6. VÝZKUM VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE DÍTĚTE S DOWNOVÝM SYNDROMEM
Ve věku 03;00 si chlapec osvojil slovo dě-ti, přičemž slabiky v něm vždy zřetelně oddělil. Hovořil tak o dětech (plurálu), zároveň tak ale oslovoval své kamarády (i pokud komunikoval s jedním kamarádem, oslovoval jej touto plurálovou formou). O dítěti (v singuláru) začal hovořit o půl roku později, kdy pro dítě různého věku (miminko, vrstevníka i starší dítě) užíval výraz mimi. Krátce po dosažení třetího roku (03;02) chlapec začal používat výraz lala s významem zájmena osobního (já) i přivlastňovacího (pouze ve tvaru moje). První označení vlastní identity se u chlapce objevilo již ve věku 02;00 (jajaja), ale chlapec je neužíval dlouho, záhy se o sobě začal vyjadřovat ve třetí osobě. Podobností s komunikací tváří v tvář se proměnil také význam německého slova aló [haló] (03;05, něm. hallo). Z německého pozdravu se význam rozšířil na označení telefonu. Na základě podobnosti se rozšířil význam i dalšího slova, báva (03;06). Cílová podoba tohoto slova není známa, ale chlapec je užíval pro označení medvěda, později bonbonů – gumových medvídků i dalších. Ve věku 03;08 chlapec začal produkovat slovo ty. Jeho hláskový repertoár byl omezený, tou dobou také mnoho předmětů pojmenovával pouze poslední slabikou. Slovo tedy znamenalo dva druhy oblečení – boty a kalhoty.
6.6 Osvojování foneticko-fonologické roviny Osvojování fonémů a artikulace hlásek činila chlapci velké potíže – narušená komunikační schopnost právě tuto rovinu ovlivnila poměrně značně. V následujících částech přiblížíme hodnoty FPDV (teoretické zakotvení viz kap. 4.5) a další indexy, které se s ní pojí. Součástí je také analýza osvojených fonémů.
6.6.1 Výpočet a hodnoty FPDV Upravená pravidla pro určení FPDV, která zde aplikujeme a jsou pro tento výzkum relevantní, vychází z práce Davida Ingrama (2002) a Ivety Bónové (2008, 2018) a jsou následující: 1) Kvantita vzorku. Kontrolní měření Ingrama ukazují, že objem vzorku významně neovlivňuje FPDV, nesmí být ale menší než 25 slov. Náš vzorek pracuje s 85 slovy – tedy se všemi, která nejsou v rozporu s některým z dalších pravidel. 2) Kvalita vzorku. Do vzorku spadají všechna slova autosémantická, ze synsémantických prepozice a partikule. Autosémantická slova se použijí v takovém tvaru, v jakém je dítě produkuje. Ze vzorku se vynechávají konjunkce, interjekce a onomatopoická slova – slova, která ve slovníku chlapce zabírala značný prostor. Slova tvořená reduplikací slabik do vzorku zahrnujeme, neboť jsou v chlapcově slovní zásobě stěžejní. 3) Variabilita. Pokud se ve vzorku objevuje vícero zvukových realizací jednoho slova, počítá se pouze jednou (v našem případě se tedy nezahrnují rozdíly např. mezi mama 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521837
6.6 Osvojování foneticko-fonologické roviny
a máma; mama je formou, která se ve slovníku objevila dříve a byla frekventovanější, nepravidelně ale byla zachycena i forma s dlouhým vokálem). 4) Produkce. Za každý vyprodukovaný konsonant a vokál se počítá 1 bod. Celkové skóre ale nesmí přesáhnout počet zvuků v cílovém slově, poněvadž nekorektní realizace by neoprávněně způsobila zvýšení bodového hodnocení cílového slova (např. jajaja – já, za produkci se tedy počítají 2 body, nikoli 6). 