98
KAPITOLA 8. SIMULACE OPATŘENÍ VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ
šı́řenı́ onemocněnı́ covid-19 [Brauner et al. 2020; Lessler et al. 2021; Haug et al. 2020]. Dlouhodobé uzavřenı́ škol má však i významné negativnı́ dopady na žáky a studenty i učitele. Mezi tyto negativnı́ dopady patřı́ nı́zká efektivita distančnı́ výuky s ohledem na vzdělávacı́ výsledky dětı́ [Engzell, Frey a M. D. Verhagen 2021], ale také psychické a sociálnı́ dopady způsobené nedostatkem interakcı́ s vrstevnı́ky [Bignardi et al. 2020; Ravens-Sieberer et al. 2021] a v rovině ekonomické pak také náklady plynoucı́ z toho, že rodiče namı́sto práce zůstávajı́ doma s dětmi. Někteřı́ odbornı́ci upozorňujı́ dokonce na to, že dlouhodobé dopady uzavřenı́ škol mohou navı́c disproporčně vı́ce dopadnout na děti ze sociálně znevýhodněných rodin [Di Pietro et al. 2020]. Zmı́rněnı́ epidemie za cenu omezenı́ vzdělávacı́ch a socializačnı́ch funkcı́ škol tak představuje určité dilema, s nı́mž se potýká veškeré uvažovánı́ o tom, za jakých podmı́nek školy uzavı́rat či znovuotevı́rat během pandemie. Modelovánı́ a simulace založené na datech představujı́ v tomto ohledu možnost, jak toto dilema alespoň částečně vyřešit [Squazzoni, Polhill et al. 2020], nebot’ alternativy v podobě observačnı́ch dat bud’ nejsou dostupné, nebo jsou v přı́padě experimentů krajně neetické. Modely pro šı́řenı́ infekčnı́ch chorob tak lze chápat jako jakousi virtuálnı́ ” laboratoř“ [Rao et al. 2021], v nı́ž lze zkoumat efekty různých opatřenı́ a různých vlastnostı́ daného patogenu na rychlost a rozsah výsledné epidemie. Významným podkladem pro modelovánı́ a simulace šı́řenı́ respiračnı́ch i dalšı́ch infekčnı́ch chorob jsou data o sı́tı́ch kontaktů mezi členy dané populace [Danon et al. 2011; Luke a Harris 2007; Mossong et al. 2008]. Taková sı́t’ je tvořena uzly (v epidemiologickém kontextu zpravidla lidmi) a vazbami mezi nimi, které reprezentujı́ právě tyto kontakty mezi nimi. Tato kapitola se zabývá tı́m, jak sestrojit sı́t’ kontaktů relevantnı́ch pro přenos viru SARS-CoV-2 uvnitř jedné konkrétnı́ základnı́ školy a jak následně tuto sı́t’ využı́t při simulaci šı́řenı́ nákazy a vlivu různých protiepidemických opatřenı́ na ni.
Data Pro smysluplné modelovánı́ potenciálnı́ho průběhu epidemie covid-19 na školách je nutné mı́t adekvátnı́ data. Tato data by měla vypovı́dat o kontaktech relevantnı́ch pro přenos nákazy mezi důležitými aktéry uvnitř školy jako sociálnı́ho systému. Za nejdůležitějšı́ lze považovat dvě množiny aktérů (uzlů) – žáky a učitele, přičemž kontakty mezi žáky a učiteli, mezi žáky navzájem a mezi učiteli navzájem definujı́ různé úrovně vazeb v sı́ti (grafu). Jednotlivé uzly lze popsat relevantnı́mi atributy, u žáků např. předměty, podle nichž je lze seskupovat (cizı́ jazyky atd.), a přı́slušnostı́ do jednotlivých třı́d, u učitelů pak např. jejich aprobacı́ či věkem. Typickou školu si lze v tomto ohledu představit jako tzv. vı́ceúrovňovou vı́cevrstvou sı́t’ či graf, v nı́ž figurujı́ dvě úrovně uzlů (bodů v obrázcı́ch 1 a 2) reprezentujı́cı́ dvě hlavnı́ skupiny jedinců uvnitř školy – učitele a žáky. Mezi učiteli i mezi žáky probı́hajı́ pro přenos nákazy potenciálně rizikové kontakty znázorněné jako vazby
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523459