Joss Woodová
abych zůstal, anebo kdybys chtěla jet se mnou, řekl bych v obou případech ano. A ani jedna z těch možností pro tebe nebyla dobrá, Molly. Potřebovala jsi tu zůstat. Studovat, tančit, a kdybys se mnou odešla, vzdala by ses toho všeho.“ „Já…“ „Nemohl jsem tu zůstat. Snažil jsem se tě nešikovným, bláznivým způsobem chránit, protože bych ti nikdy nedokázal říct ne, Molly.“ A to platí pořád, pomyslel si. Bez ohledu na to, o co by mě teď požádala, existuje dost velká šance, že bych pohnul nebem i zemí, abych jí to dal. Strašně mi na ní záleží. Pohladil ji palcem po plném dolním rtu. „Dal bych ti všechno, co bys chtěla, Molly. Ale teď chci něco od tebe.“ V jejích zelených očích se objevila ostražitost. „Co?“ Mack jí dál nechal prsty na tváři, aby se na něj dívala. „Chci, abys mi věřila, Molly. Chci vědět, co tě trápí, co ti ubližuje, co tě přivádí k šílenství. A jestli mi nic neřekneš, bože, přísahám, že tě skopnu dolů z téhle terasy.“ Byla to planá hrozba, ale zdálo se, že ji Molly vzala vážně. Možná proto, že ji do tohohle jezírka hodil snad stokrát, když byli děti. Odhrnula si z očí otravnou kudrlinu, a pak se na něj zamračila. „Tohle není fér hra, Hollowayi,“ zaprotestovala, ale v duchu sváděla tuhý boj. Můžu mu věřit? Můžu se s ním podělit o svoje nejhlubší tajemství? Byla strašně unavená. Připadala si jako vybitá baterie, která nemá naději se znovu nabít. Cítila se osamělá, smutná, naštvaná a vinná. A přesto by radši dál žila takhle, jen aby se vyhnula stejnému výrazu, jaký viděla u Jamesona, když jí bylo šest let a odhalil zradu jejího otce. Mísil se v něm zmatek, bolest, zklamání a trápení. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520457
Žena s tajemstvím
I když byla tak malá, chápala, jak moc velkou ranou pro Jamesona bylo to, co její otec provedl. Až se dozví, že ho i ona okradla, tahle stará rána se znovu otevře a prohloubí. Věděla, že pokud mu to neřekne, pomalu se utrápí. Když to udělá, může ztratit všechno, co milovala. Byla to pekelně těžká volba… Molly naklonila hlavu na stranu a přemýšlela, jestli to má říct Mackovi. Byla si jistá, jak moc ho to šokuje a už s ní nebude chtít mít nic společného. Okamžitě vymaže jakýkoli vztah, jaký by mezi nimi mohl být, a odtáhne se od ní. Což by jí vyhovovalo, protože jednak neměla sílu od Macka odejít sama, a takhle by se na jejich rozchod mohla alespoň trochu připravit. Navíc by ji jeho reakce psychicky připravila na ztrátu Jamesonovy lásky a podpory. Mám to udělat? Po dalších několika minutách ticha se podívala na Macka. „Když ti něco řeknu, slíbíš mi, že to neprozradíš Jamesonovi?“ Podíval se na ni, jako by se snažil přijít na to, jestli to myslí vážně. „Co může být tak zlé, že to nechceš říct mému tátovi? Zbožňuje tě.“ Teď ano. Ale až se provalí moje tajemství, bude se na mě Jameson dívat stejným pohledem, jako se díval na mého tátu: se zmatenou nechutí. „Jameson teď neunese žádný stres, a proto potřebuju, abys mi slíbil, že mu nic neřekneš.“ Jakmile dal Mack svoje slovo, nikdy ho neporušil. „Je on nebo ty v nebezpečí, ať už reálném nebo právním?“ „Ne.“ Kývl. „V tom případě slibuju.“ Zhluboka se nadechla. Věděla, že v příští chvíli se její život znovu změní. Že od sebe Macka definitivně zažene pryč a skončí všechno, co se jim mezitím podařilo obnovit. Ale to bylo v pořádku. Stejně by se to jednoho dne muselo stát, protože Mack tu nehodlal 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS520457
Joss Woodová
zůstat. Teď to pro ni alespoň bude snesitelnější, protože se na tu bolest může předem připravit. „Pár týdnů předtím, než jsi odjel, došly mámě peníze a čekalo nás soudní vystěhování z domu. Máma pořád chtěla, ať získám peníze od Jamesona. Byla jsem zoufalá. Všichni na mě hrozně naléhali a já se nechtěla zase stěhovat. Tak jsem Jamesonovi ukradla dva tisíce dolarů. Bylo to na konci směny, on odešel navštívit Travise. Šla jsem do jeho kanceláře a vzala jsem je z čínského čajníku na parapetu za jeho stolem.“ Mackův výraz se nezměnil. Jen se na ni díval, ale v očích mu neviděla znechucení ani vztek. Jen zvědavost. „To je moje velké tajemství,“ dodala Molly. „Moje rodina ví, že jsem ty peníze vzala, a kdykoli neudělám, co chtějí, to znamená, když jim nechci dát peníze, vyhrožují mi, že to řeknou Jamesonovi.“ „Krása,“ poznamenal Mack a Molly se zmateně zamračila. „No tak, začni křičet.“ „Proč bych na tebe měl křičet, Molly?“ Dělá si legraci? „Ukradla jsem peníze tvému tátovi, úplně stejně jako ho okradl můj otec. Nikdy jsem se mu nepřiznala, nikdy jsem mu to neřekla.“ Přikývl. „Ne, nic z toho jsi neudělala. Ale od Jamesona vím, žes odmítla, aby za tebe zaplatil studia na vysoké, a místo toho jsi dřela, abys získala stipendium, a pracovala jako barmanka, abys dostudovala. A pak ses vrátila do Moonlight Ridge, kde pro Jamesona pracuješ na hranici sebezničení.“ A to, co dodal pak, ji málem shodilo dolů z verandy. „Tvoje činy mluví mnohem hlasitěji, než slova, Molly. A čiší z nich tvoje lítost.“ Molly se na něj jen němě dívala a pořád čekala, kdy jí začne dávat kázání, křičet a ječet. „Proč jsi o ty peníze nepožádala Jamesona? Dal by ti je a na nic se neptal.“ 100 Ukázka elektronické knihy