těžká. Franklova logoterapie se snaží vést člověka ještě výš až k nadsmyslu, tedy k nejvyššímu smyslu vůbec (Frankl 2016, s. 84). Důvěru k nejvyššímu smyslu života a celé naší existenci může rovněž poskytovat křesťanství, víra, humanismus a nepochybně péče o duši.
5.2 Carl Gustav Jung Myšlenky Carla G. Junga zde navazují na téma násilí, protože osobně všechny formy násilí zcela odmítal. Žil v letech 1874 až 1961 a jeho životní etika dále neuznávala ziskuchtivost, kariérismus a otrockou podlézavost. To vše chápal za mravně zcela nepřijatelné. V jeho názorech a dílech se rovněž setkáváme s křesťanstvím a humanismem. Jeho otec byl evangelickým farářem, avšak on sám na tuto tradici nenavázal. Vedle profese psychologa ho zajímala duchovnost, mytologie a božské mystérium o splynutí, které chápal jako nejdůležitější svátost. Věřil, že člověku přináší i jistotu nesmrtelnosti (Noll 2001, s. 153). Pro svou etiku měl vizi podle nomotetického postupu a ke své analytické psychologii čerpal prvky z Aristotela. Věnoval se rovněž lidským afektivním reakcím, fenomenologii a nevědomí. Stanovil a zavedl pojem „kolektivní nevědomí“. Samotnému nevědomí určil retrospektivní a prospektivní funkci, každá má něco do sebe, retrospektivní ve své zpětnosti k minulosti a prospektivní k budoucnosti. Jestliže má platnost kolektivní nevědomí, nemůže mít v opačném modu prosperitu kolektivní vědomí? Mohlo by se totiž podílet na různých násilných jevech, včetně domácího či sexuálního násilí. Na obhajobu této mé teze se filozoficky říká, že kolektivní vina je určitě platná, avšak nikoli právně (Hogenová 2014, s. 126). Zajímavá je Jungova myšlenka z roku 1912 o psychologickém dělení lidí na typ introverta a extroverta. Dvojím rozlišením také chápal racionální funkce, u kterých specifikoval, že co nelze vyrozumět, je často možné vycítit a platí obojí (Široký 1990, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514427
Několik zásad k pomoci obětem násilných činů
s. 48). Ve svých úvahách se Jung podrobně zabýval intuicí, kterou chápal jako „blesk z jasného nebe“. Svět intuice je velký a často oplývá i malými zázraky (Peirceová 1997, s. 15). Každý se s jevem intuice neztotožní, buď ji nechápe, nebo neví, jak se podle ní řídit. Podle Salajky (2000, s. 167) intuicí poznáváme, že cosi existuje ještě předtím, než známe, co to je. Jung určil čtyři zásadní aspekty lidské činnosti: vnímání, intuici, myšlení, cítění. K etice se vážou všechny, pro humanismus a křesťanství má asi největší význam lidské vnímání a myšlení. U násilných jevů považuji za hlavní cítění, k němuž přísluší soucítění, které máme rozvíjet. Jeho účinnost přináší druhým pocit úlevy, vděčnosti a vždy podporuje nejhumánnější zpětné vazby. Soucítění je důležité pro všechny a nemělo by chybět obzvláště tam, kde se potřebná pomoc týká dětí, kde je hned za rodinou na druhém místě škola.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514427
Ukázka elektronické knihy