ŠANCE PRO STELU
Když tlapkou zarachotím dvířky klece, on ani Oskar mi nevěnují pozornost. Až po chvíli, když nepřestá vám, na mě Nando ostře štěkne. Já se mu ale podívám do očí a dál lomcuju dvířky a vrtím se. Nenechám se odradit. Nenechám se odtrhnout od Emilie. Potřebuju kontrolovat její pach, být jí nablízku, dohlédnout, aby byla v pořádku. A tak se vrtím a strkám do dvířek. Po nějaké době mě rozbolí kůže mezi drápky i polštářky tlapek. Zku sím si na chvilku lehnout a jen tak kňučet. Doufám, že se mi Oskar nebo Nando pokusí pomoct. Ale Nando mě ignoruje, jen se dívá na dveře a čeká, až se vrátí Isabela. Pak znovu vstanu a začnu škrábat do podlahy před dvířky. Oskar zafuní, protáhne se a tiše seskočí na zem. Myslím, že už mě má dost, a tak se roz hodl vyklouznout dveřmi a zmizet. Já kočky znám. Vyhýbají se všemu, co se jim nelíbí, což je skoro všechno, včetně psů. Ale Oskar nevyklouzne dveřmi a nezmizí. Místo toho docupitá kolem Nanda přímo k mojí kleci. Zakňučím, doufám, že mi nějak pomůže. On se ale jen otře krkem o roh mojí klece, podívá se mi do očí a zamňouká. Kočkám je těžké rozumět, ale myslím, že mě možná trochu lituje. Nebo se mi možná snaží pomoct. 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525936