Dárdz Tarac jí vyfoukl nejlepší místo u baru. Když ho tak viděla — z Yskandrova pohledu zestárlého a vyzáblého, v porovnání s jejími vlastními vzpomínkami povědomě vyhublého, dočista strávenou schránku muže, který v mládí prožil několik desítek let v dole na jedné planetce a teprve poté se stal politikem, muže, který celý ten čas dumal o zkáze říší a tiché revoluci —, zvedl se jí žaludek, na okamžik se jí udělalo mdlo a potom nevolnost zeslábla do rozechvělé ostražitosti. Do vědomí možné katastrofy. Začínala mít dojem, že tohle je možná ten nejpříjemnější stav, v jakém je schopna fungovat. No prostě paráda. Občas sama sobě připomínala Yskandra. Poslední dobou stále častěji. Dárdz Tarac seděl vedle Dekachel Ončuové a oba měli svou druhou a rozhodně poslední vodku. Mahit zjevně přišla pozdě. Přišla pozdě a trochu ji to překvapilo: čekala, že tady najde jen Ončuovou; když jí Mahit poslala zprávu, že se opravdu zeptala imaga na Dárdze Tarace, radní pro piloty sama navrhla, že se sejdou ve stejném baru jako předtím. A Dárdz Tarac seděl vedle ní. Tentýž Dárdz Tarac, který léta toužil po válce zuřící teď všude kolem, jenom ne přímo na staničnickém území, a ochotně použil Lsel jako návnadu, aby vylákal Teikskalán z doupěte. Tentýž Dárdz Tarac, kterému Mahit nedůvěřovala zdaleka tolik jako Yskandr, ačkoliv až ona udělala to, co chtěl a co Yskandr nikdy neudělal. Mahit byla odhodlaná ignorovat signály, které jí během následujícího rozhovoru nepochybně bude vysílat její endokrinní soustava, přestože věděla, že to nejspíš nebude fyzicky proveditelné. „Oba vás zdravím, radní,“ řekla a posadila se vedle Ončuové z druhé strany. „Je vás tu dvakrát tolik, než jsem čekala.“ „Co se pití týče, Dekachel má dost předvídatelné zvyky,“ řekl Dárdz Tarac. „Když chce člověk něco probrat v trochu neformálnějším prostředí, než jsou kanceláře Rady, zaručeně ji najde v tomhle baru. Vidím, že už jste si toho taky všimla, Dzmarová.“ Zjevně se snažil dát najevo, že má navrch. Bylo to tak očividné, až měla Mahit na okamžik vztek, že mu nestála za víc.
100 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS525011