Mzdové účetnictví 2023
Pro rok 2023 je fond pracovní doby a fond pracovní doby včetně placených svátků (údaje uvedeny v závorce) stanoven pro jednotlivé měsíce takto: Tab. 3.1 Fond pracovní doby (fond pracovní doby včetně placených svátků) v roce 2023 Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem
Počet hodin 176 (176) 160 (160) 184 (184) 144 (160) 168 (184) 176 (176) 152 (168) 184 (184) 160 (168) 176 (176) 168 (176) 152 (168) 2 000 (2 080)
Fond pracovní doby v roce 2023 tedy činí 250 dní, tj. 2 000 hodin, při pracovní době 8 hodin denně, fond pracovní doby včetně placených svátků pak 260 dní a 2 080 hodin. Placených svátků je 10 dní. Stěžejním rozlišovacím hlediskem pro správný výpočet mezd za svátky je skutečnost, zda zaměstnanec ve svátek pracoval, či nepracoval v důsledku svátku. V případě, že pracoval, přísluší mu mzda ve výši, kterou by dostal, kdyby tutéž práci vykonával ve všední, tudíž obvyklý pracovní den, a navíc mu náleží náhradní volno obdobně jako u přesčasové práce, tj. za 1 hodinu práce ve svátek 1 hodinu náhradního volna. Toto volno musí zaměstnavatel poskytnout nejdéle do konce 3. kalendářního měsíce, který následuje po výkonu práce ve svátek6. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši 100 % místo náhradního volna s tím, že přednost má náhradní volno7. Uváděný způsob odměňování práce ve svátek platí shodně ve všech případech, kdy za městnanec ve svátek pracoval, bez ohledu na skutečnost, zda svátek připadl na sobotu, neděli nebo všední den. V případech, kdy zaměstnanec ve svátek nepracoval, jsou pro řešení mzdové situace rozhodné pouze ty svátky, které připadají na jeho obvyklý pracovní den. To proto, že svátky připadající na sobotu a neděli nehrají v daném směru žádnou důležitou úlohu, což je zřejmé z vymezení fondu pracovní doby (sobota a neděle nejsou do tohoto fondu zahrnuty). 6
7
Zaměstnavatel si může v kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpise stanovit podle své konkrétní potřeby a ekonomických možností vyšší sazbu příplatku za práci ve svátek, a to buď jednotně pro všechna pracoviště podniku, nebo diferencovaně podle jednotlivých pracovišť či směn, nebo podle toho, zda jde o svátek připadající na všední den, sobotu či neděli. Příplatek může poskytnout zaměstnavatel až po dohodě se zaměstnancem.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521531
Mzdová problematika
Při posuzování okolnosti, zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy za svátek připadající na obvyklý pracovní den, či nikoliv, je rozhodující skutečnost, zda zaměstnanci v důsledku svátku ušla mzda, či nikoliv. Tento problém se často vysvětluje na příkladu rozdílného způsobu kvantifikace mzdy při srovnání zaměstnanců odměňovaných formou měsíčních platů (této skupině v důsledku svátku žádná mzda neušla) a zaměstnanců s hodinovou mzdou (této skupině pracovníků ušla mzda, neboť odpracovali méně hodin). U zaměstnanců odměňovaných formou hodinové mzdy je celková mzda přímo závislá na počtu odpracovaných hodin. Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den, zaměstnanec odpracuje v pracovní dny o určitý počet hodin méně. Zaměstnanci tedy v důsledku svátku připadajícího na všední den ušla mzda, a proto mu zcela oprávněně za počet hodin připadajících na tento svátek náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Zaměstnancům odměňovaným formou měsíčního platu se v případě odpracování celého fondu pracovní doby, ať činí v konkrétním měsíci 152 hodin, 160 hodin, 168 hodin, 176 hodin či má jiný rozsah, přiznává konstantní výše měsíčního platu. To znamená, že výše platu není na fondu pracovní doby závislá. Není tudíž závislá ani na tom, zda fond pracovní doby zahrnuje i svátek připadající na pracovní den. Při kvantifikaci mzdového nároku zaměstnance se v posledně uváděném případě svátek považuje za součást odpracované doby a připadá na něj i odpovídající část fixního měsíčního platu. Nepovažuje se však za skutečně odpracovaný ve smyslu nároku na příplatek za svátek. Zaměstnanci odměňovanému formou měsíčního platu v důsledku svátku připadajícího na všední den žádná mzda neujde, není mu co nahrazovat a nevzniká mu zcela objektivně nárok na náhradu mzdy. U domáckých zaměstnanců se za odpracovanou hodinu považuje hodina práce podle normy spotřeby práce stanovené zaměstnavatelem.
Příklad (3/3) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 168 hodin, z čehož 16 hodin připadá na 2 svátky v pracovní dny. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 22 800 Kč a průměrný hodinový výdělek 140,50 Kč. V tomto měsíci odpracoval stano venou pracovní dobu včetně obou svátků (152 hodin + 16 hodin svátky). Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl na poskytnutí náhrady k dosažené mzdě ve výši 100 % místo náhradního volna. Vypočítejte celkový mzdový nárok zaměstnance. Řešení Základní mzda Příplatek za práci ve svátek (§ 115 odst. 2 ZP) = (140,50 : 100) × 100 × 16 Mzda včetně příplatku za práci ve svátek
=
22 800 Kč
= =
2 248 Kč 25 048 Kč
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521531
Mzdové účetnictví 2023
Příklad (3/4) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 168 hodin, z čehož 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 23 100 Kč a průměrný hodinový výdělek 142,12 Kč. V tomto měsíci odpracoval 160 hodin včetně svátku (tj. 152 hodin + 8 hodin). Za práci ve svátek čerpal náhradní volno v rozsahu 8 hodin. Řešení Základní mzda = (23 100 : 168) × 160 Náhrada mzdy při čerpání náhradního volna (§ 115 odst. 1 ZP) = = 142,12 × 8 Mzda včetně mzdy za práci ve svátek
=
22 000 Kč
= =
1 137 Kč 23 137 Kč
Příklad (3/5) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 184 hodin, z něhož 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má stanovenu základní hodinovou mzdu 99 Kč a průměrný hodinový výdělek 101,99 Kč. V tomto měsíci odpracoval 176 hodin, přičemž ve svátek nepracoval. Řešení Základní mzda = 176 hodin × 99 Kč/hod. Náhrada mzdy za svátek (§ 115 odst. 3 ZP)= 101,99 Kč × 8 hodin Mzda včetně náhrady mzdy za svátek
= = =
17 424 Kč 816 Kč 18 240 Kč
Příklad (3/6) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 184 hodin. Z toho 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 25 500 Kč a průměrný hodinový výdělek 148,49 Kč. V tomto měsíci zaměstnanec odpracoval 176 hodin, ve svátek nepracoval. Řešení Základní mzda = mzda celkem
=
25 500 Kč
Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou. Jeho výše mzdy není přímo na fondu pracovní doby závislá. Zaměstnanci nenáleží náhrada mzdy za svátek připadající na pracovní den, neboť mu v důsledku svátku žádná mzda neušla, není co nahrazovat, resp. zaměstnanec dostal celou měsíční mzdu bez ohledu na skutečnost, že v daném měsíci připadl na svátek na jeho obvyklý pracovní den.
100
Ukázka elektronické knihy