98
valé duálové skloňování), tři (kost; s odchylkou v instrumentálu), sáňky (žena), oba (stejný případ jako dvě). 4. Vypište z textu všechna adjektiva a u každého určete deklinační typ. vřelý, malý, dětský, nepříjemný: typ mladý nejlepší, vodicí, vyšetřovací: typ jarní tatínkův: typ otcův/matčin (konkrétně tvar otcův je tvar podle jmenné deklinace, vzoru pán) 5. Najděte v textu predikativum a blíže je určete. Je to výraz veselo, konkrétně je to tzv. stavové predikativum (vyjadřuje duševní stav). 6. Je spojení panu doktorovi Ivanovi Horákovi použito správně? Vysvětlení zdůvodněte, případně uveďte správnou variantu. Spojení není použito správně. Všechna čtyři slova ve spojení patří ke vzoru pán, kde je pro distribuci koncovek v D (a L) sg. u několikaslovného výrazu stanoveno pravidlo, že koncovka -ovi se připojuje až k poslednímu výrazu, příp. se koncovky -u/-ovi střídají. Správné řešení tedy zní panu doktoru Ivanu Horákovi, případně panu doktorovi Ivanu Horákovi. 7. Najděte v textu adjektiva, jejichž komparativ se tvoří od supletivního základu. Nepravidelné stupňování má adjektivum malý: komparativ menší je tvořen od supletivního základu. V textu se dále vyskytuje superlativ nejlepší. Je to třetí stupeň adjektiva dobrý – i zde se tedy komparativ tvoří od supletivního základu. 8. Nalezněte v textu sloveso, které má v indikativu prézentu aktiva zdvojené paradigma. Aplikujte na tento případ poznatky o slovesných třídách. Je to sloveso klouzat se. Tvarová řada kloužu-kloužeš-klouže… odpovídá vzoru maže, tvarová řada klouzám-klouzáš-klouzá… vzoru dělá. Ostatní tvary má toto sloveso podle vzoru dělá. Tento jev má obecnější platnost: některá slovesa vzorů bere a maže mají tendenci přecházet z 1. prézentní třídy do třídy páté. Příčinou je shoda v minulé kmenotvorné příponě (-a-) a také skutečnost, že vzor dělá je morfologicky stabilní a produktivní. Přechod do 5. třídy má však u konkrétních sloves různou podobu. Zatímco příkladové sloveso klouzat (se) sdílí se vzorem maže už pouze tvary indikativu prézentu aktiva, sloveso česat má dublety i v ostatních tvarech tvořených z kmene prézentního, tedy v imperativu a v přechodníku přítomném. 9. Všestranně morfologicky charakterizujte slovo oba. Slovo oba je číslovka, konkrétně číslovka úplnostní. Právě úplnost je oním významovým rysem, jímž se číslovka oba liší od číslovky dvě. Zatímco číslovka dvě ozna-
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511680
99
klíč
čuje „prostý počet 2“, číslovka oba vyjadřuje „vyčerpání množství prvků množiny o dvou prvcích“ (MČ2, s. 111). U základních číslovek určitých vyšších než dvě se k vyjádření úplnosti používá úplnostní zájmeno všechen či každý (říká se tedy oba dva, ale nikoli *oba tři, nýbrž všichni tři). 10. Vypište z textu spojky, určete, zda jsou souřadicí, nebo podřadicí, a určete jejich význam (vyjděte z jejich užití v textu). Uvádíme přehled spojek podle pořadí, v jakém se v textu vyskytují: když: spojka podřadicí časová a: spojka souřadicí slučovací či: spojka souřadicí slučovací (případně „slabě vylučovací“ – viz GRČ, s. 116) jednak – jednak: souřadicí spojka slučovací; z hlediska formy je to tzv. vícedílná spojka (AGSČ používá označení spojková dvojice; AGSČ, s. 525) nebo: spojka souřadicí slučovací (případně „slabě vylučovací“ – viz výše) kdykoli: spojka podřadicí časová (podle SSČ či podle Grepl – Karlík, 1986, s. 402); patrně vhodnější je však považovat tento výraz