OSMÁ KAPITOLA „To si nemyslím.“ Popadla ho za ruku a zastavila. „Už ne. Ale udělal jsi toho pro mě tolik –“ „Nemám zájem, abys mi cokoliv z toho vracela,“ pronesl chladně. „O to se nesnažím!“ Pustila ho a oba se navzájem probodávali pohledy. Založila si ruce na hrudi a podívala se na šaty. „Dělal jsi pro mě pěkné věci už dřív a já si myslela, že ti na mně opravdu záleží. A zhmotnila jsem si tak všechny ty představy, které jsem už jako dívka měla, až konečně najdu toho pravého muže. A když jsem si uvědomila… když mi konečně došlo, že mě nemiluješ, myslela jsem, že všechny ty věci, které jsi dělal, byly –“ „Vím, co sis myslela,“ procedil s naprosto ledovým výrazem. „Nenáviděla jsem, že jsem byla tak slepá a marnila čas s někým tak povrchním.“ Zaslechla, jak se ostře nadechl. „Jenomže ty takový nejsi,“ přispěchala s vysvětlením a popošla o krok blíž. „A konečně chápu, proč nemáš taková očekávání jako já. Respektuju to. Pořád jsi dobrý člověk.“ Odfrkl si. „Ne, to nejsem. A čím víc se o tobě dozvídám, tím víc mi dochází, jaký jsem byl bastard, že jsem se s tebou vůbec zapletl. Nechtěl jsem tě vodit za nos, ale přesně to jsem udělal. Pokud vůbec, tak tohle je
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521564
Skandál na Manhattanu
můj pokus získat lepší hodnocení.“ Mávl rukou k věšákům na šaty. „Funguje to.“ Tiše zaklel a trhnutím hlavy to odmítl. „Je to pravda,“ trvala na svém. „Potřebovala jsem zjistit, že nejsem úplně slepá, Reve. Že jsi opravdu štědrý a ochranitelský a ohleduplný a charakterní člověk. Potřebovala jsem zjistit, že ten muž, do kterého jsem se zamilovala, nebyl přelud.“ „Ale já jsem,“ ujišťoval ji. „Ne, to nejsi.“ Znovu mu položila dlaň na hrudník a nechala prsty vklouznout mezi knoflíky, aby se dotkla jeho horké kůže. „Přestaň,“ zavrčel a chytil ji za zápěstí. Ale pod tím napjatým výrazem spatřila záblesk něčeho, co se dalo považovat za naléhavou potřebu. „Nedělej to,“ řekl drsným hlasem, kterým mohl být rozkazem, ale stejně tak i prosbou. „Protože jinak tě vezmu do postele a znovu ti ublížím. Ne proto, že bych chtěl, ale protože nedokážu být mužem, kterého chceš. Nebylo by to k tobě fér.“ „Vážně, Reve? Povídej mi o tom, jak je život fér.“ Hlas se jí zlomil. To, co jí řekl v letadle, ji stále zevnitř drásalo. „Život není nikdy tak jednoduchý, jak ho chceme. I tak obyčejné sny jako manželství a rodina jsou mnohem hůře dosažitelné, než se zdá. Podívej se na tátu, který přišel o lásku svého života až příliš brzy. A moje sestra, která není schopná donosit dítě, po němž tak zoufale touží.“ „Přesně. Proč riskovat lásku? Nechci očekávat dobré, jen aby se všechno pokazilo.“ „Neočekávám, že se do mě zamiluješ. Neočekávám od tebe vůbec nic, pokud se spolu vyspíme.“ Opřela se čelem o jeho hruď. „A neměla jsem to očekávat ani předtím.“ Položil jí ruce na ramena, jako by ji chtěl odstrčit, ale nenašel v sobě sílu. Zůstaly tam, zatímco v něm narůstalo napětí. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521564
Dani Collinsová
Zvedla pohled k jeho hladovému a nerozhodnému výrazu. Pomalu se o něj opřela. Okamžitě ucítila, jak ji začíná brnět celé tělo. Letmo ho políbila těsně pod bradu. Prudce se nadechl a narovnal ji. „Jsem jenom muž, víš.“ Jeho hlas jí duněl v hlavě. „A tohle je jediné, na co jsem myslel.“ „Já taky.“ Uchechtl se, těsně předtím, než konečně spojil jejich rty. Intenzita jejích pocitů by ji mohla vyděsit, kdyby nebylo jeho silných paží, které ji ochranitelsky držely. A slibovaly bezpečí. Objala ho kolem krku a naznačila, že by ji měl políbit tvrději, ale předtím mu ještě přejela rty k uchu a zašeptala: „Pomalu.“ Něžně ji kousl do lalůčku a jeho dech ji polechtal těsně pod linií vlasů, až se jí slastně zježily. Podlomila se jí kolena a rozmyslela si to. „Nemyslím, že dokážu čekat.“ „Ale to budeš muset, že?“ Polaskal ji jazykem za uchem. „Protože já to tentokrát neuspěchám, Nino. Nepromarním ani vteřinu.“ Co to jen stvořila? Zvíře. Majetnické, trpělivé, něžné a smyslné zvíře. Sevřel ji pevněji a sklouzl ústy k hrdlu. Jak se o něj otírala, bolely ji bradavky. „Reve.“ Přejela mu dlaněmi po ramenou a vytáhla se na špičky, aby ho tam mohla jemně kousnout. Byl tvrdý jako kámen, cítila to v podbřišku. Taky byla vzrušená, ale chtěla si to užít. A tak si ho přitáhla zpátky k sobě a líně ho líbala, dokud nevnímala nic než jeho. Když se nakonec odtáhla, nechápavě zamrkala, jako by ji překvapilo, že je v Paříži, a ještě ke všemu s ním. Z očí mu sálal chtíč. Obrátil ji zády k sobě a dostrkal do ložnice, přičemž ji cestou nepřestával líbat na krk. „Tyhle šaty se mi na tobě vždycky líbily,“ prohodil a přejel po nich rukama. 100 Ukázka elektronické knihy