Issuu

podmět), jejich jednání (přísudek) a objekty tohoto jednání (větný předmět), které dohromady tvoří tzv. triplety. Extrahované triplety dají vzniknout matici agentů a jejich vzájemných akcí, kterou lze převést do formy sítě mapující vztahy mezi agenty. Druhý analytický postup je odlišný, protože sleduje distribuci spoluvýskytů četných sémantických slov v biografických rozhovorech, a mohli bychom ho proto řadit mezi ontologické přístupy. Vychází totiž z předpokladu, že vypravěči narativně konstruují svou identitu v závislosti na své vlastní sociální pozici, která se promítá do konstrukce možného světa a tím i do konfigurace četných slov. Komparativní analýzou vyprávění různých skupin se lze dozvědět o jejich biograficky pre zentovaných strukturách relevancí. Jedná se tedy o postup, jehož cílem je zmapovat svět konstruovaný vyprávěním. Společné pro oba přístupy je rezignace na postižení temporální struktury zkoumaných vyprávění, a v důsledku toho i jejich zápletek.

ANALÝZA POMOCÍ SÉMANTICKÝCH TRIPLETŮ Metoda byla vyvinuta Roberto Franzosim na analýze mediálních textů.24 Cílem bylo najít metodu, jak analyzovat velké množství informačních zdrojů, např. zpravodajských článků, kvantitativ ně a zároveň nespoléhat na standardní obsahovou analýzu nedis kriminačně počítající frekvence slov. Klíč k řešení problému leží v maximálně validní i reliabilní formalizaci textových dat, která zachová maximum jejich informační hodnoty. Protože mediální zpravodajství má narativní formu, tj. referuje o událostech, které se domněle staly, Franzosi se inspiroval v lingvistické funkcionální (M. A. K. Halliday) a narativně strukturální (Propp, Labov a Wa letzky) analýze vyprávění. Předpokládal, že narativní věty, pokud mají nést nějaký význam, budou vždy obsahovat reprezentaci agen ta, který jedná vůči nějakému objektu (který, v jiné situaci, se může stát rovněž agentem). Trojici subjekt jednání, akce a objekt jednání označil jako sémantický triplet, protože každý z prvků nese vlastní 24

R. Franzosi: Computer-assisted Coding of Textual Data; R. Franzosi: Mobilization and Counter-mobilization Processes; R. Franzosi: From Words to Numbers; R. Franzosi: Quantitative Narrative Analysis.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519376

Počítačová analýza v yprávění

význam, a celou analýzu jako „story grammar“ neboli gramatiku příběhu. Gramatika příběhu je „soubor pravidel, který stanovuje katego rie, do kterých spadají různé neměnné prvky příběhu (např. agent, jednání, čas, prostor), dále povahu každé kategorie (např. text, číslo, datum, výskyt jednotlivý nebo opakovaný) a jejich vzájemné vztahy“25. Každou narativní větu tak můžeme podle této gramatiky rozložit na základní jednotky (sémantické triplety), přičemž jedna událost může být reprezentována jedním nebo více triplety. Subjek tem může být osoba, skupina osob nebo instituce, jež lze dále cha rakterizovat libovolným množstvím relevantních atributů. Podobně i jednání a objekt lze opatřit různými atributy podle potřeby kon krétního výzkumu. Možnosti kódování sémantického tripletu jsou uvedeny v tabulce 2. Tab. 2 Struktura gramatiky příběhu26 Událost Sémantický triplet 1

Sémantický triplet n

subjekt – jednání – objekt

...

osoba (jméno, gender, věk, poli tická příslušnost, vzdělání atd.); skupina (typ, velikost, složení, název atd.); instituce (typ, organizace, veli kost atd.)

osoba (jméno, gen okolnosti der, věk, politická (čas, místo, příslušnost, vzdělání trvání atd.); atd.); skupina (typ, proces (druh, velikost, složení, způsob, název atd.); instituce hodnota atd.); (typ, organizace, důvod, mecha velikost atd.); před nismus, výsledek mět (typ, povaha, apod. reakčnost), apod.

...

Přístup gramatiky příběhu se opírá o silný lingvistický základ. Subjekt je v textu identifikován jako větný podmět, jednání jako přísudek (sloveso) a objekt je zpravidla větný předmět. Když použi jeme výše uvedený příklad – Včera Jan upadl a zlomil si nohu. Strčila ho Marie. – tak zprávu můžeme zapsat ve formě tripletů jako: 25 26

R. Franzosi: Quantitative Narrative Analysis, s. 23. Upraveno podle ibid, s. 25.

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS519376

100

Marie [osoba, žena]

strčit

Jan [osoba, muž]

upadnout zlomit

null noha [část těla]

Obr. 2 Síť vytvořená pomocí metody sémantických tripletů

(subjekt: Jan) (charakteristiky: (typ: osoba) (gender: muž) (jméno: Jan)) (jednání: (sloveso: upadnout) (subjekt: Jan) (charakteristiky: (typ: osoba) (gender: muž) (jméno: Jan)) (jednání: (sloveso: zlomit si) (objekt: předmět) (charakte ristiky: (typ: část těla)) (subjekt: Marie) (charakteristiky: (typ: osoba) (gender: žena) (jmé no: Marie)) (jednání: (sloveso: strčit) (objekt: osoba) (charakte ristiky: (gender: muž) (jméno: Jan)) Z přepisu můžeme vytvořit jednoduchou síť, jak lze vidět na obr. 2. Ukázková vizualizace ukazuje na vlastnosti metody. Za prvé, metoda se hodí na analýzu velkého množství krátkých narativů, ve kterých se vyskytují podobní agenti. S přibývající délkou a složitos tí (novými subjekty, jednáními a objekty) se síť prodlužuje a větví a stává se pouhou schematickou vizualizací bez analytické výpo vědní síly. Naopak další narativy vstupující do analýzy, ve kterých by figurovali Jan a Marie, by pomohly přesněji určit jejich vztah, resp. jeho proměnu v závislosti na čase a do vyprávění zahrnutých objektů. Franzosi použil tuto metodu k analýze novinových článků z meziválečného období v Itálii, aby dokumentoval interakce mezi různými agenty (fašisty, socialisty, policií, dělníky, lokální správou apod.), a tak objasnil dynamiku růstu fašistického hnutí. Analyzoval tisíce článků a desetitisíce tripletů, aby mohl určit, jak se v čase pro měňovaly vztahy mezi několika agenty. Zjistil tak sílu vazeb (četnost interakcí), jejich směr (např. kdo na koho převážně útočil a jakou formou) i všechny významné participující agenty. Gramatika příběhu nepředpokládá silnou ontologii, tzn. katego rizaci účastníků a existentů světa vyprávění, nicméně z definice i ta bulky 2 je patrné, že se bez ní neobejde. Kdyby kódování probíhalo

Ukázka elektronické knihy