Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514751
KOUŘENÍ ZPŮSOBUJE RAKOVINU PLIC
Psal se rok 1953 a tabákový průmysl se potácel v problémech.1 Akcie firmy Philip Morris & Co., U.S. Tobac co Company a dalších tabákových společností najednou začaly prudce klesat. Příčinou byla publikace výzkumníka v oblasti rakoviny Ernsta Wyndera a jeho kolegů, kteří kartáčkem z velbloudí srsti potírali dehtem oholené hřbety laboratorních myší.2 Výsledky výzkumu byly šokující: čtyřicet čtyři procent myší z testované skupiny onemocnělo rakovinou; z jednaosmdesáti myší potřených dehtem bylo po uplynutí dvaceti měsíců naživu pouhých deset procent. V kontrolní skupině myší, které s dehtem nepřišly do styku, se rakovina vůbec neobjevila a po uplynutí dvaceti měsíců bylo naživu padesát tři procent z nich. Známá periodika jako The New York Times, Life a velmi populární Reader’s Digest informovala o výzkumu se značným znepokojením. Poslední z nich opatřil článek pochmurným titulkem „Rakovina za krabičku“. Takovému povyku už tabákoví magnáti nemohli nečinně přihlížet a v prosinci téhož roku se sešli pod vysokým stropem restaurace The Oak Room u newyorského Central Parku.3 V tomto renomovaném podniku chtěli ukout plán, jak svou branži ochránit před kritickými hlasy výzkumníků. A nejlépe jim
101
(ALE DĚTI NENOSÍ ČÁP)
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514751
102
mohl pomoct právě muž, který s nimi seděl u stolu: John Hill. Byl ředitelem společnosti Hill and Knowlton, jedné z nejmocnějších PR agentur v USA. S jeho pomocí chtěli tabákoví magnáti přesvědčit veřejnost, že obvinění Wyndera a spol. postrádají pevný vědecký základ. Lidé uvidí, že se strachovali zbytečně. První krok udělali rychle. Už 4. ledna 1954 přišli velcí tabákoví hráči s Výzkumným výborem tabákového průmyslu (Tobacco Industry Research Commit tee).4 Inzerátem přes celou stranu, který uveřejnilo více než čtyři sta různých novinových titulů, ujišťovali veřejnost, že jejich výrobky nejsou zdraví škodlivé.5 Tvrdili, že během těch stovek let, co si lidé dopřávají potěšení z tabáku, ho kritici viní z veškerých myslitelných neduhů. Podle výboru však taková obvinění nejsou podložena žádnými důkazy. Dodávali, že samotné podezření z nebezpečnosti tabáku je velmi zneklidňuje a novou formou spolupráce přispějí k výzkumu „všech etap kouření a zdraví“. To byl začátek spiknutí, které trvalo téměř padesát let a spoustu lidí stálo život. Americké ministerstvo spravedlnosti později prohlásí, že se tabákoví magnáti onoho nechvalně proslulého prosincového dne dohodli „obelhat americký národ zamlčováním zdravotních následků kouření“.6 Tabákový průmysl v tom však nejel sám. Pomáhaly mu tisíce vědců.
LHANÍ SE STATISTIKOU Téhož roku, kdy vyšel velký inzerát tabákových spo lečností, vydal Darrell Huff publikaci Jak lhát se statistikou.7 Z dílka o sto čtyřiceti dvou stranách se stala jedna z nejpopulárnějších knih o číslech. Huff nebyl
Ukázka elektronické knihy