98
V následující kapitole představíme cíle našeho výzkumu, jeho smysl, výzkumné otázky a hypotézy, design výzkumu, výzkumný vzorek, metody sběru a analýzy dat a použité výzkumné nástroje.
7.1 cíle a smysl výzkumu Poslech s porozuměním je předmětem výzkumu, který byl v období od dubna do května 2017 proveden na gymnáziích v Královéhradeckém kraji. Cílem výzkumu bylo zmapovat postavení řečové dovednosti poslechu s porozuměním ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka na gymnáziích v Královéhradeckém kraji a zjistit, které z existujících opor nejlépe vedou ke správnému porozumění mluvenému projevu ve francouzském jazyce. Záměrem je na základě výsledků testování, hodnocení studentů, rozhovorů s vyučujícími a reflexe vlastní pedagogické praxe doporučit opory vyhodnocené jako nejefektivnější k používání v cizojazyčné výuce či při tvorbě výukových materiálů, a to s ohledem na různé styly učení studentů. Výzkum si dále kladl za cíl: a) popsat situaci na gymnáziích se zaměřením na řečovou dovednost poslech s porozuměním ve výuce francouzského jazyka; b) zjistit vazbu mezi nabízenými multimediálními oporami a úspěšností porozumění mluvenému projevu; c) zjistit vazbu mezi styly učení studentů a výběrem z nabízených multimediálních opor; d) zjistit vazbu mezi používáním různých poslechových strategií a úspěšností porozumění mluvenému projevu. Realizovaný výzkum přináší informace o zařazování řečové dovednosti poslechu s porozuměním do výuky francouzského jazyka na gymnáziích v Královéhradeckém kraji. Snaží se komplexně popsat situaci se zaměřením na dostatečnost, pravidelnost a různorodost nácviku poslechu s porozuměním. Tuto řečovou dovednost nezkoumá pouze odděleně, nýbrž také ve vztahu k dalším řečovým dovednostem – mluvení, psaní, čtení – a zjišťuje, jak úspěšné porozumění ovlivňuje jednotlivé řečové dovednosti.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510539
7. kapitola / metodologie empirického výzkumu
99
Na prezentovaném výzkumu je důležité, že přináší informace od obou participantů vyučovacího procesu – učitele i studenta – a sleduje shody a rozdíly v názorech na obsah výuky francouzského jazyka, konkrétně na zařazování poslechu do výuky a preferované řečové dovednosti. Vedle frekventované metody dotazníkového šetření ve výzkumu používáme metody rozhovoru a experimentální sondy, které doplňujeme reflexí vlastního pedagogického působení na vysoké škole a na školách středních.
7.2 téma výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy Při volbě tématu jsme se zaměřili na předpokládané kompetence žáka, absolventa gymnázia, v rámci komunikativní kompetence, kterou definuje RVP G (2007) jako jednu z klíčových. Tento dokument pro komunikativní kompetenci také mimo jiného uvádí (RVP G, s. 9–10), že žák: • s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; • používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; • efektivně využívá moderní informační technologie; • rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; • v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Další cizí jazyk) je potom aktivní znalost cizích jazyků považována za nezbytnou, přičemž je ve výuce cizích jazyků akcentována potřeba zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech a aby mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je (RVP G, s. 12–13). Co se týká očekávaných výstupů v rámci receptivních řečových dovedností, jsou uvedeny následující (RVP G, s. 19): • rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na běžné a známé téma; • identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozliší hlavní informace; • rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy, odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu; • užívá různé techniky čtení podle typu textu a účelu čtení; • využívá různé druhy slovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů. V oblasti fonetiky je doporučeno obsáhnout v učivu zejména distinktivní rysy, slovní přízvuk, tónový průběh slova, strukturu slabiky, rytmus, intonaci, slabé a silné formy výslovnosti.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS510539
100
Podle požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z francouzského jazyka (CERMAT, 2014) by měl být žák v řečové dovednosti poslechu s porozuměním schopen: • rozpoznat obecný smysl zvukového textu; • pochopit jeho hlavní myšlenku; • postihnout hlavní body či hlavní linii textu; • postihnout specifické informace; • postihnout podrobné informace; • porozumět podrobným orientačním pokynům; • porozumět jednoduchým technickým informacím. Jako zdroje převzatých autentických poslechových textů uvádí tento dokument zejména média nebo audiozáznamy veřejných hlášení a vyslechnutých rozhovorů/monologů. Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem a jejich rychlost a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným situacím, v nichž se může posluchač s promluvou setkat. Ač vykazují evaluační zprávy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) vcelku pozitivní výsledky v úspěšnosti maturitních zkoušek z francouzského jazyka na gymnáziích49, při vstupu na vysokou školu konstatujeme z vlastní zkušenosti a ze zkušeností kolegů vysokoškolských učitelů nedostatky ve výše jmenovaných komunikativních kompetencích absolventů gymnázií. Shledáváme jejich nedostatečnou připravenost v oblasti fonetiky, co se týká výslovnosti na úrovni segmentální i suprasegmentální, a rovněž v porozumění mluvenému projevu. Ve středoškolské a vysokoškolské učitelské praxi se nám v souvislosti s touto nedostatečnou připraveností dlouhodobě potvrzují následující tvrzení, ze kterých jsme při volbě tématu výzkumu vycházeli: • studenti mají obavu z neporozumění mluvenému projevu; • poslech nepatří mezi jejich oblíbené řečové dovednosti; • učitelé obvykle nezařazují pravidelně a v dostatečné míře poslech do hodin francouzštiny. Domníváme se, že • lze nabídnout opory, které vedou k úspěšnějšímu porozumění mluvenému projevu v cizím jazyce; • úspěch v porozumění je přímo úměrný četnosti nácviku poslechu, což kladně ovlivňuje další řečové dovednosti (zejména mluvení) a studenty pozitivně motivuje. Výzkumné otázky (VO) jsme formulovali následovně: VO 1: Jak často a s jakou pravidelností je poslech zařazován do výuky francouzského jazyka, jaký má toto vliv na úspěch studentů v porozumění mluvenému projevu? Položili jsme si dílčí podotázky: VO 1.1: Jsou znatelné pozitivní výsledky v podobě zlepšení porozumění při pravidelném zařazování poslechu do výuky? VO 1.2: Jaký mají studenti postoj k poslechu? VO 1.3: Jaký mají učitelé postoj k poslechu?
49
Viz https://vysledky.cermat.cz/data.
Ukázka elektronické knihy