V páté kapitole jsme viděli, že proud vědomí přináší i myšlenky, které by se daly přirovnat k honosné lodi, která polapí vaši pozornost a vyvolá ve vás touhu dostat se na palubu. Když této touze podlehnete a na palubu skočíte, plujete s lodí po proudu i vy. Do určité míry jste se s myšlenkou ztotožnili. Návrat ke svatému slovu má obnovit váš původní úmysl otevřít se Boží přítomnosti. Svaté slovo vám pomůže k tomu, abyste se vzdali tendence ulpívat na atraktivní myšlence. Pokud jste již chyceni nebo se tomu blížíte, nechte ji odejít rychle, ale velmi jemně. Jakákoli forma odporování myšlenkám je sama myšlenkou. Navíc je to myšlenka s emočním nábojem. Takové myšlenky překážejí základní dispozici, kterou pěstujete, což je čekání na Boha v milující pozornosti k Jeho přítomnosti. Nechte tedy odejít všechny myšlenky, a budete-li v pokušení zůstat u některé z nich, vraťte se ke svatému slovu. Udělejte to tak jemně, jako když stéká kapka rosy po stéblu trávy. Dovolíte-li, abyste se rozzlobili, protože jste byli vytaženi z tichých vod, kterých jste si užívali, poplujete pouze dál s proudem. Když se začnete ztišovat a užívat si určitého klidu, obvykle nechcete na nic myslet. Chcete být pouze v tichu. Tehdy se vynoří třetí druh myšlenek. Může se jednat o osvícení týkající se vaší duchovní cesty, nebo skvělý psychologický vhled do vaší minulosti. Může se stát, že máte problém s členem své rodiny a najednou je vám jasné, jak byste jej mohli vyřešit. Nebo objevíte skvělý argument pro obrácení vašich
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511857
přátel. Když modlitbu skončíte, samozřejmě zjistíte, jak vaše skvělé myšlenky byly v podstatě směšné. V tmavých hlubokých vodách ticha vypadaly nádherně, ale na denním světle si uvědomíte, že byly návnadou, jak vás dostat z vnitřního klidu a ticha. Dále můžete cítit neodolatelnou potřebu modlit se za někoho. Modlit se za druhé je sice důležité, ale toto není ten správný čas. Jakékoli úsilí, které v této chvíli vynaložíte, je kontraproduktivní. Toto je příležitost Boha mluvit k vám. Jako byste přerušili někoho, kdo se vám chce svěřit s něčím důvěrným. Představte si, že se pokoušíte říci příteli něco důležitého, a on vás neustále přerušuje vlastními problémy. V této modlitbě nasloucháte Bohu. Nasloucháte tichu, které je prvním jazykem Boha. Jedinou vaší aktivitou je, že Bohu nabídnete svou pozornost buď implicitně tím, že pouštíte všechny myšlenky, nebo explicitně tím, že se vracíte ke svatému slovu. Kazatelé a teologové, kteří se pokoušejí praktikovat kontemplativní modlitbu, mají zvláštní problém se zbožnými myšlenkami. Když pobývají v tichu, dostane se jim neuvěřitelné inspirace. Teologický problém, který se mnoho let pokoušeli vyřešit, je jim najednou jasný jako křišťál. Mají tendenci si myslet: „Musím se nad tím na sekundu zamyslet, abych si to pamatoval, až bude po modlitbě.“ A to je konec jejich vnitřního ticha. Když modlitbu skončí, možná si ani nevzpomenou, co za skvělou myšlenku to bylo.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511857
Pobývá-li někdo v hlubokém tichu, bývá velmi náchylný k brilantním intelektuálním vhledům. Většinou jde pouze o iluzi. Lidská přirozenost nechce být před Bohem prázdná. Když v této modlitbě pokročíte dál, budou vás pokoušet žárliví démoni, kteří vidí, že se vám na duchovní cestě daří, a pokusí se vás přimět k tomu, abyste zakopli. Aby zbrzdili váš postup, mohou předkládat vaší představivosti chutné návnady. Cítíte se obklopeni Bohem ze všech stran asi tak, jako rybička, která si užívá hlubokých vod. A náhle je do vašeho hlubokého ticha vhozena tato návnada. Zakousnete se a jste venku. Přesvědčit sám sebe o hodnotě vnitřního ticha může být těžké. Budete-li praktikovat modlitbu souhlasu, musíte ignorovat každou myšlenku. Ať je to pouze čas vnitřního ticha a nic jiného. Pokud s vámi chce Bůh mluvit slovy, má na to zbylých dvacet tři hodin. Více ho potěší, že dáváte přednost naslouchání Jeho tichu. V této modlitbě Bůh nepromlouvá ani do vašich uší, ani k vašim pocitům, ani do vaší hlavy, a dokonce ani do vašeho srdce, ale k vašemu duchu, do vašeho nejvnitřnějšího bytí. Žádná lidská schopnost tomuto jazyku nemůže porozumět ani ho vůbec zaslechnout. Probíhá jakýsi druh pomazání. Plody tohoto pomazání se objeví později, a to nepřímo: ve vaší jemnosti, klidu a ochotě vzdát se Bohu ve všem, co se děje. Z tohoto důvodu je vnitřní ticho lepší než jakýkoli vhled. Také vám to ušetří mnoho problémů. Čistá víra je totiž nejjistější a nejpřímější cestou k Bohu.
Ukázka elektronické knihy