nevrátila. Tiffany o ní měla strach a tak volala druhý den do nemocnic. Skutečně tam byla. Někdo jí našel u silnice. Zmlácenou. Zavolali záchranku, která ji odvezla do nemocnice. Ella o tom nechtěla mluvit, ale nakonec jsem z ní vytáhl, že to byl Sebastian, který ji odvezl někam na chatu. Hodně pila. Pamatovala si jen, že se na ní vystřídalo několik mužů.“ „Proč bydlela u Tiffany?“ „Rozešla se ve zlém s naší matkou. Ta později umřela. Tiffany potkala v nějakém tanečním kurzu a řekla ji, že nemá, kde bydlel.“ „Ale vzorně se nechovala, když si tam údajně tahala mužské.“ „Prostě byla taková.“ „Zlobivá holka.“ Jonas přikývne. „A teď zpátky k případu. Takže jste našel Sebastiana a zastřelil ho?“ „Nejdříve jsem si ho podal a on prozradil, že jí jen odvezl na chatu v lese. Když jsem se ptal, komu patří, řekl, že neví. Trochu jsem ho zmlátil, aby si vzpomněl.“ „A vzpomněl si.“ „Jo. Patřila nějakému Gunnarovi Tarnemu.“ „Takže to nebyl Enderssen.“ „Ten v tom jel také. Ještě se dvěma kámošema, a tím Gunnarem se na Elle střídali.“ „Proč jste zabil Sebastiana?“ „Protože za to mohl. Nebýt jeho, Elle by se to nestalo.“ „Ella se z toho dostala a pak vydírala Enderssena?“ „Jo.“ „Proč jen jeho?“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517108
„Ostatní neznala.“ „A ten Gunnar Tarne?“ „To jsem si zjistil sám.“ „Zabil jste ho?“ „Ne. K tomu jsem se nedostal. Asi nevíte, kdo je Gustav Tarne.“ „Ne. Nejsem z Kodaně.“ „Tarne Industry. Jeden z nejvlivnějších byznysmenů v tomto městě.“ „Chápu.“ „Jakmile se objevila moje fotka v novinách, rozhodl jsem se odjet do Německa.“ Aha! „Už chápu, proč jste nezmizel hned.“ „Chtěl jsem ty parchanty dostat všechny. Ale bohužel k Tarnemu se jen tak někdo nedostane.“ „Vaše sestra vydírala Enderssena a on někoho poslal, aby ji umlčel. Předtím však zabili Tiffany.“ „Bože!“ vyhrkne Jonas a obličejem padne do svých dlaní. „Bohužel. Zřejmě nevinná oběť,“ podotkne Kjelsson. „Musíte ty parchanty dostat, detektive!“ Kjelsson pokyne hlavou a pak rukou mávne na strážníka stojícího za prosklenými dveřmi. „Udělám, co je v mých silách, abychom pachatele dostali,“ řekne a vstane do stolu. Strážník odvádí Jonase Garddena zpět do zadržovací cely.
Ω
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS517108
Kancelář velitele, 10:19 Kapitán Kjelsson šel rovnou za majorem Pedersenem, kterému oznámil, že Jonas Gradden se k vraždě doznal a vysvětlil, co ho k tomu vedlo. „Takže děcka bohatých jsou důvodem, proč zhasly dva nevinné životy?“ „Zřejmě to tak bude, majore.“ „Zavolám Kohla!“ „Jonas říkal, že tady mají člověka, který těm mladým pomáhá krýt pokuty za parkování.“ „Zavolám Kohla, aby se na to podíval. Je to beran, ale dobrej polda!“ „Dobře,“ kývne Kjelsson. Major Pedersen mu ukáže ke stolu, aby se posadil. Během pěti minut dorazil seržant Kohl. „Slyšel jsem nemilou novinu, seržante!“ spustí major. Kohl kouká a neví, o co kráčí. „O co jde?“ „Ten zadržený zmínil jistou informaci týkající se policisty, který některým synátorům bohatých podnikatelů stornuje pokuty!“ „Něco takového slyším od vás poprvé, majore!“ „Zjistěte, kdo to je! Chci jeho hlavu.“ Oh! „Ro-zumím!“
Ukázka elektronické knihy