Betablokátory a disekce aorty
POSELSTVÍ PRO PRAXI • Při akutní disekci aorty podáváme nitrožilně esmolol či landiolol s korekcí dávky dle TK. • U chronické disekce aorty typu B léčené konzervativně jsou betablokátory indikovány.
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521593
Betablokátory v léčbě kardiovaskulárních onemocnění
9
Betablokátory v těhotenství Karel Lábr
Během těhotenství dochází k hormonálním, hemodynamickým a autonomním změnám. Narůstá hladina estrogenů a choriogonadotropinu. Dochází k retenci natria a vody se vzestupem objemu cirkulující plazmy. Srdeční výdej se v průběhu těhotenství zvyšuje o 40–50 %. Vysoká hladina katecholaminů a zvýšená senzitivita adrenergních receptorů zvyšuje aktivaci sympatiku. Tepová frekvence průměrně stoupá o 20 tepů za minutu. Dochází ke zvětšení síní a komor, ale systolická funkce zůstává zachovaná. U těhotných s kardiálním onemocněním nemusí být adaptace levé a pravé komory optimální. Během gravidity klesá systémová a plicní vaskulární rezistence, a tak dochází ke snížení systolického, a hlavně diastolického krevního tlaku. Riziko kardiovaskulárního onemocnění (KVO) v rozvinutých zemích světa zvyšuje především narůstající věk žen při první graviditě. S vyšším věkem přibývá také komorbidit a rizikových faktorů pro vznik KVO. Mezi nejčastější rizikové faktory KVO zahrnujeme metabolické poruchy – obezitu, dyslipidemii, diabetes mellitus, dále arteriální hypertenzi a ischemickou chorobu srdeční. Významně přibývá i počet pacientek po úspěšné kardiochirurgické korekci vrozených srdečních vad. Tyto pacientky přežívají do dospělosti, dosahují fertilního věku a mohou otěhotnět. Těhotenství je asi v 1–4 % komplikováno onemocněním matky. V rozvinutých zemích je právě přítomnost KVO jednou z nejčastějších příčin mortality matky. U žen ve fertilním věku je vhodné diagnostikovat KVO ještě před plánovaným těhotenstvím, eventuálně co nejdříve v průběhu gravidity, a stanovit, jaké riziko 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521593
Betablokátory v těhotenství
toto onemocnění nese pro matku a plod. O rizikovou pacientku se potom stará multioborový tým. Zvýšený plazmatický objem během gravidity, změna vazby na plazmatické bílkoviny, snížený albumin v séru, zvýšená aktivita jaterních enzymů a glomerulární filtrace vedou ke změně farmakokinetiky mnoha léčiv. Proto lze u pacientek s KVO plánujících graviditu vysadit terapii, která by mohla nepříznivě ovlivnit vývoj plodu.
9.1
Poruchy rytmu v těhotenství
Poruchy rytmu jsou v těhotenství poměrně časté a mohou být vnímány nepříjemně. Mohou se manifestovat poprvé až v těhotenství, nebo se preexistující arytmie mohou stát častějšími. U jinak zdravých gravidních žen většinou nepředstavují významný klinický problém, avšak hemodynamicky závažné arytmie matky mohou nepříznivě ovlivnit stav plodu. Při řešení arytmie v těhotenství je nutné zvažovat možný vliv léčby na plod, nicméně u život ohrožující arytmie toto hledisko nemá ovlivnit podání léku matce. Vážné arytmie jsou častější u pacientek s chirurgicky korigovanou vrozenou srdeční vadou a dále u pacientek s vrozeným syndromem dlouhého intervalu QT (LQTS). Život ohrožující arytmie, jako komorová tachykardie či bradykardie při atrioventrikulárních (AV) blokádách, jsou vzácné. Ženy s vrozeným srdečním onemocněním mají vyšší peripartální mortalitu, přičemž arytmie jsou nejčastější kardiální komplikací. Supraventrikulární tachykardie Pokud u gravidních žen při paroxyzmální supraventrikulární tachykardii (PSVT), tj. u AV nodální reentry tachykardie nebo AV reentry tachykardie, nevedou vagové manévry k ukončení tachykardie, potom se po99 Ukázka elektronické knihy