Tab. 7. Osoby bez afázie: Poměr komunikačních gest beze slov na všech komunikačních gestech Osoba
Podíl Komunikačních Komunikačních gest celkem komunikačních gest beze slov gest beze celkem slov na všech GpnS GknS GpnS GknS komunikačních gestech (%) Sémantická gesta beze slov
Procesuální gesta beze slov
M4
9
0
0
0
9
36
25,0
M5
4
0
0
0
4
33
12,1
Z4
7
0
0
0
7
75
9,3
M3
4
0
0
0
4
51
7,8
Z3
8
2
0
0
10
150
6,7
Z1
1
1
0
0
2
38
5,3
M2
6
0
0
0
6
133
4,5
M1
4
0
0
0
4
112
3,6
Z2
0
0
0
0
0
59
0
Z5
0
0
0
0
0
34
0
Z6
0
0
0
0
0
49
0
Z7
0
0
0
0
0
264
0
rozdíl je tedy opravdu pouze minimální, mírně ve prospěch předpokladu, že muži, když už gestikulují, tak spíše zcela konkrétními gesty. V tabulce č. 7 se jedná o rozdíly mezi GpnS sémantickými a procesuálními a GknS sémantickými a procesuálními. Vzhledem k tomu, že gesta prováděná bez řečového doprovodu byla až na jeden případ vždy sémantická, tedy zcela jasná, nedošlo zde mezi anotátory k neshodám, resp. shoda byla 100%. Muž diagnostikovaný s transkortikální motorickou afázií (Mtm) vyprodukoval v úhrnu 1 085 slov. Použil přitom 26 sémantických gest a 16 gest procesuálních, což je poměrně vysoké číslo vzhledem k tomu, že je schopen vyjádřit řadu informací prostřednictvím řeči. Je to však v souladu s tím, co tvrdí Dipper et al. (2015), kteří píší o jednom zvláštním nesouladu ve vztahu řeči a gest: sémanticky lehká slovesa (např. come, go, make, take, get, give, do, have, be, put ad.) se v jejich výzkumu párovala se sémanticky bohatšími gesty, což označují za typický jev pro narativy afatiků. Je možné spekulovat o tom, že pokud je dané sloveso sémanticky nekonkrétní, cítí mluvčí potřebu výrazněji gestikulovat tak, aby příslušný význam dokreslil. To by ostatně odpovídalo tzv. gestům procesuálním v naší klasifikaci. V projevu Mtm se dále nacházelo 16 sémantických gest u daného slova, šest u slova jiného, jedenáct procesuálních gest se nacházelo u daného slova, – 98 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516245
pět u slova jiného. Vyskytla se u něj i dvě sémantická gesta, aniž by se v kontextu nacházelo slovo s korespondujícím významem – vždy však v okolí nějakého řečového vyjádření. Jediná žena zahrnutá do klinické skupiny byla diagnostikována s transkortikální motorickou afázií a je označena jako Ztm. Vyprodukovala v úhrnu 818 slov, použila přitom 19 sémantických gest, z nichž jedenáct se nacházelo u daného slova a osm u slova jiného, tedy významem nekorespondujícím s gestem. Poněkud překvapivým je fakt, že tato žena nepoužila ani jedno procesuální a ani jedno nesémantické gesto – ať už s řečovým doprovodem, nebo bez něj. Použila tři sémantická gesta bez řečového doprovodu, přičemž jedno z nich bylo vztaženo k následujícímu slovu a dvě zcela nahrazovala řečové vyjádření. Dohromady tedy realizovala 22 gest a všechna byla sémantické povahy. Je pravděpodobné, že v jejím případě hrály podstatnou úlohu faktory psychologické – po celou dobu byla velmi nervózní, a pokud již nějaké gesto vyprodukovala, vždy byla na jeho konkrétní realizaci velmi soustředěna. Participant Mb2, muž diagnostikovaný s Brocovou afázií, použil během převyprávění animovaného seriálu 750 slov, podobně jako Mw1, avšak realizoval o mnoho více gest než participant Mw1. Dokonce se 13 sémantických gest nacházelo bez jakéhokoliv řečového doprovodu, přičemž osm bylo vztaženo k následujícímu (avšak sémanticky nesouvisejícímu) slovu a pět zcela nahrazovalo řečové vyjádření. Vyskytlo se u něj rovněž pět nesémantických gest bez řečového doprovodu. Dále jsme u něj identifikovali 39 sémantických gest doprovázejících řeč, z nichž 26 se vyskytovalo u daného slova a 13 u slova s jiným významem, než který byl realizován daným gestem. Dodejme, že se u něj objevilo i jedno procesuální gesto související se slovem jiným než byl předpokládaný přenášený význam. I přes (oproti ostatním participantům) kratší dobu nahrávání obsahuje nahrávka participanta Mw1 v úhrnu 733 slov, což obecně koresponduje s faktem, že řečový projev osob s Wernickeho afázií je relativně plynulý, avšak obsahuje řadu tzv. neologismů a jeho struktura je značně chaotická. Tento participant nepoužil žádné z gest k tomu, aby kompenzoval svůj řečový deficit, nepoužil tudíž žádné gesto bez řečového doprovodu. Mw1 používal vždy jen tzv. co-speech gesta s tím, že realizoval deset sémantických gest, z nichž osm se vyskytovalo u daného slova a pouze dvě u slova jiného, dále pak použil devět gest procesuálních, z nichž osm se vyskytovalo u daného slova a pouze jedno u slova jiného, než byl gestem zamýšlený význam. Spolu s participantem Mtm u něj tvořila procesuální gesta značnou část jeho gestického profilu, konkrétně u Mw1 to bylo 47 % a u Mtm pak 40 %. Nejvíce procesuálních gest se tak vyskytlo u dvou ze tří nejméně gestikulujících participantů. Zatím však mezi těmito fakty nejsme schopni odhalit přímou souvislost.
