Skip to main content

Pošramocená pověst (Ukázka, strana 99)

Page 1

PÁTÁ KAPITOLA Daisy už na Melissu čekala v ložnici. S úctou jí pomohla vysvléknout ze šatů a Melissa nebyla celou dobu schopna odtrhnout oči od obrovské, bohatě nastlané postele se sametovými nebesy. Převlékla se do bílé průsvitné noční košile a posadila se k toaletnímu stolku. Daisy jí opatrně vytáhla sponky z vlasů a pečlivě je kartáčem rozčesala. Jakmile byla hotová, zhasla olejové lampy a přiložila do krbu. Splnila si veškeré své povinnosti, a tak se obrátila na paní. „Mohu odejít? Pokud mě tedy nebudete ještě potřebovat?“ „Nebudu, děkuju ti, Daisy. Jdi spát. Byl to dlouhý den pro všechny. Je dost možné, že Violeta nebude chtít beze mě usnout,“ řekla a šla Daisy vyprovodit ke dveřím. „Bojím se, aby neplakala, když je u ní úplně cizí osoba, i když Tansy na mě působila dojmem, že dobře ví, co má dělat.“ Melissa byla skutečně spokojená s mladou chůvou, které dali Violetu na starost. Vypadala, že svou práci dokonale ovládá a je velmi schopná, přesto se Melissa chtěla na vlastní oči přesvědčit, že její milovaná dcerka je v pořádku. Dětský pokoj se nacházel v nádherné místnosti přiměřené velikosti. Byl jednoduše

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521567


Pošramocená pověst

ale elegantně zařízený a působil hřejivým dojmem. Nacházely se v něm všechny věci, které jsou nezbytné pro péči o malé dítě. Byly tam krabice plné hraček a v jednom rohu stál krásný bílý houpací kůň. Bylo dobře, že se tam vydala, protože Tansy měla opravdu potíž Violetu uspat. Děvčátko bylo celé uplakané a unavené. Když Violeta spatřila maminku, okamžitě k ní natáhla ruce. Melissa ji vzala do náručí a pevně ji k sobě přitiskla. Vzájemný kontakt a tichá uklidňující slůvka způsobily, že se za chvíli v pokoji místo štkaní ozývalo tiché a pravidelné oddechování. Laurence se převlékl do dlouhého županu z tmavě červeného sametu a spojovacími dveřmi vstoupil do Melissiny ložnice. Domníval se, že ji najde, jak na něj čeká, ale lekl se, když zjistil, že tam vůbec není. Byla tam pouze Daisy, která se chystala odejít na noc do svého pokoje. „Bože, pane, vy jste mě vylekal. Ona… měla strach o Violetu, a tak ji před chvilkou odešla zkontrolovat.“ Laurenceovi se ulevilo. Pochopitelně, že měla obavy o jejich dceru, vždyť to byla její první noc v cizím domě. Mělo ho hned napadnout, kde Melissa bude. Zamířil tedy do dětského pokoje. Sotva vešel, zarazil se při pohledu na pro něj zcela neznámou scénu a zadržel dech. Světlo bylo ztlumené a jeho žena přecházela po koberci z jedné strany na druhou a v náručí houpala spící Violetu. Byl to kouzelný pohled, z něhož vyzařovala láska a celé to působilo domáckým a hřejivým dojmem. V Laurenceovi se něco pohnulo. Chvíli jen mlčky stál a pozoroval je. Snad nikdy ho nic nedojalo tak, jako pohled na Melissinu blízkost s Violetou. Bylo z toho naprosto zřejmé, že 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521567


Helen Dicksonová

Violeta pro ni znamená všechno. Nemohl si pomoci, ale pocítil nával zvláštní mužské touhy Melissu a jejich dceru za každou cenu chránit. Uvědomil si, jak obrovskou zodpovědnost mu jejich přítomnost přinesla do života. Stál ve stínu skrytý jejím očím a nemohl se stále dostatečně vynadívat. Melissa na sobě měla tmavě růžový župan, byla bosá a dlouhé tmavé vlasy jí splývaly rozpuštěné přes ramena. Láskyplně a s něžným výrazem v očích se dívala na Violetu. Vzpomněl si, jak moc se mu líbila od první chvíle, když ji spatřil, a jak si užíval každou vteřinu té krátké doby, co spolu tehdy strávili. Pomyslel si, že Melissa je nejen krásná, ale je také silná a odvážná, zároveň však křehká a vznešená jako bílá labuť. A nemá ani trochu strach vydat se tam, kam ji vítr zavane. Líbily se mu také její jantarové oči, dokonalá pleť a pyšné držení hlavy. Působila značně obezřetným dojmem, přesto věděl, že až tak opatrná vždycky nebyla. Měla v sobě ducha, který ji přiměl zkoušet i to, co bylo nebezpečné a vzrušující, a nezdráhala se nést následky svých činů. Byla milá, zábavná a měla i výborný smysl pro humor. Laurence si uvědomil, jak je příjemné být v její společnosti. Obdivoval i její přirozenou inteligenci, empatii a to, že ji ani trochu nezajímalo, jak vysoké postavení ve společnosti kdo má. Neměla potřebu dělat okázalý dojem na ostatní. Kdysi se domníval, že pro tu mladou dívku, s níž se fyzicky sblížil, jsou podobné erotické románky běžnou záležitostí, rychle ale prozřel, když zjistil, že s něčím takovým neměla sebemenší zkušenosti. Přesto ho dokázala neuvěřitelným způsobem vzrušit a přilákat k sobě. 100 Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Pošramocená pověst (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu