98
J.D.R
o b b
• D
o s t i h n e
t ě
m i n u l o s t
„Páni, je mi líto, jestli je v maléru s poldama. Má smutnej život – to je taky důvod, proč jsem ho tady nechal bez placení čtyři tejdny. Jo, můžete jít se mnou.“ Vytáhl z kapsy univerzální klíč. „Zatracená práce, Carmine. Jdu dovnitř a ty půjdeš ven.“ Odemkl, prudce otevřel dveře a vešel. Po prvním kroku ztuhl. „Panebože! To snad ne!“ Eva už se protáhla kolem, chytila Carmina Delgata za nohy a zvedla ho. Delgato visel na smyčce utažené kolem krku a přivázané k háku ve stropě. „Zavolejte devět set jedenáct!“ křikla na Della. „A sanitku. Hned. Rychle!“ „Panebože.“ Roarke postavil židli převrácenou pod tělem, stoupl si na ni, vytáhl zavírací nůž a začal přeřezávat provaz. Přitom objal Delgata paží, aby celá tíha těla nespočívala na Evě. „Ještě je teplý.“ Roarke odhodil nůž a pomohl jí spustit Delgata na podlahu. Eva trhla za lano, aby uvolnila smyčku a pokusila se nahmatat tep. „Cítím pulz, i když hodně slabý. A on už nedýchá.“ Obkročmo si na Carmina sedla a zahájila oživování. „Už jedou! Sanitka je na cestě. Zatracená, mizerná práce.“ „Jděte dolů a přiveďte záchranáře sem. Řekněte, že se ho pokouším oživit.“ Dell odběhl a Roarke si klekl vedle Evy. „Převezmu to.“ „Já to zvládnu, já to zvládnu. Sakra práce. Houpal se tady, zatímco jsme stáli přede dveřmi.“ Masírovala Carminovi srdce a dávala mu umělé dýchání. „Na zemi jsou kousky materiálu ze stropu od toho, jak tam přidělával hák. Čerstvé. Sakra, sakra, no tak, ty pitomče. Žij. Ale kde je nářadí? Potřeboval nářadí, aby připevnil hák do toho, jak se tomu říká?“ „Trámový nosník.“ „Jo, do toho. Kdyby dal hák jinam, neudržel by ho. Neudržel by váhu těla. Mohl to nářadí uklidit, ale proč by to dělal? Pokoj je jako prasečí chlívek.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519993
99
J.D.R
o b b
• D
o s t i h n e
t ě
m i n u l o s t
Ozvaly se sirény. „Potřebuju terénní soupravu.“ „Donesu ji.“ Roarke však čekal, zůstával u Evy, zatímco se snažila přivést Carmina Delgata zpátky k životu. Vstal, teprve když do pokoje vběhli zdravotníci. Eva jim uhnula, aby se mohli pustit do práce. „Nemá pulz.“ „Když jsme ho odřízli, ještě ho měl. Slabý, ale měl ho.“ Zdravotníci zkusili elektrošok, pak ještě jeden. Eva sledovala linku na displeji přenosného přístroje. Zůstávala plochá. Následovala injekce adrenalinu přímo do srdce, ale linka se nepohnula. Když Roarke přišel s terénní soupravou, Eva se zvedla na nohy. A zavrtěla hlavou, ještě než to zdravotnice řekla nahlas. „Je mrtvý.“ „Odteď to převezmu já.“ Eva zvedla odznak. „Jo, poznala jsem vás, poručíku.“ Zdravotnice k ní vzhlédla. „Jednou jsem vás sešívala. Tomuhle jsme nemohli pomoct. Nejspíš bylo po něm, už když jste ho odřezávali.“ „Děkuju za snahu.“ „Všichni děláme, co můžeme.“ Zatímco se oba zdravotníci balili, Eva se obrátila k Roarkeovi. „Nebudu plýtvat dechem a říkat, že nemusíš čekat, než to tu všechno vyřídím, a místo toho ti povím, že se musíš zaizolovat.“ Vytáhla ze soupravy Hermetikus, zaizolovala si ruce i boty a podala ho Roarkeovi. „Můžeš si zahrát na Peabodyovou a sesbírat kousky materiálu ze stropu.“ Zdravotníci odešli a Eva přiklekla k tělu, aby ho formálně identifikovala. „Obětí je Carmine Delgato, momentálně bytem na téhle adrese. Čas smrti sedmnáct čtyřicet tři. Zemřel při oživovacích pokusech.“ „Jestli měla zdravotnice pravdu, byl v podstatě mrtvý, už když jsme se k němu dostali.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519993
100
J.D.R
o b b
• D
o s t i h n e
t ě
m i n u l o s t
„Jo. Příčina smrti udušení. Uškrcení oběšením. Žádná viditelná obranná zranění, žádné jiné viditelné zranění než těžké pohmožděniny na krku.“ Eva si nasadila mikrobrýle a sklonila se k tělu. „Pohmožděniny odpovídají provazu použitému k…“ Sklonila se ještě víc. „Tady něco je… Vypadá to jako nepatrná anomálie v oblasti krku. Je tam hodně modřin a otoků, ale… vypadá to jako… připomíná to kroužek. Od injekce. Otlak od mizerné injekce. Nález ještě prozkoumá a potvrdí soudní patolog.“ Posadila se na paty, rozhlédla se po místnosti a zavolala Morrisovi. „Dallasová? Jak trávíš večer?“ „Ohledávám mrtvolu.“ „Takže normálka.“ „Ha. Potřebuju, aby sis ho vzal na starost, Morrisi, a hned. Omlouvám se, že tě o to žádám. Na první pohled to vypadá na sebevraždu oběšením, ale… Moment, něco ti ukážu.“ Zvětšila obraz, aby si Morris prohlédl příslušnou oblast krku. „Ano, vím, co máš na mysli. Musím to vidět na vlastní oči, abych to potvrdil, ale takhle na dálku to vypadá jako otlak zanechaný injekční stříkačkou. Téměř splývá s pohmožděninami, což by byl chytrý a účinný způsob, jak ho zamaskovat. Pošli mi ho. Hned vyrazím do pitevny.“ „Promiň, že jsem ti zkazila večer.“ „Mrtví vyžadují pozornost, jak oba víme. Ověřím to a provedu testy, abych zjistil, co mu případně píchli. Znáš čas smrti?“ „Zhruba před deseti minutami.“ „Hm, to mi usnadní práci. Pošlu tam tým z márnice. Chci ho mít na stole rychle. Než mu obsah stříkačky vyprchá z těla – některé látky mizí opravdu rychle.“ „Díky.“ Eva uklidila videofon do kapsy a podívala se na Roarkea. „Támhle je otevřené okno a za ním požární schodiště. Hák čerstvě připevněný ke stropu. Podíváme se po vrtačce nebo
Ukázka elektronické knihy