SMAŽENÁ ZELENÁ RAJČATA VE WHISTLE STOP CAFE
97
Jednou v neděli ji přivedl do Whistle Stop na večeři a pak jí ukázal obchod svého otce a připravil jí zmrzlinový koktejl. Buddy nebyl snob, ale Leona ano, a ta málem omdlela, když spatřila Evu u stolu. Eva, která nebyla hloupá, Buddymu později řekla, že ráda viděla, kde bydlí, ale u řeky se jí to zamlouvá víc. Všichni mládenci ve městě o ní trousili vtípky a sprosťárny, kdykoli padlo její jméno, ale ne v přítomnosti Buddyho. Je pravda, že spala, s kým se jí zachtělo a kdy se jí zachtělo; nicméně bez ohledu na to, co si kdo myslel nebo říkal, striktně zachovávala věrnost, pokud se do někoho zamilovala. Eva patřila Buddymu, a i když Buddy moc rád flirtoval, patřil Evě. Věděla to a on to věděl také, a na ničem jiném nezáleželo. Eva se v životě těšila onomu mimořádnému luxusu, že jí bylo jedno, co si o ní lidé myslí. To dostala do vínku od svého otce, Velkého Jacka Batese, který se krom jiného věnoval i pálení kořalky načerno, vážil přes sto třicet kilo a rád si užíval. Dokázal toho spořádat a vypít víc než kterýkoli jiný chlap v okrese. Idgie prosívala Buddyho, ať ji vezme k řece s sebou, a on to občas udělal. Říční klub a rybářské tábořiště byla jenom stará dřevěná bouda se šňůrou modrých světýlek kolem verandy, dvěma zrezivělými cedulemi s reklamou na kolu Royal Crown a vybledlým plakátem propagujícím pneumatiky Goodyear připíchnutým u dveří; za ní se pak nacházela hrstka chatek s verandami chráněnými sítí proti hmyzu — ale Idgie se tam vždycky dobře pobavila. O víkendech tam byla pokaždé spousta lidí, kteří celou noc vyhrávali country a western, tančili a popíjeli. Idgie sedávala s Buddym a Velkým Jackem a pozorovala Evu, která by utancovala i samotného ďábla. Jednou Buddy ukázal na Evu a řekl: „Podívej se na ni, Idgie. To je ale ženská. Kvůli té zrzce stojí za to žít.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518686
98
FANNIE FLAGGOVÁ
Velký Jack, který měl Buddyho moc rád, se zasmál a poplácal ho po zádech se slovy: „Myslíš, že seš dost chlap, abys tu moji holku zvládl, hochu?“ „Snažím se, Velký Jacku,“ odpověděl mu Buddy. „Možná že mě to snažení bude stát život, ale rozhodně to nevzdávám.“ Zanedlouho k nim přišla Eva a odvedla si Buddyho k sobě do chatky. Idgie seděla s Velkým Jackem, čekala a sledovala ho, jak jí. Jednou v noci snědl sedm řízků a čtyři misky bramborové kaše. Po nějakém čase se pak Buddy s Evou vrátili a Buddy vzal Idgii domů. Na zpáteční cestě jí vždycky říkal: „Já tu ženskou miluju, Idgie, o tom vůbec nepochybuj,“ a Idgie o tom nepochybovala. To však bylo před devíti lety, a tohoto konkrétního dne si Idgie stopla nějaké rybáře, kteří ji vysadili u oné cedule přibité ke stromu. Ruth odjela den předtím zpátky do Georgie a Idgie už nedokázala vydržet doma. Byla téměř tma, když došla k té bílé bráně se dvěma velkými koly od vozu. Jak se ubírala po cestě, slyšela hudbu; venku stálo zaparkovaných pět nebo šest aut a modrá světýlka už byla rozsvícená. Přiběhl k ní malý psík bez jedné nohy a poskakoval na místě. Idgie si byla jistá, že patří Evě; ta totiž nikdy nedokázala nic odehnat. Poblíž se stále zdržovalo tak dvacet toulavých koček, které Eva krmila; otevřela vždycky zadní dveře a hodila jim na dvůr něco k jídlu. Buddy říkával, že pokud se kdekoli v okruhu osmdesáti kilometrů vyskytuje nějaké zatoulané zvíře, skončí u Evy. Idgie už u řeky nějakou dobu nebyla, ale všechno tu vypadalo zhruba stejně. Plechové cedule byly trochu víc zrezivělé a pár modrých světýlek nesvítilo, zevnitř se však jako vždy ozýval smích. Když vešla dovnitř, Eva, která seděla u stolu s několika muži a popíjela s nimi pivo, ji okamžitě uviděla a vykřikla: „Panebože! Koukněte, koho to k nám čerti nesou!“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518686
SMAŽENÁ ZELENÁ RAJČATA VE WHISTLE STOP CAFE
99
Eva na sobě měla růžový svetr z angorské vlny a k němu barevně sladěné korálky a náušnice, rty nalíčené zářivě rudou rtěnkou. Houkla na tátu, který byl v kuchyni: „Tati! To je Idgie!“ „Pojď sem, ty holka mizerná, jen pojď.“ Vyskočila a popadla Idgii tak, že z ní málem vymáčkla duši. „Kdes celou tu dobu byla? Holka, my jsme už mysleli, že tě sežrali psi!“ Velký Jack vyšel z kuchyně a byl tak o dvacet kilo těžší, než když ho Idgie viděla naposledy. „Koukněme se, kdo je tady. Že by to byla slečna Mrňavá? Rád tě vidím.“ Eva si ji přidržela na délku paže a prohlížela si ji. „Sakra, za tu dobu, cos tu nebyla, ses mi pěkně vytáhla a taky seš jak lunt. Musíme tě trochu vykrmit, kámo, co ty na to, tati?“ Velký Jack, který se na ni celou dobu díval, pravil: „Ať se propadnu, jestli každým dnem nevypadá víc a víc jako Buddy. Jen se na ni koukni, Evo, že je mu hrozně podobná?“ „To teda sakra je!“ přitakala Eva. Pak přitáhla Idgii ke stolu. „Kluci, tohle je moje kámoška. Chci, abyste se seznámili s Idgií Threadgoodeovou, Buddyho sestřičkou. Posaď se, zlato, a dej si něco k pití.“ Potom dodala: „Počkej, seš vůbec dost stará na to, abys mohla pít?“ Ale rozmyslela si to: „Kčertu s tím! Trocha chlastu ještě nikdy nikomu neublížila, co říkáte, kluci?“ Souhlasili. Jakmile Evino vzrušení z toho, že vidí Idgii, trochu opadlo, všimla si, že něco není v pořádku. Po chvíli pravila: „Hele, kluci, co kdybyste šli na chvilku k vedlejšímu stolu? Potřebuju si pokecat tady se svojí kámoškou… Co se děje, zlato? Vypadáš, jako bys zrovna přišla o nejlepšího přítele.“ Idgie popřela, že by bylo cokoli v nepořádku, začala objednávat další pití a snažila se být vtipná. Pěkně se namazala a nakonec tančila po celém lokále a chovala se jako blázen. Eva ji jen pozorovala. Kolem deváté ji Velký Jack přinutil posadit se a něco sníst, ale v deset už byla zase na nohou.
Ukázka elektronické knihy