místě pro jistotu personál pro případ nouze. Vysvětlil jsem dámám situaci a poprosil je, aby zavolaly do sklenářství a nechaly opravit rozbité okno. Já mezitím zašel do svého bytu a ještě jednou jsem zavolal Walterovi. „Děkuju za ty bezpečnostní týmy. Člověk se hned cítí bezpečněji,“ řekl jsem. „Není zač.“ „Máte nějaký novinky o Borisových lidech?“ zeptal jsem se co možná nenápadně. „Pověsili jsme se paralelně na čtyři kapitány z Borisova klanu. Zatím nic neobvyklýho.“ „To znamená?“ „Počkej, dostávám hlášení o aktuálním stavu od týmů přes WhatsApp… Takže jeden kapitán právě vyrazil na pro cházku se psem. Druhej zavřel klub a odjel rovnou domů. Třetí šuká sousedovu ženu a čtvrtej je na cestě k soudnímu přelíčení.“ To mě uklidnilo, ale zároveň i udivilo. Kdyby Boris kon taktoval své lidi, pak by se personál na vedoucích pozicích určitě nevěnoval jakoby nic svým každodenním činnostem. To nám se Sašou poskytlo přinejmenším trochu času. Po děkoval jsem Walterovi a zavěsil. V tu chvíli zavolala Katharina. I ona dostala od školky přes WhatsApp zprávu a přešla rovnou k věci. „Můžeš si dnes vzít Emily?“ Potlačil jsem přání mít ženu, která by se mě nejdřív zeptala, jaký mám pocit z toho, že se mi někdo vloupal do domu. Nemluvě o přání mít ženu, které bych mohl prozra dit, že to vloupání je jen fingované a že mám ve skutečnosti strach o život.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS524983