„Čisto,“ ohlásil Kabali, když nakoukl do každého potenciálního úkrytu, a Nosa to o pár sekund později potvrdil. Adun se otočil ke dveřím. „Slyšel jsi to, hrdino? Už můžeš dovnitř.“ Žádná odpověď. Adun se zamračil, vyklonil se ven a šťavnatě zaklel, když našel irisové dveře zavřené. „Ten mizernej hajzl zdrhnul zpátky na Mahuiku!“ Nosa i Kabali vyběhli na chodbu, oba při tom Rongina počastovali hned několika urážkami. Kabali odklopil panel, zakroutil pákou a dveře znovu otevřel. Adun se chystal rozběhnout za Ronginem, ale zastavil se mezi dveřmi. Chodba na druhé straně byla prázdná. Úplně prázdná. O stěnu opřené tělo zmizelo.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521624
18
„Jsme u cíle, veliteli,“ informovala Marhoula přes vysílačku pilotka Olssonová. „Barada je přímo před námi.“ Sépianská průzkumná loď vypadala jako modré obilné zrno, které někdo na jednom konci důkladně zaoblil. Všechny senzorové antény byly ukryté pod poloprůhlednými kupolemi, hladkost trupu narušovala jen dvojice torpédometů na přídi. Přestože u základny splývaly s trupem, nepochybně díky akroponitovým sítím, o kterých mluvil major Onido, Marhoul na nich hned poznal, že byly instalovány dodatečně. Vystouplé torpédomety na něj působily jako parazit přisátý na bezbranném hostiteli. „Kde bude nejlepší přistát, majore?“ Major Onido se podíval na záběry sépianské lodi a lehce zaškubal chapadly. „Servisní poklop na hřbetě,“ řekl a ukázal na zmíněné místo prstem. „Tudy se na můstek dostaneme nejrychleji.“ Marhoul jeho doporučení tlumočil Olssonové. Comodo 2 se srovnalo se hřbetem Barady a dosedlo na hladký trup. Servisní poklop nebyl navržen, aby se na něj napojovala jiná plavidla, ale dokovací límec Comoda byl dost široký, aby ho kompletně překryl. Jakmile se jeho konec přisál k trupu, v přepravním prostoru se rozblikalo oranžové světlo, které výsadek upozorňovalo, že napojení není pevné a že by si měli pospíšit. U Barady sice ne-
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521624
hrozilo, že by se najednou začala hýbat, tomu bránily dva přechodové tunely a tlusté akroponitové vlákno, jimiž byla propojená s většími plavidly, ale takové detaily počítač nezajímaly. Olssonová z přepravního prostoru odsála vzduch, podporučík Coldwell otevřel poklop v podlaze Comoda a uvolnil místo majoru Onidovi. Sépianský pískař odklopil malý panel vedle servisního poklopu, vytáhl z chrániče předloktí tenký kabel a napojil ho na odhalenou zdířku. Naivní počítač průzkumné lodě ochotně vyhověl jeho žádosti a poklop odemkl. Jakmile ho major pootevřel, prudký nápor vzduchu mu ho málem vytrhl z ruky. Marhoul se podíval na displej bojového FACu. Vzduch, který zaplnil přepravní prostor Comoda, byla sépianská směs s vyšším obsahem oxidu siřičitého a vodních par, ale počítač ho upozornil i na zvýšený podíl oxidu uhličitého. Filtrační systém kontroly prostředí musel být vypnutý už v době, kdy tu ještě přežívali Sépiané, ať skuteční, nebo napumpovaní nanity, ale záložní reaktor v lodi stále udržoval dostatečně vysokou teplotu, aby atmosféra nezmrzla. Počítač vzduch označil za dýchatelný, jen k němu přidal stručné varování a doporučil zůstat ve skafandrech. Marhoul pochyboval, že by to někdo z jeho mariňáků chtěl zkusit. Chemické složení byla jedna věc, ale mikroorganismy by ve smrtící směs dokázaly proměnit i nejčistší alpský vzduch. Hned několik mimozemských organismů neslo jméno po neopatrných hlupácích, kteří na to zapomněli a pak se do historie zapsali jako pacienti nula. Podporučík Coldwell a rotmistr Feltis šli jako první. Umělá gravitace uvnitř Barady nefungovala, a tak se nezdržovali se žebříkem pod poklopem, odstrčili se od jeho okraje a sletěli až dolů. Jakmile se magnetické podrážky přichytily ke kovové podlaze, přeběhli ke dveřím přechodové komory, přes okno zkontrolovali
99
Ukázka elektronické knihy