98
k a t e
b a t e m a n
•
o d v á ž n á
v o l b a
Kapitola 17 „Co… cože?“ vyprskla Maddie. Instinktivně zalapala po dechu a Gryff se shovívavě zasmál. Přistoupil blíž, vzal ji kolem ramen a přitáhl k sobě. „Ne, má milá. Je na čase přiznat, jak se věci mají. Tomuhle dobrému člověku můžeme důvěřovat.“ Pohlédl na doktora Williamse. „Pane, jistě chápete delikátnost situace. Můj otec, Bůh dopřej klid jeho duši, si nepřál, abychom se vzali. Teď už ale nežije a vroucně doufám, že Maddiina otce přemluvíme, aby našemu svazku požehnal.“ Vyslal k ní rádoby ztrápený zamilovaný pohled. „Čekám tak dlouho, abych ji mohl dostat za ženu.“ Maddie poklesla čelist. Doktor Williams určitě takovým nesmyslům neuvěří! Ale pohoršený výraz staršího muže přešel ve spiklenecký úsměv. „Inu, inu. Kdo by si tohle pomyslel? No co, nebudete první, kdo se vzepře tradicím. Váš prastrýc Horace někdy v pětasedmdesátém utekl s jednou Montgomeryovic slečnou. Tajně se vzali v Gretna Green.“ Gryff vážně přikývl. „Určitě si pamatujete, jaké to je být mladý a zamilovaný, pane.“ Maddie nad tou očividnou manipulací převrátila oči v sloup. Doktor byl už bezmála padesát let starý mládenec. „Slečna Montgomeryová je v tom nevinně, za všechno můžu já,“ pokračoval Gryff uhlazeně. „Přemluvil jsem ji, ať se se mnou setká na hřbitově u kostela, ale pak jsem uslyšel, jak někdo mlátí mladého Brookese, a šel jsem mu na pomoc. Maddie je tak milá a hodná, že přiběhla pomáhat. A teď jsme tady.“ Pokrčil rameny a bezradně rozhodil ruce – ztělesnění muže vydaného na pospas lásce. Doktor znalecky přikývl. „Nechcete odkrýt karty dřív, než stihnete obměkčit jejího otce, že ano? No dobrá, neřeknu ani
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514366
99
k a t e
b a t e m a n
•
o d v á ž n á
v o l b a
slovo.“ Příkře na oba pohlédl. „Ale už žádné lumpárny na hřbitově, slyšíte? Slečna Montgomeryová je spořádaná dívka. Nepotřebuje, aby jí lump jako vy popletl hlavu, dostal ji do jiného stavu a zkomplikoval jí život.“ Maddie si byla jistá, že má úplně rudé tváře. Dobrý bože, může se ten večer zvrtnout ještě víc? Gryff přikývl. „Ovšemže ne, pane. Mám slečnu Montgomeryovou ve velké úctě.“ „V to doufám. Po tom úderu blesku si už chudera vytrpěla dost, víte?“ Williams se k ní otočil. „Jak je na tom vaše paže, slečno Montgomeryová? Nedávno jsem četl nanejvýš zajímavé pojednání od nějakého Němce jménem Lichtenberg o účincích statických a elektrických kapalin. Studoval osoby, které přežily zásah blesku. Vlastně se domnívám, že ty jizvy, co máte, jsou pojmenované právě po něm. Lichtenbergovy obrazce.“ Maddie se chabě usmála. „Velice zajímavé. A jizvy pomalu mizí. Každý rok trochu víc vyblednou.“ „Dobře, dobře.“ Doktor se poplácal po kapsách a pokýval hlavou. „A teď, kdyby vám to nevadilo, se podívám na tu poraněnou hlavu mladého Brookese. Doufám, že slečnu Montgomeryovou můžete doprovodit domů.“ „Ano, pane,“ odpověděl Gryff. „Děkuji vám. A dobrou noc.“
Maddie počkala a jen co byli z doslechu, prudce se otočila a udeřila Gryffa do prsou. Ani to s ním nehnulo. Mohla by rovnou praštit do stromu, natolik byl pevný a nehybný. „Zbláznil ses? Proč jsi mu probůh vykládal, že jsme zasnoubení?“ Nonšalantně pokrčil rameny. Znovu do něj strčila. „Bude si myslet, že jsem si tu s tebou potají domluvila…“ „Šoustačku?“ dořekl Gryff nápomocně. „Abychom si to spolu hezky natvrdo…“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS514366
100
k a t e
b a t e m a n
•
o d v á ž n á
v o l b a
„Dostaveníčko!“ vyhrkla s planoucími tvářemi. Gryffovi pobaveně zajiskřilo v očích. Maddie zasténala. „Doktor Williams je už po mnoho let náš rodinný lékař. Určitě to sdělí mému otci.“ „Měla jsi svou bezúhonnou reputaci zvážit, než ses domáhala toho, že se mnou půjdeš na dobrodružnou výpravu.“ Nadzvedl obočí v arogantním výrazu, jímž jako by jí sděloval, že si za to může sama. Měla chuť znovu ho praštit. „Proč jsi mu prostě neřekl pravdu?“ „O pašerácích? Čím méně lidí o nich ví, tím lépe. Brookesovi jsem taky nařídil, ať se o nich nezmiňuje.“ „Snad si nemyslíš, že se na tom doktor podílí? To je přece směšné. Patří tu k nejváženějším lidem.“ „Uznávám, že je to nepravděpodobné, ale musíme jednat se všemi jako s podezřelými. Nechci, aby dal pašerákům před nedělí někdo hlášku. Ráno zajdu za sirem Mostynem a požádám ho, ať buď kontaktuje celní správu v Cardiffu, nebo zajistí spolehlivé muže, kteří ty darebáky dopadnou.“ Maddie potřásla hlavou. „V pořádku. Ale co tě to popadlo říkat, že jsme potají zasnoubení?“ Ve tmě se zablýskal jeho bělostný úsměv. „Bylo to první, co mě napadlo. A když se nad tím zamyslíš, je to geniální. Všichni vědí, jaké výhrady by měl tvůj otec proti našemu svazku. Tím se vysvětluje, proč jsme se tu objevili a snažili se to utajit.“ „Nezbývá než doufat, že doktor udrží jazyk za zuby. Nemůžu si dovolit, aby se o mně kvůli tvé bujné fantazii šířily klevety odsud až po Hyde Park.“ Chvilku zvažovala, co by se asi dělo, kdyby to doktor jejímu otci prozradil. Otec by se určitě zlobil, ale nikomu by nevyprávěl, že se jeho dcera stýká s Daviesem. Taková ostuda! Nejspíš by musela odpřisáhnout mlčení a pak by ji s tetičkami vypakoval do Londýna. A i kdyby to doktor Williams vyzvonil někomu jinému, pochybovala, že by zvěsti o poměru s Gryffem způsobily dostatečný skandál, aby sir Mostyn zrušil svou nabídku. Zdálo
Ukázka elektronické knihy