98
Shannon McKenna
Trávím tam v našem domě hodně času. Trevor bohužel v jednom kuse pracuje, takže tam se mnou prakticky nikdy není.“ Callista mu položila ruku na paži. „Budu tam několik příštích týdnů, protože mám v plánu navštívit ples k výročí založení Maddox Hill.“ Ztišila hlas, který teď zněl víc hrdelně. „Přijeďte mě navštívit. Pošlu pro vás loď. Jen mi dejte vědět, kdy.“ Zack hleděl na štíhlou ruku s dokonalou manikúrou, kterou se ho dotýkala. Byla doslova přeplněná prsteny a náramky. Vzápětí si uvědomil několik překvapivých skutečností najednou. Za prvé: vůbec se mu nelíbí. Jistě, byla to krasavice. Toho si každý živoucí chlap musel všimnout. Ale, a to byla ta další věc, on byl napojen na Avinu energii a krásu, která mu připadala hlubší, živější, že vedle ní ostatní ženy vypadaly… prázdně. Nevěděl, co by měl Callistě říct. Neměl talent na vymýšlení společensky přijatelných lží, naopak. Vždycky volil prostou pravdu, ale ta by momentálně zněla necitlivě a hrubě. Jste vdaná a do toho se míchat nechci. Nemám zájem o zanedbávané manželky. Anebo ta nejhorší pravda ze všech: Je mi líto, ale mám zájem o někoho jiného. Netušil, co si počne. „Ale! Ahoj Callisto!“ Zack se obrátil, když uslyšel Avin hlas. Usmívala se, ale v jejím úsměvu nebyla obvyklá vřelost. „Vidíš něco, co se ti zamlouvá?“ „Ach, ano,“ zapředla Callista. „Docela určitě.“ Úsměvy těch dvou byly jako zkřížené meče. „Wilbur a Bobby zrovna Callistě vysvětlovali princip půdní stabilizace pomocí houbových spor,“ vysvětlil Zack ve snaze zmírnit napětí. „Ano, řekli mi toho spoustu a velice rychle,“ přikývla Callista se smíchem. „Ale Zackovo jednoduché vysvětlení o tom, jak houby vytváří lepkavé hroudy půdy, která tak dokáže zadržet vodu, mi ty informace propojila. Zack je vynikající propagátor. Měla bys ho najmout, aby zprostředkoval vědu obyčejným lidem, jako jsem já.“ „Byl by moc drahý,“ mávla Ava rukou. „A navíc toho
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523167
Pan Nedosažitelný
99
má hodně. Je šéf bezpečnostního oddělení v Maddox Hill Architecture. Nemá čas na bokovky nebo na vědecké projekty.“ „Ne? A co role tvého tělesného strážce?“ zamrkala na ni Callista nevinně. „To je zvláštní případ,“ řekl Zack. „Tím jsem si jistá,“ zamumlala Callista. „Určitě velice zvláštní.“ Vytáhla ze své malé kabelky vizitku a zasunula mu ji do kapsy saka. „Kdybyste si chtěl pohovořit o té věci, o níž jsme spolu mluvili, nebo pokud byste si našel čas na bokovku, zavolejte. Uvidíme se později, Avo. Pověz, prosím, Bobbymu a Wilburovi, že s nimi večer s Trevorem počítáme.“ „To určitě udělám. Díky,“ odpověděla Ava. Její úsměv se vytratil, jakmile Callista zašla za roh. Pak se obrátila k Zackovi. „O čem jste to s Callistou mluvili?“ Hlas měla neutrální, ale v očích měla ostražitost. „O ničem zvláštním,“ kličkoval Zack. „Zeptala se Wilbura a Bobbyho na něco o houbách, ale oni oba ztuhli jako by je polil ledovou vodou. Buď to bylo jejím výstřihem nebo parfémem. Případně obojím. Zasáhl jsem a rozmluvil jsem je. Pak už byli v pohodě. Což bylo štěstí, protože jsem o tom řekl všechno, co jsem věděl.“ „To se vsadím,“ přikývla Ava suše. Zackovi vstaly chloupky na krku. „Co to má znamenat?“ „Ale nic,“ pronesla lehce. „Doopravdy si vážím toho, žes Bobbyho a Wilbura vytáhl z bryndy. Měla jsem tam s nimi být já. Nejsou vybaveni na to, aby jednali se ženou, jako je Callista Wexfordová.“ Na chvíli se odmlčela. „Doufám, že mi promineš, že to říkám, ale… myslím, že ani ty ne.“ Zack se na ni nechápavě díval. „O čem to, ksakru, mluvíš?“ „Já vím, já vím,“ přikývla Ava. „Jsi svobodný muž. S tou vizitkou, co máš v kapse, si dělej, co chceš. Ale já znám Callistu už celé roky. Klidně ti rozšlápne obličej,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS523167
100
Shannon McKenna
jen aby získala, co chce. Měj to na paměti, než se chytíš do jejích lepkavých sítí.“ „Nemám v úmyslu chytit se do ničích lepkavých sítí,“ zavrčel. „Takže to varování není nutné. Ani vhodné.“ „Ach, tak to se omlouvám. Moje chyba,“ mávla rukou lhostejně. „Vida. Vypadá to, že mě tam zase potřebují. Omluv mě.“ Odešla a on ji následoval. Zastavila se ve skupině lidí, kteří tvořili pro Bobbyho a Wilbura největší naděje. Její součástí byl i Trevor Wexford a bohužel i Craig Redding. Zack se přitočil blíž a Craig ho zpozoroval. Zack si všiml jeho spokojeného úšklebku, a než se vzpamatoval, viděl, jak ji Craig chytil za paži a táhl ji opačným směrem. Co to sakra? Zack se prodíral davem tak rychle, jak mohl, ale aby při tom neporážel jiné lidi, a vstoupil za Craigem a Avou do přilehlé místnosti plné stolů, která nebyla tak zaplněná lidmi jako výstavní prostory. Craig zatáhl Avu do tichého kouta a s hraným překvapením se podíval na Zacka, který se k nim přibližoval. „No jestli to není hlídací pes Zackie! Čenicháš okolo?“ „Pusť ji,“ pronesl Zack tiše. Ava se otočila a prosebně se na něj dívala. „Zacku, prosím tě, nech toho –“ „Nepřeháněj, kamaráde,“ zvedl Craig obě ruce a sarkasticky se usmíval. „Žádné drama.“ „Okamžitě jdi od ní. Hned,“ vyštěkl Zack. „Zacku!“ Ava se tvářila vyděšeně. „Uklidni se. Znám Craiga už deset let! Chodili jsme spolu do školy! Není pro mě nebezpečný. Uklidni se.“ „Jasně, Zacku,“ dráždil ho Craig. „Uklidni se. Je v bezpečí. Jdeme jen na oběd.“ „Bez bodyguarda nikam nepůjde,“ řekl Zack pevně. „To si snad děláš legraci,“ pronesl Craig a nevěřícně se na Avu podíval. Pak se vrátil pohledem k Zackovi. „Klid, kamaráde. Dáme si oběd a popovídáme si o starých časech a budoucích možnostech. Bude v pohodě. Co by se mohlo stát?“ Ukázka elektronické knihy