KAREN BOOTHOVÁ
tady ta novinka o zasnoubení vašeho bývalého manžela.“ Lexi se sevřel žaludek. Otevřela tím, že kontaktovala Mandee, Pandořinu skříňku? Rozhodně to tak vypadalo. Musí se bránit. Ale především cítila, že před tím vším musí uchránit Jacka. „Jack a já jsme přátelé. To je vše, co k tomu můžu říct. Děkuji za nabídku rozhovoru, ale zatím ji musím odmítnout. Ozvěte se mi, až budete chtít mluvit o Festivalu v zátoce.“ „To je zklamání, Lexi.“ „Omlouvám se. Teď nechci mluvit o mém osobním životě.“ „Zavolejte mi, když si to rozmyslíte. A zatím si to s Jackem užijte. Je rajcovní. Znám padesát žen, které by daly nevím co, aby s ním mohly být.“ Lexi věděla, že má štěstí, že Jacka zaujala. Přesto se jí tahle poznámka vůbec nelíbila. „Na shledanou, Mandee.“ „Ještě se uvidíme, Lexi.“ „Doufám, že ne,“ zamumlala Lexi, když ukončila hovor. Zadívala se z okna kanceláře a přemýšlela, co asi dělá Jack. Jestli je už na Appaloose. Uplynulý víkend měla stále v živé paměti a přála si být tam zpátky s ním. Takový odpočinek od každodenního života byl nádherný. A telefonát s Mandee jí jenom připomněl, jak skvělé bylo na pár dní zmizet. Ozvalo se zaklepání na dveře a vzápětí do kanceláře rychle vešel její otec. „Dobré ráno, Alexis.“ Lexi vstala od stolu, aby se s otcem pozdravila. „Dobré ráno. Ale přece jenom bys měl počkat, až někdo řekne ‚vstupte‘, než vejdeš dovnitř.“ „Ta banka mi patří, Lexi. Patří mi tyhle dveře. I ten stůl. Vlastně mi patří všechno, co tady vidíš.“ Lexi měla co dělat, aby neobrátila oči v sloup. „To 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513702
OSTROVNÍ ROMANCE
vím, tati. Ale přece jenom je to slušnost.“ Posadila se zpátky do křesla. „Potřebuješ ode mě něco?“ „Překvapilo mě, když jsem zjistil, žes nebyla celý víkend doma, a ani ses neobtěžovala nám to říct. Měli jsme o tebe hroznou starost. Volali jsme Biance. Řekla nám, kam jsi odjela.“ Lexi si přála, aby její sestra nebyla k rodičům tak otevřená. Mohla Lexi krýt a říct, že odjela na víkend do lázní, nebo něco podobného, ne že tráví několik dní s mužem, kterého její otec zjevně nemá v lásce. „Promiň, ale je mi osmatřicet. Myslím, že nemusím všechno hlásit.“ „Dokud žiješ s rodinou, ocenil bych, kdybys mě laskavě informovala. Je přirozené, že chceme vědět, kde jsi a že jsi v pořádku.“ Na tom nebylo nic špatného, ale rozhodně to byl důvod proč urychlit přípravy na stěhování. „Promiň, tati. Už se to nestane. Navíc si s tím už brzy nebudeš muset dělat starosti. Spojila jsem se s realitní agentkou. Doufám, že mi v týdnu ukáže nějaký dům.“ „Není třeba spěchat. V domě pro hosty můžeš zůstat, jak dlouho budeš chtít.“ „Vážím si toho. Opravdu. Ale chci být nezávislá. Víš, že jsem nikdy nebydlela ve vlastním domě? Z domova jsem odešla na kolej, potom k Rogerovi a zase zpátky domů. Potřebuju vlastní dům.“ Otec přikývl a zastrčil si ruce do kapes kalhot. Jeho mlčení v ní vždycky vyvolávalo obavy. Obvykle to znamenalo, že má vztek, nebo je přinejmenším nešťastný. „Přiznáš mi aspoň, žes strávila víkend s Jackem Bowdenem?“ A je to tady. Tohle vypadá a delší rozhovor. „Nemusím nic přiznávat. Nestydím se. Ano, já a Jack jsme si vyjeli. Usilovně pracuje na Festivalu v zátoce a má čas jenom o víkendech.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS513702
KAREN BOOTHOVÁ
„Je to vážné?“ Lexi důrazně zavrtěla hlavou, a aby nebylo pochyb, jak to myslí, dodala: „Není.“ „Proč mám pocit, že mi říkáš jenom to, co chci slyšet?“ Protože je to tak? Protože nevím, co jiného bych měla říkat. Dokonce ani já sama nevím, jak to mezi mnou a Jackem je. „Je to pravda. Myslela jsem, že budeš rád, že tyhle dvě věci jdou dohromady.“ „Nechci, aby to zašlo moc daleko, Lexi. Muži jako Jack nejsou špatní na nezávazný vztah. Ale až nadejde čas, měla by mířit o něco výš.“ Lexi věděla, že její otec je umíněný, ale přesto ji překvapovalo, když takové myšlenky vyslovoval nahlas. Takhle často mluvil o Brettovi. Teď neudělá tu chybu, že jako poslušná dcera přikývne a nechá ho znovu odejít i s jeho úzkoprsými názory. „Ty Jacka neznáš, tati. Ujišťuji tě, že má ten nejlepší charakter. Chová se ke mně lépe než kterýkoli muž, včetně mého bývalého manžela.“ Byla to pravda. Jack se k ní choval jako ke královně. A když byli spolu, nepochybovala, že je středem jeho pozornosti. „A upřímně, měl bys Jackovi poděkovat, protože mě v pátek zachránil před pořádným trapasem. Měli jsme letět na dobročinnou akci do Houstonu a měl tam být také Roger. Se svou novou snoubenkou. Jack změnil plány, i když tam měl dostat ocenění.“ Otec si ji změřil nedůvěřivým pohledem. „Podle mého názoru měl jiné důvody.“ „Tati. Poslouchej se. Jack mě chtěl chránit. Měl bys to ocenit.“ „Já rozhodnu, co stojí za ocenění.“ Lexi si řekla, že tohle nikam nevede. Vstala od stolu, prošla kolem otce a čekala u dveří. Doufala, že mu dojde, že ho přátelsky vyzývá k odchodu. „Jestli ti 100 Ukázka elektronické knihy