sledovat cestu pravého učení. Naše vůdkyně si již záhy dopřeje potěšení z návštěvy u vás a pochopitelně ihned rozpozná, zda je vaše duchovní úroveň dostatečně vysoká na to, abyste se mohli přidružit k našemu skromnému kroužku. Ve všem žití jest naděje, ale moc dlouho už samozřejmě nevydrží. Buďte připraveni. (Paní) Hazel Ossmanová, tajemnice Paní Halloranová složila dopis a pečlivě ho vrátila do obálky. „Předpokládám,“ pravila po chvíli, „že mi to někdo bude schopen racionálně vysvětlit. Opravdu nerada bych si myslela, že jsem se zbláznila.“ „To ten kluk v lékárně,“ vysvětlovala ochotně slečna Ogilviová, aby si snad paní Halloranová nemyslela, že se zbláznila. „Včera jsme si trochu povídali, zatímco tetička Fanny nakupovala.“ „Tetička Fanny byla nakupovat? To se mi nedoneslo.“ „Mám za to, Orianno, že si můžu zajít do vesnice, aniž bych od tebe musela žádat dovolení. Jsem na vesnici zvyklá už od dětství, a nevzpomínám si, že bych se kdy musela dovolovat.“ „Jak ses tam dostala, tetičko Fanny? Šla jsi pěšky?“ „Jistěže ne. Julie vzala z garáží auto.“ Paní Halloranová obrátila zrak k Julii a ta se začervenala. „Nikdo mi neřekl, že se to nesmí,“ bránila se. „A navíc,“ dodala tetička Fanny záludně, „jak se sem podle tebe asi dostal kapitán? Přivezli jsme ho s sebou.“ „Měla jsem v úmyslu ze slušnosti předpokládat, že kapitán je další z tvých zhmotnělých zjevení, tetičko Fanny.“ „Tak moment,“ ozval se kapitán. „Myslel jsem, že jsem tu vítaný, ale jestli ne, samozřejmě vím, jak se mám zachovat.“ Přitom se ovšem ani nehnul, aby vstal od snídaně. „Kapitáne,“ řekla paní Halloranová, „tetička Fanny je natolik laskavá, že mi dovolila hostit tu moje přátele, a já jí těžko můžu nedopřát totéž. Julie, jestli se ještě jednou dotkneš něčeho, co mi
98
Slunecni hodiny sazba FIX 01.indd 98
24.01.2023 18:22:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521664
patří, vykážu tě z domu. Co by to pro tebe znamenalo, ti, předpokládám, vysvětlí tvoje matka. Tetičko Fanny, máš nepochybně pravdu, nikdy ses nemusela dovolovat, když jsi chtěla jít do vesnice, a vesničané už jsou na tebe zvyklí.“ „Můj otec se o vesnici velice zajímal. A já se vždycky snažila v jeho plánech pokračovat.“ „Část aktivit vašeho otce ve vesnici naštěstí vzala za své jeho smrtí, tetičko Fanny. Ale nevidím důvod, proč by ti někdo měl bránit ve styku s poddanými. Příště mě prosím požádej o auto a já s tebou pošlu spolehlivého řidiče. Slečno Ogilviová, očekávám, že ty lidi přijmete se mnou, protože je očividně znáte líp než já.“ „Ale já je vůbec neznám,“ vyjekla slečna Ogilviová, „a rozhodně to nejsou žádní moji přátelé.“ „Klidně se ale může stát, že se z vás přátelé stanou, a možná i mnohem víc, třeba souputníci v přežití. Nesmíme být až tak vybíraví, slečno Ogilviová.“ „Tetičko Fanny,“ zvolala slečna Ogilviová žalostně, ale nebyla vyslyšena. Tetička Fanny se bavila s Essexem. Vůdkyně Pravých věřících byla dáma neurčitého tvaru, leč energického vystupování, k čemuž jí možná dopomáhala tichá podpora egyptské královny Liliuokalani. Přihnala se do tanečního sálu paní Halloranové, jako by testovala odolnost podlahy, na sobě purpurové šaty, které zřejmě pokládala za padnoucí, a nadýchané, výrazně barevné kožešinové boa. Za ní následovala další, rovněž purpurová dáma s rezavými vlasy a za ní muž vyznačující se odhodlanou, téměř přesvědčivou velebností. Měl skvostné vlasy, jimž trochu škodila konkurence chlupaté kožešiny vůdkyně, a oblékl si pro tuto příležitost snad jako projev úcty bílou vestu. Jako poslední vešla, oči na stopkách, drobná vrásčitá dáma. „Já jsem Edna,“ pravila vůdkyně. „Náš výbor. Tady Hazel nám dělá také tajemnici. Arthur. A, ano… paní Petersonová.“
99
Slunecni hodiny sazba FIX 01.indd 99
24.01.2023 18:22:31 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521664
„Paní Petersonová,“ opakovala paní Halloranová majestátně. Taneční sál byl výsledkem moudré volby, neboť pod táhlou klenbou vyřezávaného stropu a zlatobílými nástěnnými svícny vypadaly tyhle čtyři osůbky jako hračky, spíš dekorativní než nemístné. „Přišli jsme vyzjistit,“ pokračovala Edna neochvějně, „něco víc o vašem současném postavení, co se týče nadpřirozených zjevení. Proroctví. Konce světa, přesně řečeno. Doslechli jsme se o tom dole ve vesnici, a vzhledem k tomu, že jsme víceméně na stejné lodi…,“ výmluvně rozhodila rukama. „Jak děsivé jsou naděje člověka,“ podotkla paní Petersonová ponuře. „Pochopitelně nás napadlo,“ mluvila dál Edna, „že bychom to s tou vaší partičkou mohli dát dohromady, pokud se vaše plány shodují s našimi. Konvertity obvykle nepřijímáme, ale pokud jste dospěli k víře sami od sebe, počítám, že nemáme na vybranou. A navíc,“ dodala ještě, „potřebujeme místo, kde se scházet.“ „Smrtelný život končí nekonečnou temnotou,“ doložila paní Petersonová. „V naší skupině vidím do budoucnosti já,“ řekla Edna. „A u vás?“ „Nejsem si úplně jistá, jestli někoho takového máme,“ odpověděla paní Halloranová po chvíli. „Zato nám pochopitelně nechybí místo, kde se scházet. V tomhle ohledu máme větší štěstí.“ „Nás navštěvuje věčné zatracení,“ přidal se Essex horlivě. „Dobře, a kdo u vás dostává zprávy?“ zeptala se Edna. „Tahle?“ Mávla rukou ke slečně Ogilviové a ta se zajíkla a o krok ustoupila. „Slečna Ogilviová nedostává zprávy,“ řekla paní Halloranová. „Slečna Ogilviová je naše… naše spojení s okolním světem.“ Slečna Ogilviová si ždímala dlaně a vypadala, že se rozpláče. „Kdy?“ chtěla vědět Edna. „Kdy?“ opáčila paní Halloranová nechápavě. „Můj meč rozmetá život,“ pravil Essex.
100
Slunecni hodiny sazba FIX 01.indd 100
24.01.2023 18:22:31
Ukázka elektronické knihy