97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521841
9. Na počátku budování Dystopie: Georg Muche – Richard Paulick, experimentální obytný dům Bauhausu zvaný Ocelový dům, Desava, Německo, 1927. Foto: Martin Horáček, 2008
produkce a obměny zboží. To bychom nemuseli
bíle omítaných budov ve tvaru kvádrů s dlouhými
stava, že reformní evropské umělecké proudy
ce ,soudobé‘. Ve skutečnosti by připadaly známé,
nutně považovat za zlo – bourá se tím však před patří s corbusierovským a bauhausovským mo dernismem do jedné „vývojové“ řady, a potom
také představa o jakési esenciální morální nadřa
horizontálními okny jako ,moderní‘ nebo dokon
možná i zastaralé jejich praprarodičům či dokon ce prapraprarodičům.“
Párkrát se v knize zmiňují české reálie
zenosti modernismu, povýšeného nad komercí.
(mimochodem, autor na svých webových strán
Británii pak autor ukazuje negativní sociální,
do Strahovského kláštera). Nejčastěji jde o brněn
Na příkladech přestavovaných sídel ve Velké
funkční a estetické následky masové aplikace mo dernistických architektonických idejí. Volně při
tom přechází ke kritice současné situace, jež se od pochmurného dědictví buldozerového urbanis
mu nedovede dostatečně distancovat (obr. 6–8). Znepokojují ho soudobí „hvězdní architekti“
s předraženými a spektakulárně tvarovanými bu dovami, jakož i stav architektonického školství,
k jehož reformě v Epilogu poskytuje vlastní pod
něty. Alespoň jeden obzvlášť povedený citát: „Ka tastrofa měla zásadní a dlouhodobý dopad i na
způsob výuky architektury. […] jedním z neustále udivujících fenoménů je například skutečnost,
že studenti ani ne dvacetiletí obhajují své návrhy
kách reprodukuje vlastní akvarel barokní brány
skou vilu Tugendhat (a pozor, talent jejího archi tekta Miese van der Rohe není nijak zpochyb
něn), dále se v textu objevuje odkaz na knížecí
pár Lichnovských, mecenáše moderních umělců, teoretik Karel Teige je kritizován pro své sociální inženýrství, zatímco architekt Thilo Schoder je
oceněn za neortodoxní návrh Strossovy vily v Li
berci. Mezi problematickými příklady posledních metamorfóz modernismu se nachází obchodní
dům Selfridges v Birminghamu od studia Future Systems, spoluvedeného Janem Kaplickým.
James Stevens Curl svou knihu záměrně kon
cipoval jako polemiku s mainstreamem. Má ten
denci polarizovat čtenářskou obec a řada recenzí
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521841
10. Pravnouče Ocelového domu: projekční společnost RotaGroup, distribuční centrum Amazonu, Kojetín, 2021–2022. Foto: Martin Horáček, 2022
to potvrzuje. Některé přicházejí s vyváženější
autoritářského politického režimu ovšem nevy
jícími ty, jež se nabízejí na první dobrou – jako
ticky: socialistické Maďarsko, Polsko, Rumunsko
analýzou a kritickými připomínkami překraču „chybí ten a ten autor a to či ono dílo“, případně „přece víme už dlouho, že ten nebo onen sym
patizoval s nacismem, no a co má být“. Mnohé z nich lze vyhledat na internetu a čtenář sám
může posoudit, nakolik jsou jejich argumenty
plynula stylově homogenní architektura automa nebo Německá demokratická republika nabízejí
v tomto ohledu barvitější obrázek než Českoslo vensko v letech 1948 až 1989. Určujících faktorů zde působilo vícero.
Přesto můžeme rovněž v českých zemích
relevantní.3 Zde v Kontextech se raději zamysle
rekonstruovat kontinuální tradici neumlčeného
Budování Dystopie míří a jak by nám mohl po
nosti. Významnou roli v ní sehrávají milovníci
me nad tím, do jakého prostředí český překlad
sloužit v reflexi nedávné a současné architektury v českých zemích.
Specifický žánr „kritiky modernismu v archi
tektuře“ u nás není rozšířený tolik jako v anglo -americkém okruhu. Není divu; jestliže moder nistický „takeover“ proběhl v zemích jako USA
a Velká Británie v podstatě během jediné dekády a měl nakrátko téměř totální dopad, jak mohla být zachována vyváženě pluralitní scéna v ar
chitektuře země mnohem menší a uzavřenější, stojící mimo ohniska vlivu a zbavené možnos ti úniku do sféry privátních zakázek? Z vlády
odporu od časů první republiky až do součas
památek, profesionální i amatérští, a také stou
penci zdravé a přírodě blízké architektury, k nimž nemusíme počítat jen současné budovatele
roubenek a domů z dusané hlíny, ale i chalupá ře za socialismu a originální, environmentálně zaměřené architekty a myslitele ze čtyřicátých
let, jako byli Josef Karel Říha a Ladislav Žák. Psal jsem o tom podrobněji v knize Za krásnější svět
(2013), která je jednou z oněch výše zmíněných česky psaných historiografických knih proble
matizujících legendární historii moderní archi tektury.4 Tou druhou je ve své době hojně čtená
99
Ukázka elektronické knihy