98
senioři (přičemž například skupina mladí dospělí byla definována v rozmezí cca 18 až 25 lety; mohou být, ale obvykle nebývají zcela nezávislí na rodičích, nemají stabilní příjmy a vlastní domácnost, mají znalost práce s internetem, umějí vyhledávat informace a pracovat s adekvátními zdroji informací vč. zahraničních, ve zkratce „nízké úspory“), a (2) v rámci životních situací: předlužené domácnosti, skupiny se specifickými potřebami (menšiny, imigranti, bezdomovci apod.), skupiny ve specifické situaci (rozvod, nemoc, dědictví apod.) (Národní strategie 2010). Toto rozdělení na životní cyklus a životní situace může být ještě v budoucnu pro oblast informační gramotnosti zajímavé. Pro klíčové aktéry to znamená, že si v rámci finančního vzdělávání mohou najít své pole působnosti jako tvůrci vzdělávacích akcí a aktivit či akcí nebo jako investoři, resp. donátoři. Celý systém je postaven na dvou pilířích. První se týká školního (počátečního) vzdělávání a bez výjimky jej garantuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy skrze rámcové vzdělávací programy. Zvláštní roli v rámci prvního pilíře hraje Česká národní banka, která si za své bere podporu vzdělávání učitelů. Druhý pilíř, oblast celoživotního (dalšího) vzdělávání, je naopak zcela otevřen soukromým vzdělávacím projektům, na které zájemci mohou získat dotační, resp. grantovou podporu od Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo financí si ponechává expertní roli, v rámci strategie finančního vzdělávání určuje priority finančního vzdělávání. Aby byl jakýkoliv projekt zařazen do finančního vzdělávání, musí především naplňovat zásady odbornosti (úroveň vyučujících), obecnosti (nesmí se jednat o konkrétní produkty) a zacílení (mít určenou cílovou skupinu). Vymezena je i role dalších aktérů ze státní správy, ale také profesních asociací a zájmových sdružení. Uskutečnil se rozsáhlý průzkum úrovně finanční gramotnosti obyvatelstva ve spolupráci s agenturou PPM Factum, který se pak v listopadu roku 2010 a dále v roce 2015 opakoval. Ukazuje se však, že úspěšnost této národní politiky je diskutabilní. Finančně negramotných jsou tři čtvrtiny obyvatel (s odvoláním na průzkum Ministerstva financí s agenturou PPM Factum z roku 2015). Varovných 60 % lidí nesestavuje rozpočet, 75 % z nich nezná význam zkratky RPSN, 72 % nezná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou a až 50 % lidí by šlo do nápadně rizikové investice. Právě tyto ukazatele odborníci v rámci pracovní skupiny pro finanční vzdělávání stanovili jako reprezentativní ukazatele, podle kterých hodnotí dosažení cílů této politiky. V současné době agenda pomalu ustupuje do pozadí, přestože její cíle (viz dále) nebyly zdaleka naplněny. Zůstává však promítnuta do rámcových vzdělávacích programů196 a je implementována v podobě navazujících aktivit a také podpory 196 Například v roce 2013 byla do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522947
99
konkrétních akcí.197 Politika se promítla také do podoby nového zákona na ochranu spotřebitele.198 Nejzajímavější návaznou aktivitou je projekt Život bez dluhů realizovaný Fondem dalšího vzdělávání, v rámci kterého byly vytvořeny detailní standardy finančně gramotného občana.199
Doplňující případové studie Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 je rámcovou vzdělávací politikou na národní úrovni v oblasti funkční, resp. obecné gramotnosti.200 Navazuje na Bílou knihu – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Správa obecné, resp. funkční gramotnosti spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tématem tzv. funkční (nebo také obecné) gramotnosti se zabývají odborné pracovní skupiny i resortní příspěvkové a rozpočtové organizace. Mezi nejčinnější aktéry na nadnárodním poli patří UNESCO. V ČR nejsou s funkční, resp. obecnou gramotností výraznější problémy (týká se některých rizikovějších skupin), základní školní docházka je poručnickým statkem, tzn. je povinná. Základní vzdělání je naopak základním sociálním právem, které v ČR garantuje ústavní pořádek. Historie agendy se datuje do osmnáctého století. Od té doby se plně formalizovala. Je bezrozporná, patří mezi stálé vládní priority, stabilní veřejný zájem, s podporou nadnárodních organizací.201 Opakovaně probíhají mezinárodní výzkumy (PISA apod.),202 samotný proces sběru a vyhodnocování dat byl formalizován na národní úrovni.203 Národní ústav pro vzdělávání jako garant problematiky je současně správcem rámcových vzdělávacích programů a je členem řady relevantních pracovních skupin jiných resortů. Síť aktérů je udržována skrze oficiální struktury, základní a střední stupeň vzdělávání je regulován skrze rámcové vzdělávací programy. Agendu dále posílilo zřízení funkce školského ombuds-
