cesta
do
sVatÉ
zeM
a
eGYPta
23. vnitZek konstantinopolské meaity pZi bohoslu~b
mebit, která~ naskrz z bílého mramoru vystav na jest.27 Mimo mahometána ~ádný jinov rec nesmí do svatyn této vkro iti. Zvenku tam vid ti jest skrze okna, která~ biroká jsou a skoro a~ na zem sahají. V sále stojí truchlolebení (katafalk) s t ~kým zlatotkaným pYíkrovem a p ti neb besti pYenotnými od va kami ili plachtami pota~ené.28 Tam, kde Ejubova hlava le~í, nachází se té~ z takových od va ek p kn vinutý turban. Kolem hlavního truchlolebení stojí jebt mnoho jiných, v nich~ jeho man~elky, dítky nebo nejbli~bí pYíbuzní odpo ívají. u samé mebity se nachází pYekrásná studnice z bílého mramoru, ~elezným a zlatým zábradlím obroubena, na n m~ dvanáct lesklob lých picích íbí le~í. Schváln jeden Turek jen proto tu jest, aby okolojdoucím z t chto nádob vodu podával. um lecká zahrádka b ~í za mebitou dolo. Na ten samý zposob jako mebita Ejubova jsou také vbecky ony vystaveny, v nich~ sultánové odpo ívají, jen ~e na truchlolebení místo turbanu krásný fez s volav ím pérem se ukazuje. Mebita, v ní~ poslední císaY Mahmud II.29 le~í, jest jedna z nejkrásn jbích. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521864
ida
PFeiFFeroVá
V Ejubu jest mnoho pYeskvostných památníko, které~ spletenými, bohat pozlacenými mYí~emi, na jejich~to bpicích se polom síc tYpytí, obehnány jsou. MYí~e tyto jsou nesmírné výbky a tvoYí sklepení, pod ním~ kamenné rakvibt stojí, a to zase ro~emi a malým cypYibovým stromovím, po nich~ se bYe ean a myrtoví pnou, obsazeno jest. Mejlil by se ale velmi ten, kdo by myslil, ~e jen bohatec tu le~í. I chudý tu nalézá své míste ko a dosti asto vid ti vedle nádherného památníku jednoduchý kámen, který~ hrob chudého kryje. PYi svém návratu vid la jsem pohYeb chudého Turka. Kdyby mne nebyli pozornu u inili, ani bych si ho nebyla povbimla. Mrtvola byla v pYíkrov obalená, nahoYe a dole zavázána a na prkn pYipevn na, co~ jeden lov k na ramen nesl. u hrobu se jebt jednou umrlec myje, v isté plátno obvinuje, a tak se do hrobu klade. Velmi jednodube se pohYbíval 3 a tak je to taky dobYe. Má-li pak pompa a rozmaYilost lov ka a~ do hrobu provázeti? }ádoucí by bylo, abychom tu upustili od t chto nabich zvyko, od tohoto pozemského pozlátka. NeYíkám, ~e pochovávání by a~ tak jednoduché býti muselo, vbudy je nejlepbí prostYední cestou jíti. Prostý pohYeb vbak jist vzbuzuje více zbo~nosti ne~ vbechna okázalost a nádhernost, která pYi t chto pYíle~itostech a~ pYílib asto na denním poYádku jest. Tu se pak lidé jen mají na co dívat a co vytýkat, ale nezbývá jim ~ádný as k tomu, aby za sebe vyslali k Bohu bye jen jednu dostojnou myblenku nebo zbo~nou modlitbu za zesnulé.30 Domy, divadla, vozy V celé Konstantinopoli, ku které Pera, Topana atd. nále~ejí, jsou domy díla nekloudného a nedbale stav ny. Ani jedn ch dveYí, ani jednoho okna není, aby jedno na druhé se vázalo, jedno s druhým soum rné bylo; na podlaze jsou tYebas na coul biroké bklabiny. A pYece tu nájmy náramn mnoho stojí. PYí inou toho jest ustavi né nebezpe enství ohn , eho~ se v t chto ze dYíví stav ných m stech ka~dý obává. Ka~dý domácí pán ví, ~e by jej v p ti neb besti letech vyhoYení potkati mohlo, proto v ase tom jistinu i s ouroky dostati hledí. Nikde~ se tu nenachází tak krásn a pohodln vypravených obydlí jako v ostatních evropejských m stech. 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521864
cesta
do
sVatÉ
zeM
a
eGYPta
V PeYe jest divadlo, v n m~ se 600 a~ 700 lidí sm stnati mo~e. Toho asu, kdy~ já tam byla, hrála jistá vlabská p vecká spole nost tyYikrát týhodn . Byly tu zp vohry nejslavn jbích mistro slybeti. Já pak na jedné dosti m la. Kupodivu není, ~e takové podniknutí jen outraty vynábí, neboe Turka hudba nehrub zanímá a Franka zase pYílib baví, tak~e se s leda ím odbýti nedá. Vozy, na nich~ oby ejn jen pani ky jezdívají, jsou dvojí, jedny jsou kryté, p kn malované a pozlacené na vysokých kolách. Na obou stranách jsou dvíYka, ku kterým se vystupuje na dYev né stoli ce, ji~ vozka pYi ka~dém vstupování a vystupování pYistavuje. Tato dvíYka ili okna se mohou listovou okenicí zavYíti. Ve voze není ani sedadel, ani polbtáYko. Ka~dý, kdo vyjí~dí, pYinábí s sebou koberce a podubky, rozlo~í si je ve voze, sedne si na nohy, a tak se veze. Takový voz jest pro tyry osoby. Vozy jiného druhu jsou jebt na vybbích kolách, na nich~ podlouhlá truhla le~í, která~ nahoYe kryta, odevbad pak otevYena jest. Dozadu se tam leze, a do toho i osm osob se vejde. Voz prvního druhu táhne jeden koI, jen~ pYi oji jde; n kdy i dva kon zapYa~ení jsou. Druhý voz jedním nebo dv ma voly ta~en, kteYí také u oje pYivázáni jsou, jen ~e nad sebou jebt oblouk mají, který~ kytkami, malovaným papírem a pentlemi okráblen jest. Vozka jde podle prvního i druhého vozu p bky, aby svoj dobytek tím opatrn ji drsnatými, d ravými voznicemi, které~ bytn z kopce na kopec jdou, vésti mohl. T ~ké vozy tu nejsou. Vbecko se bu od lidí, bu od koní neb oslo pYenábí. Proto také nikde~ tolik nosi o jako tu. Jsou pak obratní a velmi silní; n kdy nese lov k jeden 100 a~ 150 liber na t chto bpatných, kopcovatých cestách. DYíví, uhlí, potrava, stavivo koImi a osly se pYivlékává. A tot také nemalá pYí ina, pro v Konstantinopoli tak draho jest. Vyjí~ ky a procházky m beano V ned li nebo ve svátek bývá hojná návbt va u sladkých vod evropejských.31 Oby ejn se jezdívá na lo ce pYes Zlatý roh, kam sladká voda vbíhá, skoro p t tvrti hodin. Také se tam pYes vrchy p bky dostati lze. Veliký, stromovím zastín ný trávník jest cíl a konec tam se hrnoucího lidu. Tu vid ti lidí ze vbech sv ta kon in, 101
Ukázka elektronické knihy