Daňová evidence podnikatelů
Komentář: Nakoupené zboží bude zapsáno současně na kartu zásob v ocenění, které zahrnuje jednak uhrazenou cenu za zboží a přepravní náklady, tj. celkem 16 600 Kč. DPH se zaeviduje na kartu č. 2. Oblíbeným zdrojem financování podnikatelské činnosti je finanční nebo operativní leasing. Charakteristickým rysem finančního leasingu je to, že na rozdíl od operativního leasingu se pronajatá věc po skončení pronájmu nevrací pronajímateli, ale zůstává u nájemce. Nájemce ji získává podle smlouvy bezúplatně nebo hradí při převodu sjednanou kupní cenu. Tato kupní cena najaté věci nesmí být vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 zákona o daních z příjmů a musí být zahrnuta do obchodního majetku podnikatele (zapsána v daňové evidenci). Zaplacené splátky nájemného jsou u obou forem leasingu uznávány jako výdaje zahrnované do základu daně z příjmů. U nerovnoměrných splátek je nutno provést tzv. časové rozlišení, neboť do daňových výdajů lze zahrnout jen poměrnou část, která se vztahuje k danému zdaňovacímu období. Je-li nerovnoměrná splátka tzv. akontace, zpravidla ve výši 30 – 70 % hodnoty pronajatého předmětu, hrazena při uzavření leasingové smlouvy, tedy ještě před zahájením pravidelných splátek nájemného, pak může být označena jako: • • •
nultá nebo první zvýšená splátka, záloha na splátky nájemného, záloha na kupní cenu.
Bude-li akontace pojata ve smlouvě jako záloha na kupní cenu, pak nesmí tato částka ovlivnit základ daně z příjmů v průběhu trvání leasingu, ale až po odkoupení předmětu leasingu, kdy vstupuje do pořizovací ceny u nájemce. Dojde-li k předčasnému ukončení leasingové smlouvy, musí být kupní cena vyšší, než zůstatková při rovnoměrném odpisování, jinak nebude veškeré nájemné uhrazené za dobu trvání leasingové smlouvy uznáno jako daňový výdaj. Lze jej však zahrnout do vstupní ceny majetku po jeho odkoupení. Příklad 14.12: Podnikatel uzavřel 1. 11. leasingovou smlouvu na dodávkový automobil a uhradil nultou splátku ve výši 181 500 Kč vč. DPH 21 %. Dále bude hradit vždy do 5. dne následujícího měsíce 60 splátek ve výši 24 200 Kč vč. DPH 21 %. Řešení: Č. Popis 29. Pravidelná splátka leasingu za listopad
Doklad BV
Sloupec 5 6 8
Kč 24 200 20 000 4 200
Komentář: Úhrada nulté splátky se zaeviduje jako výdaj pouze v pokladní knize a na kartě č. 2 DPH na vstupu v částce 31 500 Kč. Současně bude nultá splátka evidována na kartě leasingu s tím, že poměrná část připadající na toto zdaňovací období bude uplatněna jako daňový výdaj v rámci úprav rozdílu mezi zdanitelnými příjmy a daňovými výdaji ve výši 2/60, tj. 5 000 Kč (doba leasingu podle smlouvy činí 5 let). Rovnoměrná splátka nájemného se zaeviduje na kartu pravidelných plateb ve výši 24 200 Kč a v odpovídající výši na kartu č. 2. Podnikatel musí vést v průběhu roku evidenci příjmů a výdajů v české i příslušné cizí měně. Na konci zdaňovacího období sečte příjmy a výdaje v cizí měně a přepočte na českou měnu 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521526
Vedení deníku příjmů a výdajů
jednotným kursem ČNB k 31. 12. podle § 38 zákona o daních z příjmů, pokud tak neučinil již v průběhu roku. Tyto přepočtené příjmy a výdaje uvede do daňového přiznání. Zůstatky valutové pokladny nebo na devizovém účtu se v daňové evidenci neuvádí a proto nevznikají kursové rozdíly. Smění-li banka cizí měnu za českou, uvede podnikatel do daňové evidence místo částky v cizí měně částku v korunách. Do daňových výdajů lze uplatnit pouze poplatky za výměnu valut. Přepočet ke konci zdaňovacího období platným kursem ČNB se neprovádí. Příklad 14.13: Podnikatel nakoupil z bankovního účtu pro plánovanou zahraniční cestu 300 EUR v kursu 28 Kč. Banka vyúčtovala podle výpisu poplatky v částce 600 Kč. Řešení: Cena valut činila při nákupu 8 400 Kč. Č. Popis 30. Úhrada poplatků za nákup valut
Doklad BV
Sloupec 5,6
Kč
600
Úhrada nakupovaných valut je zaznamenána na výpisu z bankovního účtu a jejich příjem na pokladnu je zapsán v knize valut v částce 8 400 Kč.