Vlastní výzkum: experimentální část – 99 –
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516245
Na velmi nízkou frekvenci gest v jeho projevu mohly mít vliv dva možné faktory: 1) množství slov v jeho projevu (733 slov vyprodukovaných během necelých 18 minut) a s tím související předpoklad participanta, že je schopen přenést značné množství informací bez nutnosti použít gestikulaci ke zkompletování (nebo dokonce nahrazení) nějaké informace; 2) opět zde mohly, tak jako u osoby Ztm, hrát roli psychologické faktory, jelikož i tento participant byl po celou dobu značně nervózní a nekooperativní, což mohlo mít potenciální vliv na jeho nižší gestickou produkci. Participant Mw2, diagnostikovaný s Wernickeho afázií, vyprodukoval během výzkumného úkolu 572 slov. Toto číslo je poměrně nízké, pokud uvážíme, že projev osob s Wernickeho afázií by měl být relativně plynulý. Příčina tohoto nízkého počtu slov byla odhalena chvíli po začátku nahrávání. Základní problém totiž spočíval v tom, že participant neporozuměl zadání výzkumné úlohy, tedy že sám od sebe nebyl schopen začít s převyprávěním děje animovaného seriálu v chronologickém pořadí jednotlivých dílů. Bylo tudíž nezbytné se v podstatě ihned dostat k druhé části elicitačního procesu, a sice začít mu klást zcela konkrétní otázky vztahující se k ději a k postavám zobrazeným v seriálu. Jeho projev se po zjištění této skutečnosti stal o poznání plynulejším. Tento participant použil překvapivě vysoké množství sémantických gest zcela nahrazujících řečové vyjádření – dohromady 22, přičemž pět z nich bylo vztaženo k následujícímu slovu v rámci kontextu a 17 zcela nahrazovalo potenciální řečový doprovod. Participant Mw2 také použil značné množství sémantických co-speech gest, dohromady 40, přičemž 28 jich bylo vztaženo k danému slovu a dvanáct ke slovu jinému, než bylo to významem korespondující s gestem. Realizoval také pět procesuálních gest vztažených k danému slovu. Vzhledem k velmi omezené řečové fluenci vyprodukoval participant Mb1, diagnostikovaný s Brocovou afázií, pouze 579 slov. Použil přitom pouze sémantická gesta, a to zdaleka nejvíce ze všech participantů – dohromady 119. To rovněž koresponduje s jeho značným řečovým omezením. Nepoužil žádné gesto procesuální, avšak relativně značné množství gest nesémantických. Dalo by se očekávat, že tento participant použije více gest bez řečového doprovodu, nicméně použil jich pouze deset, přičemž dvě gesta předcházela řečovému vyjádření významově nesouvisejícímu s gestem a osm gest zcela nahrazovalo řečové vyjádření. Participant Mb1 realizoval celkem 109 sémantických gest u slov během převyprávění animovaného seriálu: 23 z nich vyjádřil u slova nesoucího význam odpovídající uskutečněnému gestu, a 86 gest bylo použito v jiný moment, než byl zamýšlený význam realizovaný pomocí slov. To by mohlo souviset s faktem, že participant Mb1 byl schopen produkovat velmi konkrétní, převážně ikonická gesta, což mu mohlo usnadnit rozpomenutí se na jednotlivá slova, nebo dokonce slovní spojení, která pak následně vyjádřil i pomocí řeči. Tento fakt je v souladu s tzv. hypotézou interface (So et al. 2009, 2).
– 100 –
Ukázka elektronické knihy