nástroje a zbraně; stačí vypustit falešnou zprávu, něco vyřknout a osud člověka nabere nečekané obrátky. K sugestivnosti a bezútěšnosti popisovaného světa přispívá Asturiasův jazyk a styl: mísí surrealistickou obraznost s mayskými mýty a naturalistickými popisy, indiánské symboly se střídají s bohatými metaforami; důležitým nástrojem je onomatopoie, autor používá nejen zvukomalebná slova, ale celé věty a odstavce, které například simulují zvuk jedoucího vlaku: „Ustavičně ta do široka rozprostřená, sluncem sálající, neproměnná přímořská krajina… oči přetěžké dřímotou… neurčitý pocit… jedu vlakem: nejedu vlakem… zůstal jsem za vlakem… stále dál za vlakem… dál a dál za vlakem… dál a dál za vlakem… stále dál za vlakem… stále dál za vlakem… kem… em… em...“160 Asturiasův román je stále aktuální, nejen obsahově, ale svěžest si zachovává právě i díky své stylistické propracovanosti a jedinečnosti. Také následující román Kukuřiční lidé (Hijos de maíz, 1949) je považován za mistrovské dílo, ovšem čtenářsky velmi náročné. Titul odkazuje k mayské tradici – lidé byli stvořeni právě z kukuřice. Kniha přináší několik příběhů, které spojuje mayská symbolika a motivy převzaté z mýtů a rovněž otázka násilného narušování a přetváření života indiánských komunit „bílým člověkem“. Exploatace indiánské půdy a jejích obyvatel je tématem i mnoha dalších Asturiasových děl; v pozdějších letech ovšem ubývá estetické kvality na úkor politické angažovanosti (např. v tzv. banánové trilogii: Silný vítr, Viento fuerte, 1950; Zelený papež, El papa verde, 1954; Oči pochovaných, Ojos de los enterrados, 1960; nebo v knize povídek Víkend v Guatemale, Week-end en Guatemala, 1956).
LYRICKÝ ROMÁN MARÍA LUISA BOMBAL (Chile, 1910–1980) Chilskou autorku Maríu Luisu Bombal již od dětství provázela hudba a literatura. V devíti letech se rodina po smrti otce odstěhovala do Paříže, kde María Luisa později studovala na Sorbonně a prožívala kulturní kvas 20. let – vliv surrealismu je v jejím díle jasně patrný. Docházela rovněž na hodiny herectví k Charlesovi Dullinovi, ovšem tajně, protože to nebylo považováno za vhodné pro dívku ze slušné rodiny. Její herecké sny ukončil zásah strýce, který jí poručil, aby se vrátila do Chile. Učinila tak v roce 1931, ovšem ve své vlasti zůstala jen dva roky (prožila hluboké milostné zklamání, které vedlo k pokusu 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525839