Démokritos Junior svému čtenáři
vědění ještě předtím, než k němu urazili půl cesty“; jsou příliš vepředu, příliš brzy zralí, praeproperi, nadmíru kvapní a uspěchaní, cito prudentes, cito pii, cito mariti, cito patres, cito sacerdotes, cito omnis officii capaces et curiosi, v mžiku oka moudří, zbožní, ženatí, otcové, kněží, schopni zastávat všechny úřady, po nichž touží, škodí jim však, že mají příliš dobré mínění o sobě, o své ceně, odvaze, obratnosti a dovednosti, o své soudnosti, výmluvnosti, o svých dobrých stránkách; všechny jejich husy jsou labutě, což zjevně dokazuje, že nejsou lepší než blázni. V dřívějších dobách žilo jen sedm mudrců, dnes by se nenapočítalo ani tolik blbů. Thalés daroval zlatou trojnožku, kterou našel nějaký rybář a o níž orákulum přikázalo, aby jí byl obdarován „ten nejmoudřejší“, Biantovi, Bias ji dal Solónovi atd. Kdyby se taková věc našla dnes, všichni bychom se o ni prali jako ony tři bohyně o zlaté jablko, protože my jsme tak moudří: máme ženy v politice, děti, které se věnují metafyzice; každý pošetilec dokáže kvadraturu kruhu, sestrojí perpetuum mobile, najde kámen mudrců, vykládá Apokalypsu, vytváří nové teorie, nový systém světa, novou logiku, novou filozofii. Nostra utique regio, říká Petronius, „naše zem je plná zbožněných duchů, božských duší, že spíše mezi námi najdeš boha než člověka“, tak dobře smýšlíme sami o sobě; a to právě je dostatečným svědectvím velkého bláznovství. Můj druhý argument se opírá o podobné místo v Písmu; už o něm byla řeč, ale je třeba opakovat je (když Platón dovolí, učiním tak, protože dˆj tÕ kalÕn ·hq n oÙd n bl£ptei, neuškodí, řekne-li se dobrá věc dvakrát). „Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti.“ (Ž 107,17). Z toho Musculus vyvozuje, že všichni viníci jsou nutně blázni. Tak čteme (Ř 2): „Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo,“ avšak zlo působí všichni. A Izajáš (65,14): „Hle, moji služebníci budou plesat s pohodou v srdci, vy však pro bolest srdce budete křičet a pro trýzeň ducha kvílet.“ To pak potvrzuje obecná shoda všech filozofů. „Nepoctivost,“ říká Cardanus, „není nic jiného 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523601