Jonáš se chtěl rychle zvednout, aby dal všechno honem do pořádku, jenže s sebou pod stůl stáhl i samotného vládce pekel. Ten nechtěl, aby ho někdo viděl, jak se nedůstojně válí na zemi, a tak rychle vstal, ale přitom se praštil hlavou o stůl. Kdyby byl obyčejný člověk, tak by mu jen naskočila boule, ale on si ulomil čertí chloubu. Najednou byl bez pravého rohu. To ho rozlítilo ještě víc. Z očí mu sršely blesky a z pusy vyletěla slova, která se snad ani nedají opakovat. „To si odskáčeš ty ňoumo trdlovatý. K čemu je peklu takový nešikovný čert? Jestli nebudu mít ještě dnes zpátky svůj roh, tak už tě tady nechci vidět!“ vyhrožoval. Popadl ubrus, který Jonáš stále ještě držel v ruce a připlácnul si ho na hlavu, aby zamaskoval, že mu chybí jeden roh. Rázným krokem odkráčel do své pracovny. Jonáš byl nešťastný. Bylo mu líto, co způsobil, ale nevěděl, co s tím. V myšlenkách už byl jednou nohou z pekla venku. Seděl pod dírou, která spojovala pekelný svět s tím lidským, a tvář měl v dlaních. Najednou ho něco praštilo do hlavy. Nejprve ho napadlo, že dostal pohlavek od Lucifera, ale byla to skleněná lahev, kterou někdo odhodil rovnou do pekla. Jonáš chvíli přemýšlel, jestli si má nejprve zatlačit svou bouli nebo raději uklidit skleněnou lahev, která se
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512083
dkutálela. Rozhodl se pro druhou možnost. Nechtěl o vládce pekel dalším nepořádkem rozzlobit ještě víc. Když skleněnou lahev dohonil a chtěl ji zvednout, nešlo to, protože byla mokrá a vyklouzla mu z ruky. Odskočila přímo do ohně, který plál pod obrovským kotlem pro hříšníky. Plameny zasyčely a sklo se začalo pomalu tavit. Jonáš přemýšlel, co s tím. Pak popadl dlouhou vařečku a s její pomocí se snažil lahev z ohně vyndat. Místo tvrdého skla ale začal vytahovat jen táhlou hmotu. „Co to má zase znamenat?“ divil se Jonášovu počínání Lucifer, kterého z jeho pracovny vyhnal hlad, a tak si šel pro něco k snědku.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS512083
Jonáš strachy ztuhl a sklo, které vytahoval z ohně, ztuhlo taky. Oba na to hleděli s neskrývaným překvapením. „To jsem od tebe nečekal,“ řekl Lucifer o poznání vlídněji. To, co držel Jonáš na vařečce, vypadalo jako několikrát zahnutý obří roh, a navíc i hezky zářil. Lucifer si skleněný výrobek vzal a pomocí nejčernější smůly ho přilepil na místo svého chybějícího rohu. V pekle zrcadla nejsou, a tak se na sebe podíval alespoň do vycíděného kotle. „Sluší mi!“ řekl spokojeně a pak přikázal Jonášovi, ať mu vyrobí druhý, úplně stejný. Jonáš se polekal. Kde vezme další lahev? Nezbude mu nic jiného než se vypravit do světa lidí. Ale jen co vylezl ven, už po pár krocích zakopl o lahev. Teď už musí jenom udělat všechno tak jako minule. Požádal čerta Ondráše, aby mu lahev shodil na hlavu, až bude sedět pod dírou vedoucí do světa lidí. Lahev pak měla přesně stejné nápady jako ta předchozí, odkutálela se do ohně, a Jonášovi se podařilo vyrobit pro Lucifera i druhý roh.
100 Ukázka elektronické knihy