připomněly se jí v hlavě povinnosti. No tady to teda vypadá, zhrozila se, když vešla do haly. Pustila se s obtížemi do úklidu, a když přišla na řadu pohovka, na které byla s Ivanem, ještě víc se jí vybavily chvilky z večera. Musela na to stále myslet. Docela ji překvapilo, že jí nijak nevadí, že si včera asi užil Radek s Kristýnou. Ona sama by sice nikdy nic podobného nenavrhla a ani by nedala najevo, že se jí Ivan líbí. Byl vždy nad věcí a zábavný. Líbil se jí prostě a včera poznala i tu rozkoš milování s ním. Necítila žádnou vinu a už vůbec ji to nemrzelo. Jen nevěděla, jak to teď bude s nimi dál. „To jste domluvili s Radkem, nebo s Klárou?“ pustila se Kristýna do Ivana, sotva se za nimi zavřely dveře a potáceli se ulicí k domovu. Nevypadala tedy vůbec spokojeně. „Myslel jsem, že se ti to líbí,“ kontroval Ivan. „Plazil se po mně jako hroch. Střízlivá bych to nevydržela. Ale nechtěla jsem vám kazit zábavu,“ podotkla uštěpačně. „Vůbec nechápu, jak nás to mohlo napadnout, ale ty sis s Klárkou užil,“ nepřestávala Kristýna popichovat. „Prosím tě, už to neřeš,“ pokoušel se Ivan ukončit nikam nevedoucí debatu. „Vždyť o nic nešlo.“ „No to doufám.“ Konečně se taky doplazili domů a zalehli. Ještě, že je zítra neděle.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS524762