83 I ti nejslavnější každých pár hodin usínají a přestávají myslet utkvěle na svou slávu — podobni mrtvým. Tehdy je jejich sláva přítomna jen ve vědomí těch, kteří v ni uvěřili, jenže ti také každých pár hodin usínají… Pak přijde chvíle vykřičených hlasů a osiřelost známá i tomu úřednímu masu fasovanému na služební psy …kteří už zatím sešli pružnou smrtí pod vzorky obřích pneumatik. A je noc slávy za bílého dne… I ti nejslavnější každých pár hodin usínají.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511914
84 Minami zbořený klášter, trosky útulku panen deflorovaných až v nebi… (Ticho jak v rezervaci ticha. Kde jste, módní linie z let našich příchodů na svět, evropské módní linie z třicátých let?) Ikony, staletí jiskřící v přítmí, stály po krk v žluté závěji poledního slunce, líbezné zlato votivního štěstí, sládnoucí jantar nerozlitých octů, utkvělé černé ikony hořely v červnovém slunci, teď náhle stejně časté, jak výskyt noci za bílého dne
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511914
— ta stará ariánská půlnoc o polednách.
(Kyjev, 1957)
102 Ukázka elektronické knihy