9.6 Diskuze Plavání bylo v poslední době sportem světových mocností jako USA, Austrálie, Čína. V současné době více plavců z menších zemí dokáže uspět ve vrcholové soutěži. Každá plavecká událost vyžaduje odlišný přístup k silovému tréninku, a to i pokud jde o procentuální zaměření na konkrétní části těla (Morouco 2011 a 2012; Villareal 2013). Naši sportovci a jejich trenéři se stále často obávají zdvihu těžkých břemen kvůli možnému zranění. Celosvětová plavecká komunita je proti našemu celorepublikovému vnímání problematiky rozvoje maximální síly v rámci RTC mnohem více napřed. Celá řada odborných a vědeckých publikací jasně dokazuje (Cronin et al. 2000; Fleck a Kraemer 2014; Smilios et al. 2013; Verkhoshansky a Stiff 2009; Cronin et al. 2007; Durovic et al. 2015; Schmidtbleicher 2004; Smilios et al. 2013; Tillin et al. 2010), že kvalita explozivní síly je velmi závislá i na úrovni maximální síly. Ačkoli tato studie byla aplikována pouze na jednom probandovi, získaná data ukázala, že explozivní síla koreluje s rozdílným výkonem v krátkém a dlouhém bazénu. Různé studie (Benjanuvatra et al. 2007; Beretic 2013; Cronin a Sleivert 2005; Cronin et al. 2007; Durovic et al. 2015; Fig 2010; Garrido et al. 2010; Haycraft a Robertson 2015) ovšem prokazují, že nárůst explozivní síly by měl korelovat rovněž s lepším specifickým výkonem v rychlostně silových sportech, což v případě našeho probanda nebylo potvrzeno. Rozdíl ve výkonnosti na stejné délce tratě si vysvětlujeme zejména odlišným počtem obrátek na dlouhém a krátkém bazénu. Z dlouhodobého hlediska dosáhl proband lepších výsledků podle bodů FINA (Kaufmann 2016) v krátkém bazénu, kde na 100 m trati jsou tři obrátky ve srovnání s dlouhým bazénem, kde je jen jedna. Ještě větší rozdíl je pak na trati 200 m, kde na krátkém bazénu je sedm obrátek a na dlouhém pouze tři. Podle výsledků proto můžeme usuzuvat, že proband by měl pracovat na zvýšení explozivní síly dolních končetin především v průběhu zimní části RTC na krátkém bazénu a v průběhu letní části RTC na dlouhém bazénu se zaměřit více na specifická plavecká cvičení. Samozřejmě existuje více faktorů, které mohly ovlivnit výkonnost probanda během sledovaného období. Podle odborných publikací (Siff 2003; Lehnert et al. 2001; Perič a Dovalil 2010; Válková 2015) se jedná především o faktory technické, fyzické, taktické a kondiční. Výsledky této studie nelze zobecnit, protože se jedná o případovou studii. Vzhledem k tomu, že testovaná osoba je v ČR již přes 10 let elitní plavkyní držící krok se světovou konkurencí, jeví se nám užitečné rozšířit 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518012
testování explozivní síly dolních končetin rovněž na širší výběr českého národního plaveckého týmu. Pokud by výsledky dalších výzkumů dospěly k obdobným zjištěním jako výsledky u zkoumaného probanda, bylo by pak v přípravě mimo bazén velmi opodstatněné aplikovat tyto poznatky v praxi i u dalších elitních plavců. Bohužel v našich krajinách je citelnou limitací vzdělávání plaveckých trenérů, kteří se stále na přípravu mimo bazén dívají jako na nevýznamný doplněk. Zvláště rozvoj maximální a rychlé síly se v rámci kondiční přípravy aplikuje jen minimálně. Dalším problémem je odlišná příprava na krátkém a dlouhém bazénu. V ČR existuje pouze 11 bazénů s 50metrovou délkou. Je to mnohem méně ve srovnání s podobně velkými zeměmi, jako je např. Maďarsko, kde je pro trénink k dispozici hned 40 dlouhých bazénů (Magyar Úszó Szövetség 2016). Uvažujeme-li o účasti na nejdůležitějších plaveckých soutěžích, jako je OH (pořádají se vždy v dlouhém bazénu), je trénink na dlouhém bazénu nutností. Bohužel krátké bazény kvůli technickým rozdílům specifických plaveckých drilů představují další možnou limitací rozvoje výkonnosti našich elitních plavců na dlouhém bazénu.
9.7 Závěr Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že výkonnost plavce v krátkém bazénu úzce souvisí s úrovní explozivní síly dolních končetin. Dlouhodobě se ovšem zvýšená úroveň explozivní síly a plavecké výkonnosti ve vzájemném vztahu neprojevuje. V průběhu letní části RTC by se měl plavec soustředit zejména na specifické plavecké drily a neměl ve srovnání se zimní částí RTC trénovat tak často aspekty explozivní síly, jako je start a obrátka.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS518012
10. Explozivní síla u elitních plavců v rámci letní části RTC
Na základě zjištění předchozí studie jsme se snažili rozšířit vzorek sledovaných elitních plavců ČR. Tentokrát jsme se u nich zaměřili na změnu úrovně explozivní síly v letní části RTC. Ve studii jsme zohledňovali několik vědeckých problémů. Vzhledem k dlouhé sezoně hned s několika vrcholy je silový trénink ovlivněn mnoha faktory. Nelze zcela jednoznačné určit, v které části RTC dosahují hodnoty explozivní síly u plavců vrcholných hodnot. Přesně nedokážeme odhadnout ani to, zda plavci, podobně jako sportovci z jiných odvětví, zvládnou v silové přípravě kvalitativně vyšší odpory (nad 75 % OM). Rovněž nedokážeme přesně určit, jestli explozivita dolních končetin testovaná ve vertikálním směru koreluje i s explozivní sílou ve směru horizontálním. Ve vodním prostředí jsme ovšem žádný spolehlivý a standardizovaný test tohoto charakteru nenalezli.
10.1 Cíl studie Zjistit změnu úrovně explozivní síly dolních končetin u našich elitních plavců z VICTORIA VSC Praha v letní části RTC.
10.2 Hypotézy H1: Předpokládáme, že v průběhu roku dojde ke statisticky významným změnám v úrovni výkonnosti.
100 Ukázka elektronické knihy