proti nim svou vlast a svou vládu. Když se náhle objevilo nebezpečí, stačilo mu zajistit se před oligarchy179; kdyby však měl jako svého nepřítele lid, nebylo by to stačilo. Ať nikdo neoponuje tomuto mému přesvědčení oním otřepaným úslovím, že kdo staví na lidu, staví na blátě. To je pravdivé pouze tehdy, když na něm postaví své základy prostý občan a namluví si, že lid jej osvobodí, kdyby jej utiskoval nepřítel či úřady. V takovém případě může často zjistit, že se zmýlil, tak jako bratři Gracchové180 v Římě a messer Giorgio Scali ve Florencii181. Pokud však na lidu staví vladař, který může vydávat rozkazy182, je statečný a nezalekne se v nepříznivých dobách, nezanedbává další přípravy a svou kuráží a svými příkazy podněcuje spojenectví veškerého obyvatelstva183, nikdy jím nebude podveden a přesvědčí se, že své základy dobře vystavěl. Takovýmto vladařstvím obvykle hrozí vážná nebezpečí, když se pozvedají z občanského zřízení na zřízení absolutní.184 Takovíto vladaři totiž buď poroučejí sami, nebo prostřednictvím úřadů. V druhém případě je jejich vláda slabší a ve větším nebezpečí, jelikož ve všem závisí na vůli občanů, kteří stojí v čele úřadů. Tito jej (obzvláště v nepříznivých dobách) mohou velmi snadno připravit o vládu ať již tím, že jej opustí, nebo se postaví proti němu. V době, kdy hrozí nebezpečí, nezbývá vladaři čas, aby převzal absolutní moc185, neboť občané
179
180
181
182
183 184
185
assicurarsi di pocchi. Pojmy pocchi a grandi jsou v tomto případě synonymy. Nabis na počátku války s Římem nechal preventivně uvěznit a popravit osmdesát mladých spartských aristokratů a otroků, aby zabránil vzpouře. Bratři Tiberius (163–133 př. n. l.) a Gaius (154–121 př. n. l.) Gracchové byli římskými tribuny, kteří prosazovali pozemkovou reformu. Tímto úsilím a porušováním tradic spojených s volbou tribunů si znepřátelili římskou aristokracii, což se také stalo příčinou jejich smrti. Giorgio Scali († 1382), jeden z vůdců vzpoury Ciompi roku 1378 a později vůdce lidové strany v signorii. Ve Florentských letopisech je Machiavellim líčen jako politik usilující o to, stát se díky lidové podpoře tyranem. Byl popraven za zorganizování útoku proti úřadům Florentské republiky. Viz FL III. 20. Tedy má komu vydávat rozkazy, tzn., že má k dispozici armádu a není tak ne ozbrojeným prorokem, jakým byl Girolamo Savonarola. universale Tj. v době, kdy se vláda neformálního vladaře založená na podpoře konkrétní sociální skupiny (tj. lidu nebo oligarchů) proměňuje na formu vlády, která sama zakládá legitimitu vlády. autorità assoluta
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511681
a poddaní186, kteří obvykle dostávají příkazy od úřadů, nejsou v takovéto svízelné situaci připraveni poslouchat rozkazy vladaře.187 A v nejistých dobách bude vždy mít nedostatek těch, kterým by mohl důvěřovat. Proto se takovýto vladař188 nemůže spoléhat na to, co vidí v klidných dobách, kdy občané potřebují vládu: jelikož tehdy je každý ochoten k němu přispěchat, každý slibuje a všichni pro něj chtějí zemřít, když smrt je daleko; ale v nepříznivých dobách, kdy stát potřebuje občany, jich najde jen málo. A takováto zkušenost je tím nebezpečnější, že ji nelze zažít než jenom jednou. Moudrý vladař by proto stále měl myslet na způsoby, díky nimž by jeho občané stále a za každé situace189 potřebovali jak vládu, tak jeho; a poté mu budou vždy věrní.
186
187
188 189
Občané jsou obyvateli ovládaného města, poddanými jsou zde označováni obyvatelé obývající contado, tj. venkovské oblasti státu. Občané proto, že jsou navyklí poslouchat příkazy úřadů, nejsou ochotni uposlechnout příkazy neformálního vládce, obzvláště tehdy, když jsou v rozporu s příkazy úřadů. Tj. občanský vladař rozkazující prostřednictvím úřadů. Tj. jak v době války, tak míru.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511681
Ukázka elektronické knihy