Skip to main content

Útěk na venkov (Ukázka, strana 99)

Page 1

začínala sama se sebou prohrávat. „Myslím, že by se nanejvýš dalo říct, že je to docela… docela, ehm… zvláštní.“ Ella se kousla do rtu, když se podívala na aranžmá, které vypadalo, jako by ho tvořil nějaký opilec. „Je to strašné,“ ušklíbla se. „Jo.“ Bets ji dloubla do žeber. „Opravdu příšerný.“ Bets přikývla a odfrkla si. Pak se na sebe podívaly a obě vyprskly smíchy. Nakonec se uklidnily a opřely se o dřevěnou lavici. Ella zvažovala možnosti a nakláněla hlavu ze strany na stranu. „Tím si nepomůžeš,“ poznamenala Bets. „Já vím,“ povzdechla si Ella. „Asi budu muset skočit do Tesca –“ „Dobré odpoledne, dámy. Vypadá to, že jste se tady činily.“ Ella se otočila a spatřila faráře, jak kráčí uličkou ve splývavé černé sutaně. „Dobré odpoledne.“ Skoro se jí chtělo přikývnout nebo udělat pukrle. „Můj dobrotivý Bože, co to má být?“ Zastavil se před první lavicí, zamžoural přes svoje kulaté brýle a pečlivě si jejich aranžmá prohlížel, načež udělal několik kroků doprava, aby si ho prohlédl z jiného úhlu. Ella ztuhla, zahanbeně zrudla a už se chtěla omluvit. Richard popošel ještě několik kroků a naklonil hlavu ke straně. „Musím říct, že je to docela dramatické.“ Přistoupil blíž a nejistě se dotkl hlavičky tulipánu. „Hmm.“ Založil ruce na hrudi a zůstal stát v tichém rozjímání. Za jeho zády se Bets znovu rozchichotala. „Je to opravdu symbolické, že?“ Ella otevřela pusu, ale nestihla nic říct. „Musím říct, že je to velmi zajímavé aranžmá. Vzhledem k tomu, že se blíží Velikonoce, předpokládám, že tulipány 97

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS524551


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Útěk na venkov (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu