Fyzické tlumočení v České republice z velké části zajišťuje Centrum zprostředkování tlumočení neslyšícím (CZTN). Zřizovatelem této služby byla původně organizace ASNEP, z.s.134, které se podařilo díky finanční podpoře v rámci dvou velkých projektů zahájit provoz tohoto centra na podzim 2003. V současné době je provozovatelem CZTN Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z.s., který tyto aktivity koordinuje od roku 2017. Cílem Centra je především umožnit osobám se sluchovou ztrátou plnohodnotnou komunikaci v českém znakovém jazyce, ve znakované češtině či v jiných komunikačních systémech vymezených zákonem č. 384/2008 Sb. dle jejich individuální preference (CTZN, 2022). Tuto komunikaci zajišťují především tlumočníci, kteří jsou zaregistrováni v CTZN a mají zde uzavřenou pracovní smlouvu. Kromě CZTN si mohou n/Neslyšící zajistit tlumočníka i u dalších organizací, jejichž činnost je věnována osobám se ztrátou sluchu (viz v textu výše). Téměř každá z nich zaměstnává jako kmenové pracovníky i tlumočníky ČZJ. Kromě CZTN a Tichého světa, které mají z pohledu zajišťování tlumočnických služeb celorepublikovou působnost, v současné době možnost tlumočení přímo v terénu v oblasti Prahy a Středočeského kraje nabízí i Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR135 a Česká unie neslyšících. Aktuální přehled všech poskytovatelů tlumočnických služeb v ČR lze nalézt na stránkách MPSV ČR v registru poskytovatelů sociálních služeb (MPSV ČR b, 2022). Tlumočení zprostředkované na dálku, tedy online tlumočení, nabízí rovněž řada organizací. Stejně jako má v oblasti zajišťování osobního tlumočení dominantní postavení Centrum zprostředkování tlumočení neslyšícím, má v oblasti online tlumočení v současné době výsadní postavení organizace Tichý svět o.p.s., která nabízí možnost využít online tlumočení pomocí vlastní aplikace s názvem Tichá linka. Tuto aplikaci mohou mít n/Neslyšící staženou do mobilu, tabletu či počítače. Předpokladem pro správnou funkci této aplikace je stabilní a rychlé internetové připojení, aby nedocházelo ke zkreslení či „zasekávání“ obrazu při samotném tlumočení. Tichá linka zajišťuje spojení s tlumočníkem nepřetržitě, přičemž v době od 22 do 7 hodin jde pouze o tlumočení nouzových situací, například volání na lékařskou pohotovost, na policii apod. Kromě tlumočení do a z českého znakového jazyka tato aplikace nabízí i službu přepisu mluvené řeči (Tichý svět, 2022). 134
135
Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel, z.s. byla založena v roce 1992 jako servisní organizace, jejímž prostřednictvím mají členské organizace možnost spolupracovat a koordinovat vzájemně svoji činnost, zejména v oblasti legislativní (ASNEP, 2004–2022) Dostupné na: http://www.asnep.cz/o-asociaci-asnep/ Tato organizace souběžně s projektem zajišťujícím služby CZTN zprostředkovává služby tlumočníků i v rámci Centra neslyšících a nedoslýchavých, o.p.s. (CNN).
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522500
136
137
Pojem „transliterátor“ označuje osobu, která dokáže plynule převádět sdělení v mluveném jazyce do vizuálně-motorického kódu za dodržení především větné skladby čili syntaxe. V českém prostředí jde tedy o přenos informací pomocí znakované češtiny. Tyto dvě právní úpravy tvořily legislativní základ pro zajišťování soudního tlumočení po více než pět desetiletí. Zákon tehdy mimo jiné zakotvil institucionální nezávislost a nestrannost soudních znalců a tlumočníků. Vyhláška i zákon byly novelizovány celkem čtyřikrát, přičemž novely zákona z let 2006 a 2009 přinesly pouze drobné úpravy související s navýšením tzv. znalečného a tlumočného a s přidělením identifikačního čísla každému soudnímu znalci a tlumočníkovi. Větší změnu pak přinesla novela zákona z roku 2011 (Balounová, 2020).
Komunikační strategie osob se ztrátou sluchu a využití služeb tlumočníka znakového jazyka/přepisovatele
Tlumočnické služby můžeme také rozlišovat bez ohledu na jejich formu do několika kategorií – a to dle prostředí, dle obsahu tlumočeného i počtu zúčastněných osob – na tlumočení tzv. komunitní, konferenční, soudní, tlumočení ve vzdělávání a umělecké tlumočení. Jako komunitní tlumočení je označováno tlumočení záležitostí běžných, pro většinovou společnost zcela přirozených, každodenních, v nichž n/Neslyšící využívají tlumočníky znakového jazyka, případě transliterátory136. Jde zejména o tlumočení jednání ve státních institucích, především na úřadech, na policii, u lékaře či v nestátních zařízeních, tedy v bankách, obchodech či soukromých firmách (Vlasatá, 2017). Konferenční tlumočení se odehrává ve větších prostorách, v přednáškových sálech, v rámci konání konferencí a je určeno zpravidla pro větší počet osob, příjemců sdělované informace. V tomto případě se uplatňují zejména dvě formy tlumočení: simultánní a konsekutivní. Při simultánním tlumočení jde o převod sdělení z výchozího jazyka do vybraného cílového jazyka téměř současně s mluvčím. Časová prodleva je při této formě tlumočení zpravidla nepatrná. U konsekutivní formy tlumočení jde o tlumočení následné. Tlumočník zahájí svou činnost až v momentě, kdy mluvčí ukončí část svého sdělení. V přesnosti a úplnosti předávaných informací se musí spolehnout na svou paměť nebo si informace poznamenat pomocí tlumočnického zápisu, tzv. notace. Tato forma se v případě tlumočení pro n/Neslyšící využívá minimálně. Jde zejména o situace, kdy dochází k tlumočení sdělení prostřednictvím dvou tlumočníků, a to z cizího znakového jazyka do českého znakového jazyka a následně do jazyka českého a naopak, případně při využití slyšícího a neslyšícího tlumočníka v případě tlumočení osobám s nižší úrovní komunikační kompetence. Soudní tlumočení pak probíhá v rámci soudního jednání či při výslechu na policii. Někteří odborníci soudním tlumočením označují pouze tlumočení probíhající přímo u soudu. Jiní však do kategorie soudního tlumočení zařazují také tlumočení na policii, tlumočení při jednání klienta s advokátem, tlumočení ve vazbě či ve vězení (Balounová, 2020). Dlouhou dobu se tlumočení n/Neslyšícím u soudu řídilo zákonem č. 36/1967 Sb. a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících137. V současné době je v platnosti zákon č. 354/2019 Sb. (a jeho novela –
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS522500
zákon č. 166/2020 Sb.), o soudních tlumočnících a překladatelích, který se vztahuje i na tlumočníky českého znakového jazyka138. U soudního, podobně jako u konferenčního tlumočení n/Neslyšícím, se můžeme setkat s oběma typy tlumočení, tedy simultánním a konsekutivním, avšak častěji se v praxi používá tlumočení simultánní. Jak je již uvedeno v textu výše, služeb tlumočníka znakového jazyka lze využít i ve školách a školských zařízeních. Tato kategorie tlumočení je označována jako tlumočení ve vzdělávání. Dle Horákové (2012) jde o specifickou oblast tlumočení, která zejména v případě zajištění tlumočení výuky na středních a vysokých školách klade značné nároky na profesní připravenost tlumočníka. I přes rostoucí počet n/Neslyšících absolventů těchto škol se stále tlumočníci musí vypořádávat s obtížemi spočívajícími v převodu odborné terminologie používané v českém jazyce do českého znakového jazyka. Problém se týká zejména oborů přírodovědných a technických, které nebývají ze strany n/Neslyšících studentů příliš často voleny, a tudíž ani příslušné odborné pojmy se zatím v českém znakovém jazyce příliš nevyskytují. Situace se ale postupně mění s tím, jak stoupá počet vysokoškolských studentů se ztrátou sluchu, kteří tyto obory studují. Na základních a středních školách je možné zajistit pro žáka se sluchovým postižením tlumočníka znakového jazyka na základě přiznaného podpůrného opatření a doporučení poradenského zařízení. Tlumočník by potom měl být součástí vzdělávacího týmu, měl by mít jasně vymezenou pracovní náplň zaměřenou na zprostředkování komunikace mezi slyšícími pedagogy, žáky a dalšími zaměstnanci školy a n/Neslyšícím žákem. Tlumočení ve vzdělávacích zařízeních je často náročné, neboť jde o tlumočení různých témat či předmětů, které musí být realizováno na kvalitní úrovni, a navíc může být příjemcem sdělení dítě i žák nižšího věku, což klade zvýšené nároky na tlumočníka (Záhumenská, Dingová, Horáková, 2008). Většina škol běžného typu tuto možnost podpory zatím příliš nevyužívá. Jedním z důvodů je zřejmě i to, že žáci a studenti komunikující ve znakovém jazyce volí pro další studium přednostně školy pro sluchově postižené, které mají zpravidla „vlastního“ tlumočníka či tlumočníky českého znakového jazyka. V případě studia na vysoké škole má většina těchto institucí v současné době zřízeno akademické poradenské centrum či poradenské centrum pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Nejvíce zkušeností má v této oblasti Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás při Masarykově univerzitě v Brně (Muni Teiresiás, 2022) a také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, konkrétně pak Ústav jazyků a komunikace neslyšících (FF UK, 2015). 138
Na tento zákon navazují další právní úpravy, např. Vyhláška o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele č. 507/2020 Sb., jejíž novela se aktuálně připravuje s účinností od 1.1. 2023.
100 Ukázka elektronické knihy