ho přivedem Amíkům. El Mago je s nima jedna ruka. CIA tohleto, CIA tamhleto.“ „To je kravina.“ „Fakt je s nima jedna ruka! Nekecám.“ „Ne, jako že mi vykládáš kraviny o Giancanovi. V jednom kuse meleš hovadiny. Nikdy si nic neověříš a plácáš všechno, co ti ty vyhulenci nakecají,“ odbyl ho Elvis. V tom se nepletl. Velkou část Antilopovy práce zabíralo tahání se s feťáky a hipíky, kteří celý dlouhý den žvanili o trávě, a on se snažil zachytit všechny možné zvěsti. Někdy na nich bylo zrnko pravdy a někdy šlo o historky o gangsterech, kteří dělají hovězí tacos. Antilopa pokrčil rameny. „Ale kdyby to byla pravda, bylo by to lepší než tyhle debilní sledovačky. Při cvičný střelbě jsem měl dobrý výsledky a nikdy nemůžu nikoho zastřelit. Místo toho nám přidělujou takovouhle zasranou votročinu, která by, mezi náma, měla bejt pro sráče. My máme bejt elita.“ „Není to otročina. A koho chceš zastřelit?“ „Nevim. Giancanu.“ „Giancanu, Giancanu. Jako kdybys někdy někoho zastřelil.“ „Někoho jsem zabil.“ „Jo, a koho?“ „Nějakýho zmrda,“ zamumlal Antilopa. „Problém je v tom, že když zastřelíš nesprávnýho zmrda, skončíš jako já.“ Antilopa se odmlčel a přestal žvýkat. To Elvisovi potvrdilo, že tentokrát mluví vážně. Upíral pohled na nějaký bod nad Elvisovým ramenem. Po pár vteřinách začal znovu hlasitě žvýkat a sebral z police plechovku mladých úhořů. „Chlape, kdo sakra jí takový sračky? Ochutnals to někdy?“ zeptal se. „Myslím, že El Gazpacho jí takovej sajrajt!“ Elvis přešel do obýváku, aby pokračoval v hledání, a nechal Antilopu, ať si povídá sám se sebou. Nakonec v bytě nic nezjistili.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511989
Bylo moc brzy na to, aby zkoušeli štěstí u kněze, a tak Elvis souhlasil, že by si měli dát něco k snědku, a všichni tři se zastavili u stánku s tacos. El Güero se chtěl najíst v cantině, ale Elvis to zatrhl. Nestál o to, aby mu opilí agenti zvrzali úkol. Antilopa si objednal tři tacos s hovězími líčky a spustil o tom, že každému, kdo nemá v hlavě seno a pořádně poslouchá, je jasné, že CIA zabila Marilyn Monroe tak, že jí do zadku nacpala pilulky heroinu. Smrtící zadnice! Elvis nevěnoval Antilopovým tlachům pozornost, protože ne ustále plácal šílené kydy. Ve všech těch lžích se dalo najít zrnko pravdy, ale člověk se nebrodí bazénem plným zvratků, když se chce napít čiré vody. Potom se Antilopa zapřísahal, že Kennedyho zavraždil Johnson a jeho gorily kvůli hraničnímu sporu o Chamizal, a v tu chvíli začal v Elvisově mysli jeho slavný jmenovec prozpěvovat „Love Me Tender“ — dokázal zpaměti zazpívat tucet Presleyho písniček a znít přitom docela slušně, jako dobře vycvičený papoušek —, protože ani omylem nemohl strávit takový sračky. Kolem páté zaparkovali naproti přes ulici před třípatrovým domem poblíž Alamedy, kde bydlel kněz, a zahájili hlídku. Elvis si pohrával se šroubovákem v kapse. El Mago vždycky tvrdil, že nože a pěsti jsou lepší než pistole. Naučil své muže střílet, jenže se k tomu neměli uchylovat, když nemuseli. Někteří chlapi jako Antilopa měli s pistolí v ruce pocit, jací nejsou machové, a Elvis nemohl popřít, že se mu představa, že by vlastnil zbraň, ohromně zamlouvala. Kulky ho lákaly jako děcko bonbony. Jenže střelnou zbraň měl jen velitel oddílu — i když Elvis měl podezření, že El Güero u sebe v pokoji nějakou pistoli schovává —, tudíž jediná střelná zbraň, kterou měli k dispozici, byla El Gazpachova pistole a Elvis si ji nechtěl zabrat.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511989
Zatím ne. Kdyby to udělal, znamenalo by to, že zaujímá El Gazpachovo místo, a on nedokázal přijmout, že El Gazpacho oddíl opustil. Pořád si říkal, že mu El Mago lhal, a dokonce vymýšlel vysvětlení, proč by lhal, ale všechno to byly mizerné důvody. Zajímalo by ho, jestli se El Gazpacho vrátil k rodině. Elvis věděl, že měl starší sestru. Neměli spolu probírat osobní věci, ale bylo těžké držet celou dobu jazyk za zuby, a přestože si nikdo z nich nezakládal na své rodině ani na předchozí práci, nakonec se člověk přece jen o každém něco dozvěděl. Elvis věděl, že El Gazpacho má rád jahodové mléčné koktejly a rád hraje domino, miluje japonské filmy a kouří kvalitní cigarety. Vedli spolu spoustu bezvýznamných rozhovorů, kdy probírali herečky, které by chtěli ošukat — oba měli na první příčce žebříčku Raquel Welchovou —, a města, kam se chtěli podívat — u Elvise to byl samozřejmě Memphis; u El Gazpacha Sevilla. Už na Španělsko málem zapomněl a chtěl se tam vrátit, ale bůhví, kdy se mu to podaří. Nostalgicky vzpomínal na tamější ulice a vůně. Elvis se do Tepita vrátit nechtěl, přesto El Gazpachovi vyprávěl historky ze své staré čtvrti. Při všem tom klábosení o ničem vyšly najevo i nějaké pravdy a mezi ním a El Gazpachem vzniklo skutečné kamarádství. El Gazpacho byl jeho přítel, i když se Elvis nikdy nedozvěděl jeho pravé jméno. Možná by měl zajít na mši, zapálit za něj svíčku a poprosit některého svatého, ať El Gazpacha ochraňuje a postará se, aby se uzdravil a v bezpečí se vrátil k rodině. Mše. Elvis vůbec netušil, proč myslí na mši, když sedí v autě se dvěma dalšími muži a čeká, až budou moct vyslechnout kněze. Usoudil, že by třeba bylo dobré, kdyby se zastavil v kostele a zapálil svíčku hned, jak provede tenhle úkol. Bůh
100 Ukázka elektronické knihy