(98)
5. SOUHRNNÁ POLITICK Á ZPR ÁVA ZE DNE 31. KV ĚTNA 1923
Č. j. 557/182 pol.
V Římě, dne 31. května 1923.
V. řádná politická zpráva za květen 1923 Novými kardinály kreováni byli dne 23. května v tajné konsistoři arcibiskup bolognský Nasalli Rocca di Corneliano1 a assesor kongregace konsistoriální Luigi Sincero,2 tedy dva Italové. Sincero byl tajemníkem posledního konkláve. Bývalo zvykem, že nově zvolený papež svůj kardinálský klobouk i s hodností ihned po volbě přenesl na tajemníka konkláve. Při posledním konkláve tak se nestalo a Sincero jmenován byl kardinálem až nyní. Změny v diplom[atických] personáliích. Ohledně Marmaggiho3 poukazuji na svou zprávu č. j. 525/170 z 18. května 1923. Kard. Gasparri mi dne 18. května pravil, že Marmaggi je velmi dobrý diplomat. Vatikán byl s ním v Rumunsku velmi spokojen. Rumuni chovali se k Marmaggimu velmi vlídně, a to jak vláda, tak i zejména královská rodina. Kardinál vlídné chování rumunských činitelů vůči Marmaggimu dosti zdůrazňoval a měl jsem dojem, že je to apel, aby Marmaggi i u nás došel podobného přijetí.4 Do Rumunska jmenován Mons. Dolci. Mil[osrdné] sestry sv. Vincence z Pauly.5 Z čísla zamini 46 339/III/4 z 23. března 1923 je zřejmo, že na našem území jsou tři skupiny této kongregace: a) sestry v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, podléhající Vídni – Cumpendorferstrasse, b) kongregace trnavská, podléhající Paříži a majíce též šest domů v Čechách a na Moravě, c) kongregace satumarská na Slovensku a v Podkarpatské Rusi asi s jedenácti domy. 1/ Giovanni Battista Nasalli Rocca di Corneliano (1872–1952), italský církevní hodnostář a kardinál. V letech 1921–1952 zastával post boloňského arcibiskupa. 2/ Luigi Sincero (1870–1936), italský církevní hodnostář a kardinál. V roce 1917 byl jmenován sekretářem Papežské komise pro autentickou interpretaci Kodexu kanonického práva a o dva roky později sekretářem kolegia kardinálů. Během konkláve roku 1922 zastával funkci sekretáře. 3/ Francesco Marmaggi (1876–1949), italský církevní hodnostář a diplomat. Po vysvěcení na kněze v roce 1900 vstoupil jako koncipista do Státního sekretariátu Svatého stolce, kde zastával v letech 1908–1917 post podsekretáře Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. V roce 1920 byl jmenován titulárním arcibiskupem v Hadrianopoli. V letech 1920– 1923 působil jako apoštolský nuncius v Bukurešti, po Micarově odvolání se stal v létě 1923 druhým apoštolským nunciem v Praze. Dne 6. července 1925 opustil Prahu na protest proti oficiálnímu rázu oslav Husova svátku a odcestoval do Říma. V jeho nepřítomnosti vedl apoštolskou nunciaturu v Praze sekretář Antonino Arata ve funkci chargé d’affaires. V hodnosti apoštolského nuncia v Praze zůstal Francesco Marmaggi oficiálně až do roku 1928, kdy byl dne 13. února jmenován apoštolským nunciem ve Varšavě, kde působil do roku 1935. V roce 1935 byl kreován kardinálem. Zemřel v Římě v roce 1949. 4/ Tato narážka odkazuje k záměru Svatého stolce nahradit apoštolského nuncia v Praze Clementa Micaru Francescem Marmaggim. 5/ K problému osamostatnění kongregace milosrdných sester sv. Vincence z Pauly z pravomoci mateřinců nalézajících se mimo československé území srov. dokumenty č. 1, 2 a 4.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523460