přidána práva spotřebitele, do vzdělávací oblasti Člověk, stát a právo, části Výchova k občanství (5.5.2), srov. kapitolu 3, podkapitolu „Informační gramotnost v českém prostředí“ (s. 64). 197 Například v roce 2017 poprvé v podobě účasti v rámci Global Money Week, která podporuje finanční gramotnost mladých lidí. Záštitu nad akcí převzala ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a financí. Viz ČR se poprvé zapojí do iniciativy na podporu finanční gramotnosti. ČTK [on-line], březen 2017, dostupné na http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cr-se-poprve -zapoji-do-iniciativy-na-podporu-financni-gramotnosti/1462494. 198 K modelu tzv. průměrného spotřebitele viz https://www.epravo.cz/top/clanky/model-tzv -prumerneho-spotrebitele-92188.html. 199 Viz http://www.zivot-bez-dluhu.cz. 200 Detailněji viz v podkapitole „Informační gramotnost v českém prostředí“, s. 64. 201 Viz http://en.unesco.org/themes/literacy-all. 202 Viz http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA. 203 Viz http://www.nuv.cz/.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522947
100
mana.204 Základní vzdělání garantuje obecnou, resp. funkční gramotnost. V širším smyslu jsou cílovou skupinou v rámci různých vzdělávacích stupňů a institucí všichni občané ČR (tedy i občané ČR mimo její území), dále i cizinci na území ČR pobývající. Je to plně implementovaná národní politika s autoritou nadnárodních organizací a formalizovanou strukturou evaluací z hlediska evaluace gramotností, kdy je v rámci třetí vlny věnována pozornost rovněž různým cílovým skupinám se znevýhodněním. Vzdělání jako takové se v ČR těší právní ochraně na nejvyšší úrovni. Strategie digitální gramotnosti pro období 2015 až 2020 je politikou na národní úrovni, která definuje digitální gramotnost,205 se zásadním významem pro oblast informační gramotnosti. A to jednak mj. s ohledem na propojení digitální agendy s informační gramotností (první státní tajemník pro digitální agendu byl náměstkem ministra financí v době definování finanční gramotnosti)206 a dále z hlediska vzdělávacích standardů také propojením digitální agendy s projektem, v rámci kterého byly definovány detailní standardy finančně gramotného občana (viz finanční gramotnost) a který rovněž realizoval Fond dalšího vzdělávání. Tuto politiku zaštiťuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které přeneslo realizaci politiky právě na Fond dalšího vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je spolupracujícím garantem. Zajištění agendy zohledňuje sociální akcent směrem k trhu práce a také pro existenci agendy digitálního trhu a ekonomiky207 v gesci tajemníka pro digitální agendu, který se funkce ujal v roce 2016.208 V této politice se zmiňují informační kompetence, při podrobnějším zkoumání však bohužel opět odkazují především na ICT gramotnost.209 Neproběhl větší průzkum digitálních kompetencí, a to mj. proto, že Fond dalšího vzdělávání není příliš aktivní při zapojování odborníků mimo řady resortu. Sít aktérů vymezuje sama strategie, pracovní skupina operuje v gesci Fondu dalšího 204 Viz http://www.msmt.cz/ministerstvo/ombudsman. 205 Detailněji viz v podkapitole „Informační gramotnost v českém prostředí“, s. 64. 206 Viz http://zpravy.idnes.cz/prouza-tomas-rezignace-0vp-/domaci.aspx?c=A170303_180008 _domaci_och. Personální změna v dubnu 2017. 207 Viz https://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Digitalni-Cesko-v--2-0_120320.pdf. 208 Dne 22. 6. 2016 jednal Tomáš Prouza poprvé v roli státního tajemníka pro digitální agendu se zástupci resortů i odborníků. Jednou z pěti priorit, které představil, jsou tzv. e-Skills. V této oblasti se chce zaměřit na „zmapování projektů digitálního vzdělávání a vytvořit jejich přehled na jednom místě, aby je občané a firmy nemuseli složitě vyhledávat“. Dalšími prioritami jsou e-commerce, e-government, e-bezpečnost a e-výzvy. Více viz http://www.vlada.cz /cz/media-centrum/aktualne/koordinator-digitalni-agendy-tomas-prouza-jednal-s-partnery -o-svych-prioritach-146091. Aktuálně je státním tajemníkem pro digitální agendu Ondřej Malý, viz https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/predstavujeme/koordinator-digitalni-agendy-cr -ondrej-maly-155138. 209 Detailněji viz v kapitole 3, podkapitole „Informační gramotnost v českém prostředí“ (s. 64).
Ukázka elektronické knihy