za zájmenné příslovce (viz MČ2, s. 219) i když: spojka podřadicí přípustková; z hlediska formy je to tzv. víceslovná spojka (MČ2 neuznává existenci víceslovných spojek, my však vycházíme z Příručky k morfologii češtiny). Otázky 11–15 nevycházejí z textu: 11. Jaká další slova kromě spojek mohou mít spojovací funkci? Spojovací funkci mají kromě spojek i relativa, tedy výrazy vztažné. Patří k nim vztažná zájmena, vztažná zájmenná příslovce (např. jak, kam, proč) a vztažné zájmenné číslovky (např. kolikátý). Na rozdíl od spojek mají relativa větněčlenskou platnost. Zatímco spojky mohou spojovat jak výrazy (větné členy)87, tak věty, relativa většinou vyjadřují mezivětné vztahy. Spojovací funkci mají i tzv. korelativa, tedy např. to, co…, tam, kde… apod. (blíže o nich viz MČ2, s. 220; ČŘJ, s. 330; heslo Korelativum v NESČ). 12. Vysvětlete významový rozdíl mezi spojením tři pastelky – troje pastelky – trojí pastelky. Významový rozdíl vyplývá z užití odlišných druhů číslovek: tři pastelky: číslovka základní, označuje tři kusy kreslicí potřeby (vyjadřuje prostý počet bez dalších speciálních významových rysů) troje pastelky: číslovka souborová, označuje tři soubory kreslicích potřeb (v případě pastelek to nejspíše budou typizovaná balení) trojí pastelky: číslovka druhová, označuje tři odlišné druhy kreslicích potřeb
87
Dva různé větné členy umějí spojovat pouze spojky jako a než. Spojky souřadicí a několik spojek podřadicích může spojovat složky víceslovného větného členu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511680
100
13. Ve kterém bodě plní slovo doma svou primární větněčlenskou funkci? a) Doma neznamená venku. b) Židle doma nejsou voděodolné. c) Doma uvařená marmeláda je nejlepší. Správná je odpověď c) – slovo doma je zde příslovečným určením, což je primární větněčlenská funkce příslovcí. Ve větě a) plní slovo doma funkci podmětu, tedy primární funkci substantiv. Ve větě b) plní slovo doma funkci přívlastku, tedy primární funkci adjektiv. 14. Jak lze vysvětlit, že Slovník spisovné češtiny (SSČ) explicitně pojmenovává podstatná jména pomnožná (používá pro ně zkratku pomn.), ale singularia tantum ponechává bez označení? Od velké většiny českých substantiv lze vytvořit formy singulárové i plurálové. Zajímavé ale je, že zatímco od pluralií tantum se v řečové praxi tvoří singulárové formy výjimečně, od singularií tantum se plurálové formy tvoří výrazně častěji. Plurálové formy singularií tantum totiž umožňují vznik modifikovaných významů: např. substantivum víno je primárně látkové jméno, ale věta V tomto obchodě se prodávají francouzská vína je zcela smysluplná, neboť plurálová forma zde vyjadřuje větší množství druhů vína. 15. Proč se u maskulin vzoru soudce poměrně často vyskytují nespisovné singulárové vokativní tvary typu soudče, zástupče, obhájče místo kodifikovaných podob soudce, zástupce, obhájce? V rámci rodu mužského životného je vzor soudce jediný vzor, u něhož se spisovný tvar vokativu singuláru neodlišuje od tvaru nominativu. Zakončení -ce je navíc svým hláskovým složením blízké zakončení -ec maskulin typu chlapec, otec, u nichž má vokativ podobu chlapče, otče. Tyto dvě okolnosti – nezřetelnost spisovného vokativního tvaru a hlásková blízkost maskulinům typu chlapec – tedy patrně způsobují, že se u maskulin vzoru soudce nezřídka objevují nespisovné tvary typu soudče (podle AGSČ, s. 326, pronikají i do jazyka spisovného).
Ukázka elektronické knihy