*** Ze sedlové brašny jsem vytáhl skladnou vojenskou vysílačku. Připojil jsem větší anténu a zastrčil sluchátko do ucha. Nechtěl jsem probudit šípkovou Růženku. Ne že bych byl tak ohleduplný, ale nepotřeboval jsem, aby věděl, co všechno mám u sebe za vybavení. Projížděl jsem frekvence. Všude bylo mrtvo, až na tři kódované kanály. Trvalo by věčnost, než bych je rozlousknul s výpočetním výkonem a softwarem, které jsem měl k dispozici. Zázrak, že jsem je v téhle úžlabině vůbec chytil. A pak, když už jsem celou akci začal považovat za úplné fiasko, se mi v uchu ozval hlas. Hodně uchrčená deathmetalová verze Ledového království dva. Nevěřil bych, že mi něco takového může udělat radost. Fascinovaně jsem poslouchal a díval se při tom na hvězdy. Nakonec se z toho může vyklubat fajn noc. *** Písnička skončila a ozval se jiný hlas. Možná trochu ochraptělý, ale jinak v pohodě poslouchatelný baryton. „Po téhle nostalgické pecce se vám opět hlásí váš dýdžej Džejtý z rádia Pustina. Doufám, milí posluchači, že se vám daří líp než mně. Docházejí mi totiž zásoby lihovin. Ono vůbec poslední dobou hapruje zásobování. Jestli to nemá něco společného s tím, že se nám tu objevila nová škodná. Aspoň tak jsem to slyšel. A věřte mi, že tyhle krysy byste potkat nechtěli. Jsou velký jak kráva, mají holý hlavy, kanady a nepatří k našemu známému gangu Skinheadů. Ti jsou proti nim milí kluci. Jo, taky prý mají žlutozelenou kůži.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS524110