94
Výpravy do přírody Ani rostliny, ani živočichové Na první pohled bys mohl houby považovat za rostliny, protože živočichové to rozhodně nejsou. Vidíš však něco jako listy, květy či plody a hlavně zelené listové barvivo? Nic z toho u hub nenajdeš, že? Rostliny to tedy také nejsou. Kromě živočišné říše a rostlinné říše totiž existuje ještě říše hub.
Houby nejsou živočichové, ale ani rostliny
Dobrou chuť!
Dívej se dobře!
žeš kmenech stromů mů Na padlých, ležících ů. roš cho ky bou klo té často objevit střechovi rovány různě. mě nas ky bou klo ch Někdy jsou jeji om se vytvořily, když str Kolmo přirostlé houby rve tep ikly vzn klobouky ještě stál. Vodorovné u tak ležel na zemi. Je tom v okamžiku, když už ny oče nat y vžd b jsou proto, že klobouky hu hly dolů, aby výtrusy mo výtrusorodou vrstvou padat na zem.
spodní strana houby vyrostlé na již ležícím kmeni stromu
spodní strana houby vyrostlé na ještě sto jícím kmeni stromu
Buňky hub jsou tvořeny chitinem, který se vyskytuje i ve vnější kostře korýšů, pavouků a hmyzu. Proto jsou houby považovány za těžce stravitelné.
Zkus to také!
Houby vědí, kd e je dole a kde je nahoře, doká žou totiž vnímat zemskou přitažli vost. Polož čer stvě utrženou m uchomůrku červ e nou na list papí ru, přilep třeň na nejspodnějším konci lepicí pá skou a uvidíš, že po dvou až třech ho di nách se houba napřímí.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516036
Výpravy do přírody
95
V úkrytu
To, čemu říkáme houba a co vidíme nad zemí, je ve skutečnosti jen plodnice s výtrusy, tedy něco podobného jako jablko s jádřincem na jabloni. Vlastní houba roste v půdě, ve ztrouchnivělém dřevě nebo také v živém dřevě stromů. Jsou to bílá, dlouhá vlákna, která se podobají pletivu. Nazývají se podhoubí (mycelium). Plodnice vyrostou z podhoubí jen na krátkou dobu. Z výtrusů, které se v nich vytvoří, pak vyrůstají nová vlákna. Houba, zde kržatka otrubičnatá, vytváří ze svého podhoubí také plodnici
Podivuhodné!
ze svých Některé houby vytvářejí y. Říká se ten prs o plodnic kruhy neb kruhy nebo vílí či jné odě čar é tak jim věřili, že prsteny. Dříve totiž lidé Dnes již vznikly působením magie. dání živin hle při bí hou pod víme, že se směry. mi vše ě šíří v zemi rovnoměrn okraji jším vně m své na pak rok Každý oděj čar iká vzn tak a vytváří plodnice, v lesích, žeš mů jej t jevi Ob h. ný kru v parcích na loukách, na trávníku . ách rad zah v a
Rekord!
Kilometry dlouhá vlákna podhoubí se vinou zemí a proplétají se kolem koře nů stromů nebo pronikají do jejich kmenů. Největší houba světa je václavka a roste v Oregonu (USA). Její podhoubí se rozprostírá pod zemí na ploše velké jako 1200 fotbalových hřišť.
podhoubí Špička obecná rostoucí v čarodějném kruhu. Protože se podhoubí každoročně dále rozrůstá, jsou kruhy stále větší.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS516036
96
Výpravy do přírody Čím se houby živí? Houby jsou velmi podobné nám lidem i ostatním živočichům, protože jsou také odkázány na přísun potravy. Jen rostliny a některé bakterie si díky svému zelenému listovému barvivu mohou z oxidu uhličitého a vody pomocí slunečního záření vyrobit cukr (říká se tomu fotosyntéza). Většina hub jsou vegetariáni, některé však také rozkládají uhynulé živočichy, rostou na sýrech, nebo se nám usadí na nohách (viz strana 107).
Sousedská výpomoc – společenství hub a stromů Mykorhizní houby žijí v symbióze se stromy. Kořeny stromu a podhoubí houby se prolínají a vytvářejí těsné spojení. Houba a strom si vzájemně pomáhají: strom může díky podhoubí snadněji přijímat z půdy vodu a minerální látky a dodává za to houbě jako potravu sacharidy neboli cukry.
Hnědé kořeny jsou obklo peny jemnými, bělavými vlákny podhoubí
Někteří odborníci se domnívají, že vymírající a nemocné lesní porosty souvisejí s úbytkem hub – ohrožena je totiž asi třetina ze zhruba 5000 druhů u nás rostoucích hub a přibližně polovina se jich vyskytuje zřídka až velmi vzácně.
Znalci hub vědí, že některé druhy hub najdou jen pod určitými stromy. Klouzek sličný roste hlavně pod modříny.
Ukázka elektronické knihy