Kastell se v rozpacích odvrátil. „Jakou podle tebe máme šanci?“ Maquin dlouho neodpovídal. „Myslím si, že za Rhenem nás už daleko pronásledovat nebudou. Pokud se nám podaří překročit tuhle řeku do Isiltiru, pravděpodobně nás nechají být. Ale dřív asi ne, když se za námi ženou až sem.“ „Ale od Rhenu jsme sem jeli pět dní,“ namítl Kastell a snažil se nenechat v hlase znát strach. „Ano, to je pravda, jenže předtím jsme jeli jinou rychlostí, kterou určovaly povozy. Už teď jsme urazili cestu, která nám s nimi trvala skoro dva dny.“ Pak však Maquin svraštil obličej. „Ale koně začínají být unavení, moc jsme je hnali. Jestli se máme dožít rána, nesmíme sice na noc zastavit, ale musíme jet pomaleji. Odhadoval bych, že jestli nás Hunenové nedostihnou do zítřejšího poledne, bude už řeka na dohled. Pokud pojedeme celou noc a pokud pod námi koně nepojdou.“ „K čemu spánek, když to znamená dostat kopím do zadku?“ řekl Kastell. Maquin zachmuřeně přikývl. Pojedli něco nasoleného masa, které si opláchli vodou. „Nasedat. Uvidíme, jestli ještě spatříme východ slunce.“ Noc uplynula Kastellovi jako v mdlobách, koně kráčeli většinou jen pomalou, vyčerpanou chůzí. Kastell několikrát nakrátko usnul, ale pokaždé se zase s trhnutím probudil, zrovna když užuž sklouzával ze sedla. A nejednou také napřáhl paži, aby před stejným osudem ochránil Maquina. Tichou modlitbou děkoval Elyonovi za to, že nebe zůstalo po celou noc jasné. Svit hvězd a měsíce jim ukazoval cestu horskou pěšinou. Jitro přišlo nenápadně. Obloha nejdřív zešedla a pak se přelila do tmavě modré, než si oba jezdci vůbec uvědomili, že skončila noc. Maquin ale nedovolil zastavit. Louky dole pod horami pokrývala hustá mlha, která se jako šedivá deka rozprostírala až k patě lesa. Maquin si ji podezíravě prohlížel a zarytě vedl koně dál vpřed. Když nakonec zastavili, divže ze sedel rovnou nespadli. Slunce už je pá lilo do zad a mlha dole se vypařila. Kastell se snažil zjistit, jestli je obři pořád pronásledují, ale slunce stálo tak nízko, že ho oslepovalo, když mhouřil oči na horskou cestu.
• 100 •
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525674