a křehkých, bílých hvězdiček o pěti okvětních lístcích, a se zavřenýma očima je v dlani přiblíží k nosu. Chvíle ticha. Nechá mě také přivonět a pošeptá: „Rád bych se s tebou jel podívat na exotický jasmín. Ale víš, nikde jinde nemůže vonět tak dobře jako tady. Zdejší jasmín nemá na světě obdoby.“ Přimhouří černé oči a podívá se na mě s úsměvem, který si uchoval z klukovských let. „Všimni si toho objemu, hloubky a bohatosti! Je zelený a živočišný, zázračně vyvážený. Navíc v kompozicích zušlechťuje ostatní přírodní produkty.“ Pro Jacquesa je jasmín symbolem toho, že světový primát v parfémářství patří kraji kolem Grasse. Onoho odpoledne jsem měl možnost vstoupit do jeho světa, v němž se mísí rodinné vlivy a osobní zkušenosti. Vypráví tak, jako by sám prožil celý ten příběh trvající víc než sto let. Když hovoří o jasmínu, hovoří o své rodině, o obdivu a vděku. A dělí se se mnou o své emoce. Jasmín velkokvětý, Jasminum grandiflorum, pochází ze severní Indie, do Španělska, Itálie a Francie ho kolem roku 1650 dovezli Arabové. Pěstování se rozšířilo po celém Středozemí a záhy zaznamenává úspěch v Grasse, což už v sedmnáctém století potvrzuje existence patnácti hektarů zahrad. V roce 1860, tedy v době, kdy parfémářské firmy přesouvají výrobu do kolonií, je díky stavbě kanálu napájeného vodou z řeky Siagne možné zavlažovat území o rozloze stovek hektarů, a tak se v okolí Grasse začíná pěstovat čím dál více jasmínu.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514864
V roce 1900 se sklízí dvě stě tun květů, v roce 1905 už šest set. Produkce kulminuje ve třicátých letech, kdy se sklízí neuvěřitelných tisíc osm set tun květů jasmínu. V době květu, od července do října, natrhal každý z příslušníků pětitisícové až šestitisícové armády sběračů kolem dvaceti tisíc květů denně. Pracovat se začínalo mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní, neboť květy se rozvíjejí v noci a nejlepší jsou ty, na něž před sběrem nesvítilo slunce. Práce přesně odpovídala tehdejšímu obrázku venkova, tedy těžká, ale občas i veselá dřina, jak se můžeme dozvědět ze svědectví jedné ze sběraček: „Často přijížděli česat Italové. Celé rodiny z Kalábrie s dětmi, které samozřejmě také pracovaly. Byli ubytovaní v chatkách a od zemědělců dostávali zeleninu. Mezi jasmínem bývalo veselo — česačky zpívaly, většinou sborově, občas zaznělo sólo nebo duet. Italové byli rozjaření, měli jsme je moc rádi.“* Květy jasmínu se nedestilují, výnos prostřednictvím esence je velice nízký, jedinečná vůně se získává extrakcí. Dlouho se prováděla prastarou metodou nazvanou enfleurage založenou na absorpci vůně živočišnými tuky. Na skleněné desky v dřevěných rámech se nanese vrstva tuku a na ni květy, počká se jeden až dva dny, dokud vůně nepřejde do tuku. Ten se poté seškrábe a proplachuje lihem, čímž se získá koncentrát nazývaný *
Vzpomínky Simone Righettiové, září 2005.
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514864
absolue. Práci náročnou na jemnost prováděly stovky dělníků, kteří se v hierarchii parfémářského průmyslu pokládali za šlechtu. Jasmínová absolue se velice brzy prosadila jako jeden ze základních produktů využívaných v parfémářství, považovala se za skvost mezi vůněmi a až do poloviny minulého století poptávka po ní neustále rostla. Koncem devatenáctého století se k extrakci začaly používat místo tuku účinnější rozpouštědla jako benzen nebo hexan, jejichž prostřednictvím se dnes získávají jasmínové produkty všude na světě. Dnešní metoda už postrádá krásu a tajemnost původní enfleurage a při zmínce o historickém postupu se Jacques nadšeně rozpovídal: „Bylo to něco fantastického, skutečně bych se do toho rád znovu pustil. Je potřeba zachovat podstatu a tu modernizovat.“ Historie jasmínu je nerozborně spjatá s historií voňavkářství v Grasse. Rekordní sklizeň z roku 1930 předznamenala vrcholnou dobu obliby přírodních produktů v parfémářství. Místní podniky jsou silné, mají jméno, kolem města i v širším okolí obhospodařují mnoho plantáží. Terasy na svazích nedalekých kopců až k Vence a Bar-sur-Loup jsou porostlé pomerančovníky pěstovanými na květy, v Haute-Provence majitelé průmyslových podniků založili mnoho destilerií na levanduli. Hrdiny této slavné dvousetleté ságy jsou květy
102
Ukázka elektronické knihy