5) Správné konsonanty a vokály. Za každý správně realizovaný konsonant se přidává další bod. Jelikož angličtina vykazuje větší variabilitu v produkci vokálů, a tím i nižší spolehlivost v jejich zachycování, za jejich správnou realizaci bod nepřidává. Pravidla upravená na slovenštinu již s body za správnou realizaci vokálu počítají a je pro ně důležité zachování vokalického typu a jeho kvality, nikoli však jeho kvantity.58 Pokud tedy chlapec vyslovuje slovo bába jako baba – získává maximální možný počet bodů, 8 (4 za vyslovené segmenty, 2 za správně realizované konsonanty a 2 za správně realizované vokály). Slovenská pravidla, na rozdíl od anglických, zahrnovala také diftongy. Jelikož u slov, která produkoval náš chlapec, nedocházelo k monoftongizaci diftongů, je s nimi nakládáno jako se dvěma rovnocennými hláskami (těchto slov je v repertoáru minimum a odlišný způsob počítání by navíc nezpůsobil rozdíl, jelikož je chlapec vyslovoval správně). 6) Řečové okolí dítěte. Za cílové slovo se pokládá taková realizace jazykové jednotky, která se vyskytuje v řečovém okolí dítěte. Tato podoba může být standardní i substandardní, nemusí být tedy ve shodě s ortoepickými pravidly spisovného jazyka (zde např. tutu ve významu telka). Pro potřeby našeho výzkumu bylo nutné pravidla ještě následujícím způsobem rozšířit: 7) Vlastní slova. Do vzorku nejsou zahrnuta vlastní slova, u nichž cílová podoba není zřejmá (např. ba ve významu nepořádek). 8) Slovní spojení. Do vzorku nejsou zahrnuta slovní spojení (v cílové podobě; např. ná s cílovou podobou gute Nacht). 9) Bilingvní situace. Jelikož chlapec vyrůstá v bilingvním prostředí, některá slova produkuje v českém i německém jazyce. Jelikož obě varianty používá a později je schopen mezi nimi adekvátně přepínat, ponecháváme obě (např. baba a [óma] ve významu babička). Zároveň je ale těžší s německou formou pracovat; vycházíme tedy z výslovnostní podoby slova: např. něm. slovo Suppe (polévka), v chlapcově produkci pe, zapracováváme jako [zupe] s maximálním skóre 8 bodů – 4 za realizované segmenty, 2 za správně realizované konsonanty a 2 za správně realizované vokály. Na základě výše zmíněných pravidel byla sestavena tabulka (tab. 26) vyjadřující FPDV původní dětské podoby slova – tedy takové podoby slova, která byla osvojena jako první. Předposlední sloupec (FPDV – max. počet bodů) určuje maximální možnou hodnotu FPDV slova a vychází z cílové podoby slova, v jaké se objevuje v řečovém prostředí dítěte. Poslední sloupec (FPDV) určuje aktuální hodnotu FPDV slova – podoby, kterou produkuje chlapec (dětská podoba slova). 58
Ve slovenštině bylo odhlédnutí od kvantity vokálů při hodnocení výslovnostního skóre dětí podmíněno rozkolísaností realizace kvantity vokálů v inputu – řečovém okolí dítěte (resp. užití standardní / substandardní variety slovenštiny).
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521837
6. VÝZKUM VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE DÍTĚTE S DOWNOVÝM SYNDROMEM
Tab. 26: Výpočet FPDV původní dětské podoby slov Věk
Dětská podoba slova
Cílová podoba slova v řečovém prostředí dítěte
FPDV – max. počet bodů
FPDV
01;07
dala
dala / dát
8
8
01;07
ham
ham
6
6
01;07,27
tata
táta
8
8
01;07,27
děde / děda
děda
8
7
01;08
lála
lala / lalala
8
8
01;08,05
mama
máma
8
8
01;09
teta
teta
8
8
02;00
jajaja
já
4
4
02;00,08
baba
bába
8
8
02;01
báva
bára
8
7
02;05
dí
dík
6
4
02;08
pupe
[pupe]; něm. panenka (Puppe)
8
8
02;10
pepa
pepa
8
8
02;10
bite
[bite]; něm. prosím (bitte)
8
8
02;10
popo
[popo]; něm. hýždě (Poppo)
8
8
02;11
óma
[óma]; něm. babička (Oma)
6
6
02;11
ópa
[ópa]; něm. dědeček (Opa)
6
6
02;11
ňam
ňam
6
6
02;11
nedu
nechci
10
6
02;11
da
[da]; něm. tady (da)
4
4
03;00
dó
dort
8
4
03;00
dě-ti
děti
8
8
03;01
tom
tom
6
6
03;02
lala
já / moje
4/8
3/4
03;03
to
to
4
4
03;03
je
je
4
4
03;03
babava
barbara
14
11
03;04
papapa
pa
4
4
03;05
amo
ano
6
5
03;05
mamarrr
marion
12
7
03;05
aló
[haló]; něm. ahoj (Hallo)
8
6
03;06
lá
mikuláš
14
4
03;06
mimi
mimi (-nko)
8
8
100
Ukázka elektronické knihy