Tajemství pražských klášterů
Opat Jeroným I. z Hirnhaimu
Kromě obnoveného špitálu, jenž se zrodil na novém místě, Frank zřídil dva letohrádky. První vznikl v letech 1660-1661 jižně od jihovýchodního nároží prelatury… a podle běžně přístupných pramenů pod vedením Hanse Jörga, který by tedy pracoval u svého pohořeleckého bydliště opakovaně; štukové kartuše vymaloval Antonín Arnošt Stevens ze Steinfelsu v roce 1665. Jenže letohrádku se běžně říká Gottwieckův (či Gottwiekův), což by svědčilo pro fakt, že ho postavil Jörgův kolega (a možná konkurent) Jan Jiří Gottwieck. Nemluvě o tom, že spíš než
89 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511684
Josef Pepson Snětivý
o letohrádek jde o raně barokní vyhlídkový altán, který později upravil Jean-Baptiste Mathey. Frank pak nechal v roce 1668 postavit druhý letohrádek, tentokrát o něco výše – v zahradě. Bohužel se nedochoval. Mluvíme-li obecně o strahovských klášterních letohrádcích, prameny nejsou jednotné. Některé hovoří o dvou na svahu pod prelaturou (první snad založil ještě Questenberk) a ještě o dalším na svahu nad jižním křídlem konventu (to by mohl být ten, který nechal postavit v roce 1668 Frank jako druhý). Na anonymním zobrazení Strahova a části Malé Strany z roku 1659 skutečně vidíme dva letohrádky na svahu pod prelaturou (zobrazen je třeba i dům V Presu či poněkud zveličený sloup se sochou svatého Norberta). Z množiny prokázaných i předpokládaných letohrádků každopádně existuje už jen jeden: Gottwieckův na rozhraní Opatské a Konventní zahrady. Prohlédneme si ho během procházky. Frank také nechal v roce 1663 zřídit stáje s kočárovnou u pivovaru a v témže roce patrový objekt na dnešní adrese Strahovské nádvoří 134/13 (nějaký objekt tu zřejmě stál už počátkem 17. století). Posledně jmenovaná stavba byla vedena jako „kancelář u brány“ (čímž je zřejmě míněna východní brána do nádvoří); později byla zvýšen o patro a byla do ní umístěna klášterní prádelna. Opat kromě toho zamýšlel vybudovat nový hospodářský dvůr, to už ale nestihl. Prapůvodní – středověký – hospodářský dvůr byl asi jen dřevěný, takže pravděpodobně zanikl po nájezdu husitů. Nevíme ani, kde stával – zato jeho nástupce, renesanční hospodářský dvůr, odborníci lokalizovali poblíž kostela, v jihozápadní části Strahovského nádvoří. Třetí hospodářský dvůr si představíme vzápětí. Ve Frankově deníku nacházíme zajímavou událost: když nechal hloubit sklep u jedné z kostelních věží, narazili dělníci na podzemní kapli se sloupy. Podle jednoho názoru mohlo jít o kryptu kaple zakladatelů, kde byli pohřbeni Vladislav II. s chotí Gertrudou a biskup Zdík. Kosti byly vyzvednuty a proza-
90 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511684
Tajemství pražských klášterů
Knihovní řád opata Hirnhaima
tímně uloženy v truhlářské dílně. Nenechaly si to prý líbit a svůj nesouhlas dávaly najevo strašidelnými zvuky. Teprve když byly znovu pohřbeny, tentokrát poblíž kostelíka svatého Rocha, nastal kýžený klid. Bývalý hřbitov se nacházel severně, severovýchodně a východně od této svatyně; myslím, že jeho plochu přibližně vymezuje novodobý pilířový plot s mříží. Za zmínku stojí i změna, za kterou Frankovi vděčíme v bazilice: nově zavedl kázání v češtině, jež bylo postaveno na roveň německému.
☩ Jeho nástupce Jeroným I. z Hirnhaimu (1670-1679, psán také jako Hirnheim) vystavěl v Norbertinu, a to na místě románského a později renesančně přestavěného kostela svatého Benedikta,
91 Ukázka elektronické knihy