Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě kraj s pastvinami, osamocenými statky a kostely stojícími na nízkých umělých vyvýšeninách (terp). Téměř všude jsou přítomná stáda dobytka, tak významná pro místní ekonomiku – nikoli náhodně stojí v centru Leeuwardenu pomník krávy v životní velikosti, nazvaný Us mem (Naše matka). Ještě jiné jsou pak pískovité a více zalesněné ostrovy, kde se však již hovoří spíše lokálními nářečími nizozemštiny a kde je život výrazně ovlivňován turismem. Obecně je možno konstatovat, že navzdory asimilačním vlivům (posilovaným i relativní blízkostí západní fríštiny a nizozemštiny), se Západním Frísům v Nizozemsku v poslední době poměrně dobře daří naplňovat aktuální cíl: zachování identity a rodného jazyka při současném plném ovládnutí nizozemštiny a integraci do života země. Přitom je samozřejmě potřebná i „dobrá vůle“ regionálních i ústředních státních orgánů. O tom, že ta (přes řadu přetrvávajících problémů) nechybí, svědčí symbolicky i to, že provincie Frísko (nizozemsky Friesland) nese od roku 2004 pouze jediný oficiální název – západofríské pojmenování Fryslân.
Pomník krávy – jednoho ze symbolů Fríska – v Leeuwardenu (Ljouwert) (2019). 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516879
JAZYKOVÉ A REGIONÁLNÍ SKUPINY S LIMITOVANOU ETNICITOU
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516879
ÅLANĎANÉ Ostrovní „ministát“ švédština
Státní útvar/teritorium: Finsko (autonomní oblast Ålandské ostrovy); Počet příslušníků etnika/populace: 31 100 – tj. populace ostrovů (2020); z toho 26 tisíc švédsky hovořících; Autochtonní jazyk: švédština; Počet mluvčích: 26 tisíc; Kulturní možnosti: 5; Míra autonomie: 5 (politická – Ålandské ostrovy); Školství: ZŠ 5, SŠ 5, VŠ 4; Média: periodika/tiskoviny 5, rozhlas 5, TV 4
Nevšedně široká autonomie
Ålandské ostrovy (švédsky Åland, finsky Ahvenanmaa) o rozloze 1583 km2 s více než 30 tisíci obyvateli, ležící na okraji Botnického zálivu Baltského moře mezi Finskem a Švédskem, si v rámci finského státu vydobyly zvláštní postavení. Souostroví bylo od středověku součástí švédského státu, zahrnujícího i Finsko. V roce 1809 však bylo spolu s ním postoupeno carskému Rusku, pod jehož vládou setrvaly až do roku 1917.62 Po vyhlášení samostatnosti Finska požadovali švédští obyvatelé Åland téměř jednomyslně (více než 95 %) připojení ke Švédsku. Spor mezi Švédskem a Finskem o ostrovy projednávala i Společnost národů. Souostroví zůstalo součástí Finska, od roku 1921 mu však byla poskytnuta neobyčejně rozsáhlá autonomie. Ta vznikla jako kompromis mezi záZ této doby se na ostrovech dochovaly mj. ruiny mohutné ruské pevnosti Bomarsund, zničené anglo-francouzskou flotilou za Krymské války v roce 1854. 62)
100 Ukázka elektronické knihy