„Na co, prosím tě, potřebuješ to kolo?“ zeptala se jedna a Jindra v ní ke svému zděšení poznala prodavačku Žofii Čermákovou. „To kolo je mého tatínka!“ prohlásila nevinně a vykulila na dámy své oči. „Měl úraz…“ popotáhla a po tváři se jí skoulela slza. Nemusela nic předstírat. Byla zmatená a přestože v ní ještě stále převládala odvaha, o slovo se přihlásil i strach. „Tak ho pozdravuj. Ať se brzy uzdraví!“ prohlásila druhá dáma a vrhla na svou družku významný pohled. Jindra se i s kolem rozběhla. Po chvíli opět zvolnila. Neustále se ohlížela a pořádně se mohla nadechnout až ve chvíli, kdy kolo postavila na bezpečný dvůr. Viděla totiž, jak se dámy, se kterými mluvila, baví s kolemjdoucími a dívají se jejím směrem… Ani ne o půl roku později seděla Jindřiška v přecpaném vlaku. Choulila se a rukama si objímala pohublé tělo. Čelem se opírala o maminčino rameno. Byla vyčerpaná. Strhaná. Nevěděla přesně, kam ji vezou. Nevěděla vůbec nic. Bylo 23. 10. 1942. Nacházela se ve vlaku, plném starších lidí. Nikdo se neusmíval. „Tak takhle vypadá hrdinství?“ ptala se Jindra sama sebe zoufale. Tehdy poprvé plakala. A třásla se. A měla hlad. Chtěla jen, aby už to skončilo. Všechno bylo zlé a ona nevěděla, čemu může věřit. Doufala, že ať už pojede kamkoliv, nebude sama. Podle atmosféry vznášející se ve vzduchu kolem ní, vycítila, že se blíží konec. Jediné, co si v té chvíli opravdu přála, bylo nalézt ujištění, že na své krátké misi na tomto světě nebyla zbytečně, že něco dokázala. A doufala, že lidé na to, jak jiní pro svobodu riskovali a umírali, nikdy nezapomenou. „Moje Jindřiško! Jsi naše hrdinka!“ usmála se její maminka naposledy. Jindřiška zavřela oči a v duši se jí rozhostil klid a mír jako už dlouho ne. Následujícího dne byla Jindřiška Nováková s celou svou rodinou zavražděna. Stala se nejmladší zavražděnou v táboře smrti v Mauthausenu. Odešla s vírou v lepší svět, rozzářené oči pohasly. Byla vyrovnaná a klidná. Byla a zůstala hrdinkou.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511473
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS511473
ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Brabec, Martin – Stehlík, Eduard. Češi proti Hitlerovi. Praha 2021 Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt. Praha 1997 Čvančara, Jaroslav. Děti nepřátel říše. Praha 2013 Čvančara, Jaroslav. Anthropoid. Příběh československých vlastenců. Praha 2021 Čvančara, Jaroslav – Janík, Vlastislav – Ledvinka, Václav – Šustek Vojtěch. Pamětní kniha 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. Praha 2018. Hanák, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. 2002 Janík, Vlastislav. Operace Spelter Lenka – Jih. Praha 2009 Janík, Vlastislav. Mauthausen. Konečná stanice. Praha 2017 Padevět, Jiří. Krvavé finále. 2018 Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou. Praha 2013 Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: Místa – události – lidé. Praha 2018 Padevět, Jiří. Dotek Anthropoidu. Praha 2017 Padevět, Jiří. Krvavá léta. Seznam.cz Reichl, Martin. Cesty osudu. 2004 Šmejkal, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů. 2016 Šolc, Jiří. Bylo málo mužů. Praha 1991 Šolc, Jiří. Ďáblova past. Praha 2003 Šustek, Vojtěch. Josef Pfitzner. Praha 2000 Těšínský, Zdeněk. Zapomenutí muži. Praha 1997 Uhlíř, Jan. Sokol proti totalitě. Praha 2001
101
Ukázka elektronické knihy