když jsem k ní ztratil vztah, když ji chci zamezit či ji potlačit nebo se nejraději nad ni povznést. Když ji vděčně přijímám jako sílu, která udržuje mou životnost, sílu, jež mne povznáší nad sebe samého a dělá ze mne muže, pak dochází k okamžikům, kdy se má sexualita proměňuje v duchovní energii. Pak v sobě pociťuji hluboký mír. A náhle v hloubce svého srdce vím, že mne má sexualita chce pozvednout k Bohu, že mne chce podnítit k tomu, abych se oddal Bohu, abych v něm zemřel a zapomněl na sebe samého. Pak začínám tušit, co asi měl na mysli Teilhard, když v hmotě, sexualitě a erótu spatřoval „princip síly stoupající k Bohu“ (Frauen, 141). Když se zpívají žalmy, cítím vztah svého těla k Bohu. Při svatém přijímání pociťuji něco z polibku Ježíše Krista, který mě miluje a ve své lásce se se mnou chce sjednotit. A pak už mi nejsou cizí vize mystiků a mystiček, když prožívali Kristovu lásku tělesně. Nemohu přesně říci, jak lze mystiku a erós vzájemně spojit. Jen cítím, že do mého vztahu k Bohu vstupuje jiná kvalita, jsem-li za svou sexualitu vděčný, a to i tehdy, když se tato sexualita vzpouzí mé vůli, která by ji chtěla stále ovládat. Pak ztrácím svůj vnitřní strach před sexualitou. Právě ve své sexualitě totiž spatřuji neklid, který mi vložil do srdce Bůh proto, abych nepocítil pokoj dříve, než jej naleznu v něm. Ve vděčnosti za sexualitu se rozvíjí i erós jako posvátná a uzdravující síla, jež dodává mému životu novou příchuť, vnáší do mého vztahu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511853
k Bohu opojnou chuť vína, proměňuje stojatou vodu mých mravních ideálů čistoty ve víno božského života a vede mě k oné sobria ebrietas, ke střízlivému opojení Boží láskou. Jde tu o překvapivé opojení, které může být vyjádřeno v něžném, mírném a ohleduplném zacházení s věcmi každodenního života, ve vědomém vnímání vlastního těla, v probuzené otevřenosti vůči bratřím a sestrám v mém okolí, v mé přítomnosti v kterémkoli okamžiku, v pozornosti věnované přítomnému Bohu. Za mystika pokládám člověka zcela současného, člověka, který žije přítomností a jenž prožívá vše tak, jako by se ve všem dotýkal Boha, a pak se nad ním otevírají nebesa a světlo osvícení promění vše v Boha, v cíl naší touhy.
2. Mystika a erós v rodině Gerhard Riedl
Mystika a erós jsou obsaženy i ve zcela běžném zmatku všedního dne, v chaosu, který vytvářejí například velmi rozdílní členové rodiny, snědená večeře, po níž se musí mýt nádobí, úklid hraček a další nejrůznější domácí povinnosti. Kdo by tu však chtěl co hledat? Raději budu navštěvovat nějaký kurz, zajdu si na několik dní do kláštera nebo na cyklus přednášek u benediktinů. Je to dokonce prospěšné. Protože tam mi opět bude řečeno, že mystická cesta je cesta vedoucí do všedního dne.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511853
V jednom takovém zcela běžném všedním dni jsem se právě chystal potichu vytratit z kuchyňského provozu, abych si o patro výše v klidu poseděl. Tu na mne zavolala žena: „Vyper plenky a přepni na dvojku!“ Tón a melodie jejího hlasu byly zcela jednoznačné, takže jsem přesně věděl, co si o mém záměru myslí. Měl jsem to hned udělat a svůj úmysl nechat být, nebo co vlastně dělat? Pro vše jsem měl dobré zdůvodnění: „Posezení je teď důležitější… vyřiď to teď, pak budeš mít pokoj… musíš se také naučit říkat ne a tak dále.“ Během několika vteřin vznikl z takového uvažování zmatek. Zlostná reakce je v této situaci osvědčeným prostředkem, jak dávat vinu druhým. A přiznávám, že to trvalo dlouho, než jsem pochopil, že zde lsti a úskoky neexistují. Nedostanu se dál ani tehdy, když budu závidět lidem žijícím bez rodin nebo mnichům, kteří si zdánlivě mohou posedět a navštěvovat kurzy, kdy se jim zachce, a dál nepostoupím ani tehdy, když trochu bolestínsky řeknu svému příteli Anselmovi: „Copak ty, tobě je hej!“ A naopak těm druhým zase nepomůže, když plni erotické fantazie poukážou na nás, kteří žijeme v manželství, a řeknou: „Vy se máte, v partnerství můžete sexuálně žít!“ S takovým černobílým viděním daleko nedojdeme. Různé cesty s sebou nesou i různé úkoly. Začnu tedy zde, kde právě stojím, respektive sedím, dívám se na list kalendáře a nechávám se povzbudit Morgensternovými slovy: „Nemusíme žít nadále tak, jak jsme doposud žili. Zbavte se tohoto předsudku a tisíceré možnosti
Ukázka elektronické knihy