15.3 Úpravy prováděné před uzavřením deníku příjmů a výdajů Podnikatelé (fyzické osoby) uzavírají složky daňové evidence: Ø k poslednímu dni zdaňovacího období (kalendářního roku), Ø ke dni skončení činnosti, Ø ke dni předcházejícímu den účinnosti konkursu. Uzavíráním složek daňové evidence se zjišťují: • • • • •
souhrnné částky zdanitelných příjmů a daňových výdajů sledovaných v deníku příjmů a výdajů, v členění potřebném pro zjištění základu daně z příjmů, stavy nevyrovnaných (neuhrazených) pohledávek a dluhů, stavy peněžních prostředků na účtech v bankách a v pokladnách, stavy majetku a dluhů podnikatele (firmy) v ostatních složkách daňové evidence, kursové rozdíly u bankovních účtů vedených v cizích měnách a u valutových pokladen.
Jako poslední zápisy do deníku příjmů a výdajů je možno zaevidovat zdanitelné příjmy a daňové výdaje podle zákona o daních z příjmů, které nejsou peněžními toky (nepeněžní transakce). Tyto položky ovlivňující základ daně jsou vedeny v průběhu zdaňovacího období mimo deník na evidenční kartě č. 140. Zdanitelné příjmy zachycené v deníku příjmů a výdajů se zvyšují o nepeněžní příjmy, které ovlivňují daňový základ podle § 3 odst. 2 zákona o daních z příjmů, a sice o: • • •
příjmy ze zápočtu pohledávek, zdanitelné věcné dary přijaté v souvislosti s podnikáním, příjmy ze směnných obchodů.
40
Pokud by nevstupovaly do deníku příjmů a výdajů, pak by bylo nutno o ně upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji zjištěnými v deníku dodatečně na daňovém přiznání. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS521526
Daňová evidence podnikatelů
Jako další položky, o které je třeba upravit zdanitelné příjmy, lze uvést: •
odpis pasivního oceňovacího rozdílu k úplatně nabytému majetku,
•
čerpání zákonných rezerv,
•
snížení příjmů o podíl připadající na člena sdružení (konsorcia),
•
další příjmy či storna příjmů v souladu se zákonem o daních z příjmů.
Příklad 14.14: Podnikatel nakoupil provozovnu jako soubor nemovitého i movitého dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek, cenných papírů, peněz i dluhů za 1,7 mil. Kč. Do své daňové evidence převzal majetek v účetních cenách z účetnictví prodávajícího, které činily po odečtení dluhů 1,95 mil. Kč. Řešení: U podnikatele tak vznikl pasivní oceňovací rozdíl ve výši 150 tis. Kč, který bude odpisovat do příjmů po dobu 15 let. Rozdíl zapíše na evidenční kartu a na konci zdaňovacího období bude zvyšovat své zdanitelné příjmy (zjištěné v deníku příjmů a výdajů) vždy o 10 tis. Kč. Příklad 14.15: Na opravu skladu zboží vytvořil podnikatel v minulých dvou zdaňovacích obdobích rezervu ve výši 350 tis. Kč. Cena opravy uhrazená dodavatelům podle faktur v průběhu tohoto zdaňovacího období činila 320 tis. Kč. Řešení: Cena opravy byla hrazena z vytvořené rezervy, a proto je nutno o částku 350 tis. Kč zvýšit na konci období příjmy vykázané v deníku příjmů a výdajů, neboť jde o čerpání zákonné rezervy, které se považuje za zdanitelný příjem. Daňové výdaje, zjištěné v deníku příjmů a výdajů je třeba upravit o nepeněžní výdaje, tj. výdaje, které se v příslušném zdaňovacím období neprojeví jako úbytek peněžních prostředků (záporný cash flow), ale je možno je zohlednit při zjišťování základu daně. Jde zejména o: •
výdaje ze zápočtu pohledávek,
•
odpisy hmotného majetku,
•
zůstatkovou cenu vyřazovaného hmotného majetku,
•
pořizovací cenu pozemku v případě prodeje (do výše příjmů z jeho prodeje),
•
pořizovací cenu finančního majetku při jeho prodeji (do výše příjmů z jeho prodeje),
•
odpis aktivního oceňovacího rozdílu k úplatně nabytému majetku,
•
nepeněžní výdaje ze zápočtů pohledávek,
•
hodnotu zásob přijatých formou darů,
•
věcný vklad (zásob) vlastníkem,
•
snížení výdajů o podíl připadající na člena společnosti,
•
uplatnění dlouhodobého majetku do výdajů,
•
tvorbu zákonných rezerv,
•
časové rozlišení nájemného u finančního leasingu,
•
zrušení zákonných rezerv jako storno výdajů,
•
storno výdajů na pořízení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (pokud byly dříve uplatněny ve výdajích souvisejících s výrobou tohoto majetku, např. mzdy, materiál, pojistné atd.), 100 Ukázka elektronické knihy