|Pražští arcibiskupové moderního věku| vým brněnským biskupem se stal Vojtěch Cikrle, českobudějovickým Miloslav Vlk, banskobystrickým Rudolf Baláž, košickým Alojz Tkáč a rožňavským Eduard Kojnok. K dalším změnám došlo na počátku 90. let, kdy byli jmenováni Ján Chryzostom Korec do Nitry a Dominik Tóth do Trnavy. V průběhu následujících měsíců tak byly konečně v nových demokratických podmínkách obsazeny všechny biskupské stolce v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
Život Františka Tomáška po skončení episkopátu V roce 1990 požádal František Tomášek pro svůj vysoký věk a špatný zdravotní stav o uvolnění ze své funkce, čemuž papež vyhověl v březnu následujícího roku. Jeho nástupcem na pražském arcibiskupském stolci se v červnu 1991 stal čerstvý českobudějovický biskup Miloslav Vlk. František Tomášek zemřel v Arcibiskupském paláci v Praze dne 4. srpna 1992 ve věku 93 let. Podle lékařské zprávy bylo příčinou jeho smrti selhání srdeční činnosti, komplikované v posledních dnech zánětem plic. Kardinálův pohřeb proběhl o osm dní později za účasti osobností církevního a politického života země. Hlavním celebrantem byl státní sekretář Svatého stolce Angelo Sodano. Smuteční projev pronesl Tomáškův nástupce pražský arcibiskup a český primas Miloslav Vlk, který v závěru své řeči neváhal prohlásit – Zavazujícím odkazem kardinála Tomáška pro nás, biskupy, kteří jdeme v jeho stopách, i pro celou naši církev, je jít neochvějně cestou jeho víry, modlitby a přinášení oběti. Stát vždy na straně národa. Být kvasem, potřebnou solí v této zemi, v této spo-
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516167
|Marek Šmíd|
lečnosti. Odkazem kardinála Tomáška pro celý národ a celou společnost je stát svorně na straně pravdy, která jediná osvobozuje. Zesnulý kardinál byl následně pohřben v kryptě svatovítské katedrály po boku svých předchůdců, jak si přál ve své závěti. V kardinálu Františku Tomáškovi odešel osobně zbožný muž a výrazný kritik komunistického režimu, který byl po většinu svého působení v Praze jediným biskupem, jenž mohl v českých zemích vykonávat svůj úřad. Jeho rostoucí autorita z něj učinila nejen prvního muže církve v Čechách a na Moravě, ale rovněž mravní autoritu, která měla stále větší podíl na událostech celospolečenského dění. Třebaže nechtěl být politickou figurou, cítil povinnost pečovat o věci veřejné a intervenovat všude tam, kde to vyžadoval zájem o bližního. Původně nebyl typem bojovníka, ale pod vlivem okolností a měnící se církve za pontifikátů Jana XXIII., Pavla VI. a Jana Pavla II. se jím stal. Jeho osobnost se plně projevila v listopadu 1989, kdy se ve svém slavném poselství vyslovil proti komunistické zlovůli. František Tomášek měl hluboce vyvinuté sociální cítění a plně souzněl se sociálním učením církve. Odmítal autoritativní a totalitní režimy 20. století, komunismus, fašismus a nacismus, které považoval za největší bludy moderní doby. Svým životem ukázal, že Bůh dává sílu pokorným. Stal se výraznou osobností navzdory svým povahovým slabinám i těžkostem jeho doby. Ačkoliv mu nebyly cizí i chvíle malomyslnosti, nepochyboval, že může v síle Boží milosti dorůst do velikosti. Kořeny víry a věrnosti církvi spojené s láskou k bližnímu mu dodávaly odvahy, s níž se pouštěl do četných zápasů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516167
|Pražští arcibiskupové moderního věku|
Zámek Dolní Břežany, rezidence pražských arcibiskupů
K dalšímu čtení BALÍK, Stanislav, HANUŠ, Jiří, Primasové katolické církve. Země střední Evropy v čase komunismu, Brno 2010. HARTMAN, Jan, SVOBODA, Bohumil, VAŠKO, Václav (eds.), Kardinál Tomášek. Svědectví o dobrém katechetovi, bojácném biskupovi a statečném kardinálovi, Praha 1994. JONOVÁ, Jitka, František Tomášek, kněz, katecheta, profesor a „ilegální biskup“. Moravské působení Františka Tomáška, Uherské Hradiště 2014. OPATRNÝ, Aleš (ed.), Význam kardinála Tomáška v období normalizace a přechodu k demokracii. Sborník textů ze sympozia ke 100. výročí narození kardinála Tomáška, Praha 2000.
99 Ukázka elektronické knihy