kapitola čtvrtá • 99
zlé slůvko a tvůj jazyk nepromluvil lstivou řečí,68 nikdy nepozbydeš Ducha svatého, nejvyššího daru, jakého se ti může dostat. A pokud to, o čem jsi přemýšlel a o čem jsi promluvil, také řádně proměníš ve skutek, jistě tě podepře Duch oddanosti. Co dále říci? Již svou řeč jen v krátkosti vhodně uzavřu. Budeš-li správně smýšlet, správně mluvit a správně jednat, budeš-li žít na tomto světě umírněně, spravedlivě, počestně a zbožně,69 budeš-li kráčet, stát i sedět ve jménu pravého Ducha, Ducha svatého a Ducha oddanosti70 v posvátné jednotě a nedělitelné moci nejvyššího božství, budeš moci vždy klidně odpočívat, jsa za všech okolností v bezpečí. Budeš-li tak jednat, dosáhneš jednou za podpory Ducha svatého a jeho darů nebeského království, s pomocí…71
IV, 5 Užitečné napomenutí k nápravě mravů
Od začátku zde sledujeme hlavní plán, totiž přeměnit opuchlý vřed opovážlivé pýchy a povýšenosti v umění laskavosti. Nyní s pomocí trojí milosti Ducha svatého72 odrazme i další neřesti, o nichž bude řeč dále, a obestavme duši ze všech stran pevnou zdí na ochranu proti jejich vlnobití. Napravíme nedostatky mravů, jako bychom vysílali šíp proti šípu. Neboť v jedné z kapitol jistého spisku je psáno: „Ve válce buďte stateční a bojujte proti starodávnému hadu.“73 Blahoslavený Petr nás ohledně tohoto boje s hadem nabádá, abychom statečně vzdorovali, když říká: „Bděte, neboť Ďábel, váš protivník, jako řvoucí lev obchází kolem a hledá, koho by sežral: vzdorujte mu stateční ve víře.“74 Zůstaň bdělý, synu, a statečně bojuj tím, že budeš konat dobro, aby v tobě nezahynulo pravé a posvátné vykoupení člověka skrze krev Syna Božího. Jak bylo řečeno výše, proti neřesti postav ctnost, aby sis zasloužil být ochráněn před družinou zlovolníků a těch, kdo se dopouštějí ničemností.75
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525902
100 • příručka pro syna
IV, 6 Postav opak proti opaku76
Pokud tě na našeptávání Ďábla, původce smrti, dráždí neodbytná myšlenka na smilstvo či jiné pokušení, braň se proti ní cudností. Vzpomeň přitom na zdrženlivost blahoslavených patriarchů Josefa a Daniela77 či některých dalších, kteří s oddaností vůči svým pánům a bližním zůstali cudní myšlením i skutky. Vysloužili si tím spásu a slávu a Pán je s uznáním zařadil po bok světců. Neboť, jak praví apoštol, Bůh bude soudit smilníky a hříšníky.78 Však také žalmista píše: „Zatrať každého, kdo se ti natolik vzdálil,“79 že smilní. A znovu apoštol: „Jakýkoli jiný hřích, kterého se člověk dopustí, se netýká těla; ale kdo smilní, hřeší proti svému tělu.“80 Podobně hovoří i další texty. Vyhni se, můj synu, smilstvu a i v myšlenkách se drž daleko od prodejných žen. Je psáno: „Nežeň se za vášněmi a vystříhej se žádostivosti.“81 Nedovol své duši,82 aby se třepotala mezi hříšnými tužbami. Budeš-li takovým ženám a takovým tužbám naslouchat a necháš-li se jimi přesvědčit, navedou tě na ostří meče. Vydají tě do rukou nepřátel se slovy proroka: „Skloň se, ať nad tebou můžeme přejít.“83 Kéž se tomu vyhneš! Přijdou-li a na ponoukání Satanášova anděla ošálí tvou mysl,84 bojuj, modli se a opakuj spolu s žalmistou: „Nevydávej, Pane, mou duši všanc pozemské zvěři; zapřísahám tě, neopouštěj duši svého nebohého služebníka; nedávej mi oči povýšence, zbav mne žádostivé touhy a nikdy mne nevydej na pospas nestoudným a bezuzdným duším.“85 Domnívám se, že onen povýšený pohled zde nemá význam pouze tělesný, ale také duchovní. Neboť v opačném případě by kdosi nebyl býval mohl říci: „Stvrdil jsem očima závazek, že nikdy ani nepomyslím na pannu“86 atd. A našla bych mnoho dalších podobných příkladů. Právě v takovýchto velkolepých svědectvích nalezneš útěchu, s jejíž pomocí unikneš skrze modlitbu k Bohu oněm dráždivým nutkáním, oněm trýznivým pokušením. Zatímco se v mysli oči obracejí k předmětu touhy,87 skutečný boj se odehrává uvnitř duše. O těch, kdo se dopouštějí smilstva, když jejich pohled takto zabloudil pod vlivem
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525902
kapitola čtvrtá • 101
9. Boj mezi ctnostmi a neřestmi se stal emblematickým tématem středověkých zrcadel i jiných spisů s mravní a didaktickou tematikou. Vyobrazení z Peraldova spisu Summa de virtutibus et vitiis (O ctnostech a neřestech), polovina 13. století.
chlípné touhy, je psáno: „Smrt vstoupila okny“88 atd. A také: „Kdo pohlédne na ženu kvůli tělesné touze po ní“89 atd. Naopak o těch, kdo zachovávají zdrženlivost a tělesné žádosti zašlapávají k zemi, nalezneš psáno: „Oko je lucernou těla.“ A také: „Bude-li tvé oko poctivé, bude zářit celé tvé tělo.“90 Po takové neporušené a nedotknutelné počestnosti toužil ten, kdo říkával: „Odvrať mé oči, aby neviděly marnivost.“91 Podobně hovoří i jiné texty. Neboť, jak praví učenci, cudnost, to je andělský život92 a ten, kdo na ní má podíl, se skrze ni stává nebeským občanem. „Ó,“ řekl kdosi, „jak nesmírně krátká je chvíle spojení na lůžku, kvůli níž ztrácíme nárok na budoucí život!“ A jak veliká je síla a nádhera neochvějné cudnosti, díky níž se smrtelný člověk stává nebeským občanem podobným andělu.93
Ukázka elektronické knihy